Bolsonaro zneužívá krizových zákonů pro koronavirovou pandemii k terorizování transsexuálů

15. 6. 2020 / Fabiano Golgo


Viktor Orbán si udělil v Maďarsku císařské pravomoci. Zneužil koronavirové pandemie jako výmluvy, avšak nevysvětlitelně zneužil těchto monokratických pravomocí nikoliv k tomu, aby schválil nějaký naléhavý zákon pro boj proti COVIDU-19. Namísto toho téměř okamžitě vydal dekret, že transsexualita v maďarském právním systému neexistuje. Je to hodně podobné tomu, co před lety řekl na tiskové konferenci v OSN íránský prezident Mahmúd Ahmadinežád, když se ptali na to, proč jsou v jeho zemi homosexuálové zabíjeni oběšením. Ahmadinežád slavnostně prohlásil, že v Íránu žádní homosexuálové nejsou.

Je pozoruhodné, že všichni ultrakonzervativní populisté na světě mají tohle společné. Rodrigo Duterte na Filipínách opakovaně útočí na komunitu LGBTQ a zejména vyvolává násilí proti transvestitům a transsexuálům. Na Filipínách existuje už staletí podsvětí prostituce, jehož součástí byli transvestité  (muži, kteří měli na sobě ženské oděvy, ale nebyli chirurgicky transsexualizováni) nejméně od konce osmnáctého století, podle historických záznamů italských a holandských námořníků, kteří toto téma v tamější zemi zpopularizovali.

Americký viceprezident Mike Pence věnuje spoustu svého času démonizování toho, jaké záchody transsexuálové používají, Donald Trump zakázal transsexuálům sloužit v armádě a násilně penzionoval tisíce příslušníků armádního personálu.

Polsko jedná vůči komunitě LGBTQ tak, jak po celá staletí jednalo vůči židům, bezostyšně, dokonce i během holocaustu i po něm. Restauranty, obchody a hotely po celé této těžce katolické zemi mají nyní na dveřích nápisy oznamující, že tato místa jsou LGBTQ-free, ať už to má znamenat cokoliv. Holt ale takové nápisy nemohou mít v Polsku na kostelích, protože by do nich pak většina kněží nemohla vstoupit...

Kmotr klubu současných populistických politických předáků, Vladimír Putin, schválil v Rusku diskriminační zákony proti ne-heterosexuálům a hordy Rusů mají nyní svobodu kdykoliv zmlátit gaye, lesbičky a zejména transvestity, aniž by za to byli jakkoliv soudně trestáni.

Je důležité poukázat na to, že kdyby toto byli opravdoví pravicoví politikové, nestrkali by nos do soukromých záležitostí občanů. Neboť ti, kdo prosazují skutečně pravicovou agendu, nemohou přijmout, že by měl mít stát právo zákonem zasahovat do osobní svobody ohledně volby. Ruská imigrantka Ayn Randová, jejíž knihy a projevy byly hlavní motivací pravicové atmosféry poválečných Spojených států  (natolik, že americký senátor Rand Paul, syn bývalého republikánského kandidáta na prezidenta Rona Paula, byl pojmenován právě podle Randové) by nikdy nepřijala, že by měly být osobní či skupinové morální hodnoty nebo dokonce sexuální praxe vnucovány jiným lidem. Žádní tito autoritářští populisté neuplatňují skutečnou pravicovou filozofii. Jen předstírají, že jsou pravičáci, protože jejich nenávistná rétorika je často zaměřena proti levici, neboť je tak lehké proměnit slovo komunismus v jakési synonymum zla. Sovětský svaz poskytl pro to dostatečné množství důkazů.

