Nová německá vláda se musí soustředit na Střední Evropu

1. 10. 2021

čas čtení 4 minuty
  • Podle názoru bulharského politologa Ivana Krasteva se příští německá vláda musí soustředit na vyřešení problému iliberálních režimů ve Střední Evropě. 

Zatímco se Německo připravuje na postmerkelovskou éru, nová vláda se bude musit rychle zaměřit na vyrovnání se s iliberálními tendencemi ve Střední Evropě, napsal Ivan Krastev.

Uprostřed silnice není nic, jen žluté pruhy a mrtví pásovci. Titul knihy amerického spisovatele Jima Hightowera (There's Nothing in the Middle of the Road but Yellow Stripes and Dead Armadillos) zní dnes jako axiom ohledně resetu americké politiky.

Výsledek německých voleb ukazuje, že tento závěr se na Německo nevztahuje. Navíc "uprostřed cesty" v Německu nejspíše najdete novou vládní většinu.

V posledních dvou dekádách si Němci, pokud byli dotázáni na hlasování, spíše vybírali než volili. Rozlišení mezi "vybíráním" a "volbou" je matoucím způsobem jednoduchý, ale zásadně důležitý. Volíme si, kde alternativy nabízejí ostře vyhraněné možnosti: Donald Trump versus Joe Biden, Jaroslaw Kaczynski versus Donald Tusk. Jinak si prostě vybíráme.

V neděli si němečtí voliči opět spíše vybírali než volili. Rozdíly mezi hlavními politickými stranami byly byly zřejmé, ale pokud jde o čtyři politické strany, které mají šanci utvořit příští vládu, všechny se nacházejí v rámci existujícího liberálního konsensu.

Zdá se, že i když Německo hladce přechází do postmerkelovské éry, EU se bude muset naučit, jak přežít ve světě bez Merkelové. Může se stát, že nová vláda v Berlíně vyvolá více změn v evropské politice než na německé politické scéně? "Postmerkelismus" a "bezmerkelismus" jsou dvě velmi různé věci.

V nepřítomnosti Merkelové opět vyvřou hluboké politické tenze bublající pod křehkou soudržností EU. Příští německý kancléř bude nepochybně postrádat magickou schopnost Merkelové vyjednat jinak nemožné dohody. Jedním z rizik je, že kulturní válka mezi Bruselem a iliberálními vládami v Budapešti a Varšavě eskaluje.

V Německu se FDP a Zelení významně liší v názorech na daňovou politiku, ale obě strany považují obranu lidských práv za kriticky důležitou pro svou politickou identitu. S ohledem na to, že obě strany také přitáhly nepoměrný podíl mladších voličů, jsou pro ně obrana sexuálních menšin a nezávislosti justice zvlášť důležité.

Měli bychom očekávat, že rétorika Berlína ohledně porušování zásad právního státu v Polsku a Maďarsku přitvrdí. Brusel už dal jasně najevo, že "města bez LGBT" v Polsku nedosáhnou na finance z EU. Maďarsko a Polsko v reakci na to vystupňují protibruselskou a protiněmeckou válku slov. Příznivci Orbána a Kaczynského se možná neshodnou v otázce, zda ďábel nosí kožené oděvy značky Prada, ale neliší se v názoru, že vládkyně pekel v Německu hlasuje pro FDP a Zelené.

Podle mého názoru by nová německá vláda měla pamatovat přinejmenším na tři věci.

Pokud jde o liberální hodnoty, Střední Evropa není homogenním místem. Ve věci politických preferencí občanů a volebních výsledků mají Budapešť a Varšava blíž k Berlínu a Hamburku než k vylidněným venkovským oblastem vlastní země.

Za druhé, pokud středopravicový blok CDU/CSU neuspěje ve snaze vytvořit novou vládu, kromě Řecka a Rakouska nezůstanou v Západní Evropě státy řízené středopravicovým premiérem. Rozdělení na Východ a Západ začne vypadat jako rozdělení mezi pravicí a levicí, i když ve skutečnosti jde o rozdíl mezi liberální demokracií a autoritářským populismem.

Za třetí, Orbán a Kaczynski milují kulturní války, zejména pokud odvádějí pozornost od jejich zkorumpovaného vládnutí. Nicméně liberální opozice ve východoevropských zemích je přesvědčena, že nejlepší strategií dosažení politické změny je zaměřit se na korupci.

Budoucí politika Berlína konfrontujícího iliberální tendence ve Střední Evropě by měla pomoci liberálním silám v těchto zemích vyhrát volby.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
5992

Diskuse

Obsah vydání | 5. 10. 2021