17. 8. 2022 / Karel Dolejší
Jestliže chcete některé rozdíly mezi americkou a českou demokracií vyjádřit v kostce, není nic snadnějšího. Ředitel FBI jmenovaný Trumpem stíhá jeho delikt, jako by ho jmenoval někdo jiný, podle zpřísněných sankcí schváleným samotným Trumpem v představě, že jeho se přece žádné postihy nikdy týkat nebudou.
V Česku máme na různých klíčových pozicích lidi, ať už jmenované minulou vládou, nebo někým jiným, kteří považují za samozřejmost dodržování čehosi, čemu říkám "oposmluvní kodex". Podle tohoto svérázného výkladu práva pro účely politických špiček v ČR trestní kauzy politiků až na nepatrné výjimky slouží výhradně politickým účelům.
Příklad: Expremiér Petr Nečas nechal svou milenku úkolovat vojenskou rozvědku, ale do vězení nešel. Celá v úvodních stádiích vydatně mediálně přifukovaná kauza sloužila pouze k sesazení jím vedené vlády, místo které si pak Miloš Zeman ignorující parlament instaloval svůj vlastní soukromý kabinet.
Platí nevyslovená zásada, že aféry a trestní stíhání mají za cíl konkurenčního politika vyhodit ze sedla, ale za mříže už jít nemá, ať už spáchal cokoliv. Protože přece patří do stejné kasty jako ti, kdo jej ze sedla vyhodili. Co jsme si, to jsme si, terazky som majorom. Nebuďte hysteričtí a nechte si ty řeči o nezávislé justici a pravidlech platných pro všechny. Na to se u nás nehraje. Zákony tu jsou jen pro ty dole.
Fialova vláda sice o deagrofertizaci státu vydatně mluví, ale to je do této chvíle také vše, co ve věci udělala. Mentální klima plynoucí z mnoho let trvající privatizace státu Agrofertem je zažráno mnohem hlouběji, než jsme mysleli. Také proto, že má rozhodně na co navazovat.
Zatímco Donald Trump je ve Spojených státech šokující politickou anomálií, Andrej Babiš má v České republice k dispozici dlouhou oposmluvní politickou tradici, která mu přeje. Rozdíl je jen v tom, že namísto dvou dominantních oligopolních partají, které si stát rozdělovaly kdysi a které dohlížely na to, aby pokračoval pověstný útěk před právníky otce zakladatele Václava Klause, tu náhle máme dominantní stranu pouze jednu, soukromě vlastněnou miliardářem ztělesňujícím to nejhorší ze "zlatých" transformačních devadesátek.
Justice řízená donem Pablem a vnitro pod patronátem kauzy Dozimetr samozřejmě nemohou být v pozici aktérů, kteří by přísně stíhali expremiérovy přešlapy. Vždyť by se takové snažení nakonec mohlo obrátit i proti Pavlu Blažkovi a Vítu Rakušanovi, kteří mají sami dost másla na hlavě.
V USA platí zákon i pro bývalého prezidenta - kdežto v ČR pouze pro chudý lid, na který "musí být přísnost".
Diskuse