Skutečné pravicovévlády  vládnou tak, že příliš nejednají v hospodářské, administrativní a infrastrukturní sféře. Přenechávají pokud možno co nejvíce soukromému podnikání a volnému trhu.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro byl zvolen v podstatě v důsledku dvou faktorů (a to konkrétními dvěma skupinami voličů, každá z nichž představovala jeden z těchto faktorů). Prvním faktorem bylo široké odmítnutí možného návratu Dělnické strany k moci poté, co vyšlo najevo, že byl v čele největšího korupčního skandálu v historii této planety. To způsobilo, že miliony voličů byly ochotny hlasovat pro kohokoliv, kdo nebyl z Dělnické strany - většinou ze středních a vyšších vrstev. Druhým faktorem bylo, že 40 procent brazilského obyvatelstva, většinou z nižších vrstev, opustilo katolickou víru a přešlo k petekostálním evangelikálským kultům, které jsou přístupnější pro méně vzdělané lidi, protože namísto komplikovaných latinských vět v bibli a nudných gregoriánských zpěvů nabízejí burleskní show plné hudby, tance, emoci a magiky (lidé jsou "uzdravováni" na jevišti, atd.)

Tato druhá skupina byla chycena Bolsonarovou opakovanou lží, že Dělnická strana rozšiřuje mezi dětmi tzv. Gay Kit - učebnici, cílenou na děti ve škole. A že jde o oficiální, státem schválenou publikaci. Absurditou celé věci bylo, že zmíněnou knihu nikdy nikdo neviděl, ani Bolsonaro. Obsahovala prý obrázky sexuálních scén mezi muži a vyučovala, že rodinu mohou tvořit dvě ženy, nebo dva muži, nebo muž a žena. Bolsonaro tvrdil, že tuto hříšnou praxi zakáže a ochrání brazilské děti, aby nebyly ovlivňovány tak, že by se staly homosexuály.

Bez ohledu na to, kolikrát požadovali novináři, že tu knížku chtějí vidět, anebo kolikrát společnost informovali, že žádná taková kniha neexistuje (nejpodobnější publikací byla švédská knížka,  kterou použili poslanci Dělnické strany jako příklad, jak se ve skandinávských školách vyučuje pohlavní výchova, avšak nikdo tuto švédskou publikaci nikdy nenavrhoval jako státem distribuovaný školský materiál pro Brazílii), mašinérie sociálních sítí proměnila tuto lež ve fakta. Kdo by chtěl, aby jejich děti viděly obrázky sodomitů? A tak se ta méně vzdělaná a puritánštější část společnosti utekla pod ochranu armádního kapitána, který přislíbil, že bude bojovat proti této levicové perverzi.

Během pandemie použil Bolsonaro svých mimořádných pravomocí k tomu, aby ze všech státních dokumentů odstranil jakoukoliv zmínku o transsexualitě a zakázal transsexuálům registraci ve veřejných školách a na univerzitách. Také znemožnil transsexuálům, aby pracovali jako státní úředníci či sloužili v armádě, zatímco pokud ve věku 18 let nesplní rok povinné vojenské služby, budou odsouzeni do vězení za dezerci. Vysvětlení: pokud někdo změní svůj oficiální občanský průkaz (povinný pro všechny občany od 16 let) a stane se transsexuálem, má zakázán přístup ve všech výše zmíněných situacích. Problém je, že se to týká i vstupu do armády, i když pokud nevykonáte do 18 let svou povinnou vojenskou službu, pošlou vás do vězení. Už se vyskytly četné případy mladých lidí, kteří se změnili z žen na muže (jen muži mají v Brazílii povinnou vojenskou službu), takže zároveň mají povinnost sloužit v armádě, ale při tom je jim v armádě sloužit zakázáno, což vedlo k tomu, že už byly uvězněny stovky lidí. Přijdou se registrovat k povinné vojenské službě, ale to je jim odmítnuto, protože jsou to transsexuálové, a pak jsou zatčeni za dezerci. Kafkovská situace.

