Nemohu si pomoci, ale v sedmdesátkách nebyl v Praze nedostatek ničeho

20. 3. 2023 / Jan Čulík

čas čtení 2 minuty
Ano, je pravda, jak píše Karel Dolejší, že komunistický systém zrušil poptávku a tržní ceny, protože ten princip považoval za zločinný, a tak se připravil o signalizaci poptávky, kterou každá ekonomika potřebuje.

Jenže Husákův poinvazní režim byl založen na korupci obyvatelstva spotřebitelstvím. Rezignujte na jakoukoliv nezávislou občanskou aktivitu, opakujte komunistická hesla a choďte na schůze a do prvomájového průvodu a režim vás odmění škodovkou, chatou a barevnou televizí. Ukryjte se do svých soukromých bytů, do těch hřebejkovských "pelíšků", do skupin kamarádů a na ty chaty. Jen žádnou nezávislou politiku a žádné samostatné myšlení. (Vždyť Zdeněk Svěrák se stal tak dokonalým zosobněním této infantilizace obyvatelstva...) 




Ten ekonomický příkazní systém  Husákovi chlapci nějak tou dobou už víceméně zvládli i bez cenové signalizace poptávky. Pokud vznikl nedostatek toaetního papíru, byl asi krátkodobý. Nikdy jsem ho nezažil. Je ovšem pravda, že student nutně pravidelně nezajišťoval každodenní nákup do domácnosti.

Jistě, v porovnání s dnešním kapitalismem byl sortiment výrobků v komunistickém Československu ubohoučký. Ale vyložené výpadky potravin nebyly. V restauraci se student vždycky najedl dobře a levně.

Nicméně možná znáte dobový vtip o hladu v té době v Polsku a o relativní prosperitě v Československu. Na Sněžce se potká polský a český pes. Polský pes jde do Československa, ptá se ho Proč? český pes. "Chci se konečně pořádně najíst," odpoví polský pes. "A proč ty, český pse, jdeš do Polska?" Odpověď českého psa: "Protože tam se dá volně štěkat."   

Mimochodem, napsal jsem něco v tomto smyslu před několika měsíci na Twitter a kdosi mě za to udal  na Glasgow University: Že jsem si dovolil na Twitteru napsat, že za komunismu v Československu lidi nehladověli. Co si ten stěžovatel asi myslel, že se stane? Univerzita mu zdvořile odpověděla, že mám právo vyjadřovat vlastní názor. 

Čtu tady znovu pro své hodiny na brněnské univerzitě letos v dubnu Emila Hakla, knížku Skutečná událost (2013). Je velmi dobrá, čtivá, výrazné svědectví o dnešku. Je (také) o kriminalitě a parazitismu exekutorů, proti nimž byli zejména tehdy lidé úplně bezbranní.

Cituji z té knížky docela přesnou pasáž: 

"Za bolševika bylo přece jen hůř, nebylo?" 

"Bylo to jiný. Mizivý možnosti, nulovej rozhled, jezdilo se na Orlík a do Warnemunde, lidi byli zdrchaný, zkurvený, zaprodaný a celkem v klidu. Nehrozil jim bezprostřední existenční kolaps." (str. 118)

2
Vytisknout
10152

Diskuse

Obsah vydání | 21. 3. 2023