Svět se kvůli válce na Ukrajině změnil. Možná natrvalo

1. 8. 2022

čas čtení 4 minuty
16. července 1945: Žhnoucí hřibovitý mrak v Novém Mexiku ohlašuje úsvit jaderného věku, napsal John Leicester.

20. července 1969: Neil Armstrong udělal malý krok a obrovský skok v prachu Měsíce.

24. února 2022: Ruský prezident Vladimir Putin předělal světový řád a 77 let téměř nepřetržitého míru v Evropě invazí na Ukrajinu a narušil dodávky potravin, které produkuje pro mnoho z osmi miliard obyvatel planety.

Všechno to byly předěly ve světových dějinách, zlomové body, které se budou ve školách vyučovat po desetiletí. Vše změnilo nejen životy, ale i trajektorie lidstva, s dopady pociťovanými napříč kontinenty a v dohledné budoucnosti.

Ruská invaze rychle přidala Mariupol, Buča a další ukrajinská jména na dlouhý seznam evropských měst a měst spojených s válečným zneužíváním: Drážďany, Srebrenica, nacistický masakr ve francouzském Oradour-sur-Glane, abychom jmenovali jen některé.

A po téměř půl roce bojů s desítkami tisíc mrtvých a zraněných na obou stranách, masivním přerušením dodávek energie, potravin a finanční stability už svět není takový, jaký byl.

Sirény, které pravidelně kvílí nad ukrajinskými městy, nejsou v Paříži ani v Berlíně slyšet, přesto byly generace Evropanů, kteří vyrostli a znali pouze mír, brutálně probuzeni jak co se týče jeho hodnoty, tak křehkosti.

Obnovená válka v Evropě a potřeba postavit se na jednu stranu také posunuly světovou geopolitickou tektoniku a vztahy mezi národy.

Někteří nyní s Ruskem sotva mluví. Někteří se spojili. Jiní, zejména v Africe, se chtějí vyhnout tomu, aby byli vtaženi do zhroucení vztahů mezi Ruskem a Západem. Někteří nechtějí ohrozit dodávky potravin, energie, bezpečnost a příjmy. Rusko a západní státy pracují – zejména opět v Africe – na váhajících a lobují je, aby se postavili na jednu stranu.

Válka na Ukrajině nastavila zrcadlo i lidstvu a znovu odráží jeho sklon žít na pokraji pošetilosti, dělat kroky zpět.

Došlo k pokroku díky rychlým vakcínám proti pandemii a dohodám o změně klimatu, než Putin rozjel svou historickou misi přinutit nezávislou, západně vyhlížející Ukrajinu se zbraní v ruce vrátit se zpět na oběžnou dráhu Kremlu, jak tomu bylo za sovětských dob, kdy sloužil jako zpravodajský důstojník KGB.

Svým jednotným postojem proti invazi našlo NATO nový důvod existence. Před pouhými třemi lety, v roce 2019, se zdálo, že největší světové vojenské alianci hrozí, že bude pomalu chátrat.

Nyní NATO shromažďuje stále těžší zbraně pro použití Ukrajinou v jejích předních liniích a neúnavně bombardovaných zákopech. Urychlilo to procesy ve Finsku a Švédsku, když se tyto severské země rozhodly, že po ruské invazi je neutralita nadále příliš riskantní.

V Asii jsou také pociťovány následné otřesy.

Čína zkoumá ruské tažení kvůli vojenským lekcím, které by mohly být použity při jakékoli případné invazi na Tchaj-wan. Indie, Čína a další asijské země chtivé energie posilují válečnou hru Kremlu a podkopávají západní sankce nákupem rostoucího množství ruské ropy.

Na Ukrajině už dávno před invazí mnozí cítili, že jejich země svádí bitvu o přežití proti Putinovým plánům. Od roku 2014 už byly v bojích s Ruskem podporovanými separatisty na východě Ukrajiny zabity tisíce lidí.

Další změnou, i když možná méně trvalou, jsou prudce rostoucí ceny potravin, energie a téměř všeho – způsobující bolest napříč kontinenty a z velké části jsou způsobeny přerušením zásobování válkou. Vysoká inflace je zpět. Někteří ekonomové varují, že "stagflace" – kombinace vysoké inflace a propadu ekonomického růstu – by se také mohla vrátit.

Konec války je v nedohlednu a existuje příliš mnoho kdyby a ale na to, abychom riskovali solidní odhad. Ale s každým dalším dnem bojů se počet padlých a válečné vlny po celém světě zvětšují a mír ustupuje.

Lidstvo si na jadernou bombu zvyklo a naučilo se s ní žít. Pilotované lety do vesmíru se staly rutinou. Můžeme jen doufat, že s válkou v Evropě to nedopadne stejně.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
6541

Diskuse

Obsah vydání | 4. 8. 2022