Populisté získávají podporu voličů, protože většinou říkají věci, které jsou samozřejmé a je lehké je pochopit, a často o věcech, které mocní dosud ignorovali anebo je nebyli schopni řádně vyřešit. V jiných případech nabízejí populisté zjednodušená řešení pro dlouhodobé problémy, které často nebyly vyřešeny, protože vyžadují složitá řešení. Tím, že říkají, co je zjevné, uklidňují populisté znavené obyvatelstvo. Tvrdí, například, že obnoví pořádek a bezpečnost tím, že usmrtí všechny zločince, anebo že ze společnosti odstraní transsexualitu na ochranu našich dětí tím, že zakáží, aby se o ní zmiňovaly učebnice či oficiální dokumenty. Lehce získávají podporu od lidí, kteří jsou frustrováni, mají sociální úzkost, mají pocit, že všeobecná státní politika vlády je zanedbává, nebo že jsou jen na okraji společnosti.

Konzervatismus je do značné míry lenost - lenost zabývat se podrobnostmi a usilovat o složitá řešení na mnoha úrovních. Konzervativci hledají mocné formule, aby svět kolem moc nemyslel. Tradice a stereotypy dávají mysli pokoj. Když čelí lidé něčemu novému, jako když se žena promění v muže, jejich reakce je pudová a odmítavá, protože jejich mozek nechce vydávat na nezvyklé řešení příliš energie. Úzkost, frustrace, nejistota vlastní identity, nebo i sexuální neukojenost mohou vést k přirozeným sebeobranným mechanismům, jejichž cílem je omezit vydávání mozkové energie.

Po získání lidí na svou stranu zjevnými povrchnostmi a zdánlivě jednoduchými řešeními žádají populisté o loajalitu a o téměř  náboženskou víru v ně. Vzhledem  k tomu, že jejich úpornější stoupenci jsou nábožensky založeni, není pro ně obtížné mobilizovat v sobě pro svého spasitele tyto náboženské city. Ochota věřit v cokoliv, co je zakořeněno v magice, je cestou k proměně ve stoupence kultovních předáků či populistických politiků. Když tedy jsou populističtí politikové zahrnuti slepou vírou a loajalitou svých stoupenců, jsou pak schopni včlenit do svého politického programu celou řadu extremistických řešení a prohlášení, které jejich voliči nutně nevyžadují, přesto je pak už podporují. Důkazů pro to je moře, viz třeba když se někdejší kandidát Donald Trump vyjádřil, že jeho stoupenci by mu odpustili, i kdyby někoho na Páté avenue zastřelil, což se posléze prokázalo, když vyšlo najevo audio, v němž se chvástal, že může ohmatávat rozkrok jakékoliv ženy, a jeho volební podporu to nijak nesnížilo.

Populističtí političtí předáci, jak se zdá, mají jeden společný sexuální problém. Jsou především posedlí muži, kteří mají pocit, že jsou ženy. Málokdy utočí na ženy, které se proměnily v muže. Na nějaké psychologické úrovni je děsi, že maskulinita není solidní, neměnný rys. Všichni z nich hrají machistické typy. Vytvářejí ze sebe testosteronový obraz kovbojů samotářů, odvážných hrdinů, schopných bojovat proti establishmentu. Vidí se jako davidové, kteří jménem zapomenutých identitární politikou bojují proti goliášům.

Často se lidé skrývají pod představami něčeho, čím by chtěli být, a to, čím jsou, před světem skrývají. Násilníci jsou často lidé, kteří bývali terčem násilí. Homofobové jsou často tajní homosexuálové, kteří nechtějí, aby na to někdo přišel. Tento mimořádný a běžný důraz na transsexualitu je perverzní a naprosto umělý, protože ve společnosti je transsexuálů tak málo, že to neospravedlňuje tak intenzivní strach.

Je odporné, že mocní lidé, podporovaní moralistickou většinou, jsou zdrojem neuvěřitelného utrpení pro lidi, jejichž sexuální totožnost už sama pro ně činí jejich život neuvěřitelně obtížným. Násilníci jsou vždycky uvnitř zbabělci. Jsou motivováni strachem. Populisté jsou mistry manipulace strachu mas. Strach je pohonnou látkou populismu.

V mnoha ohledech způsobuje tato posledlost transsexualitou, že král je nahý. 
1
Vytisknout
2025

Diskuse

Obsah vydání | 18. 6. 2020