EU 2018: Sbohem, Itálie?

8. 6. 2018

čas čtení 3 minuty
Evropské problémy se zřejmě zhoršují. Ohromné a pokračující vymknutí způsobené brexitem je samo o sobě dost špatné, ale zprávy jsou znepokojivé i na několika dalších frontách, napsal David Ritchie.


Pokračující oslabování autority Německa (a jeho kancléřky) v Evropě i v globálním měřítku v důsledku introspekce a frakčnosti nové vlády Velké koalice (Groko) a znepokojení ohledně přežití Angely Merkelové zanechalo vakuum tam, kde bývalo německé vedení. Francouzský prezident Emmanuel Macron vstoupil do této prázdnoty. Avšak bez solidního partnera v Německu mnoho nezmůže. V každém případě rozdíly mezi vizemi budoucnosti Evropy a eurozóny u Merkelové a Macrona přetrvávají.

Výzva, kterou pro evropský projekt představuje pokračující úspěch populistických/nacionalistických vlád v Evropě, je také stále větší. Německo a Francie nyní čelí velké skupině evropských zemí s vládami, které dost zásadně nesouhlasí se způsobem, jak se Evropa vyvíjela. Chtějí významné změny, většinou návrat suverenity do rukou národních vlád, a stavějí se na odpor tomu, co označují za myšlenku Evropy řízené z Berlína.

A to vše se děje v čase, kdy se zřejmě otřásá základ poválečné evropské bezpečnosti, transatlantická aliance. Rozhodnutí Trumpovy administrativy uvalit cla na výrobky blízkých přátel USA v Evropě pouze zdůraznilo, jak moc a jak dalekosáhle se již věci změnily.

Pak je tu faktor Putin, Rusko, které se snaží oslabit Evropu vyvoláváním neshod, včetně podpory populistických/nacionalistických stran, které tak významně mění politiku Západu.

Krize se právě prohlubuje se vznikem nové italské vlády tvořené Hnutím pěti hvězd a Ligou, a s (výrazně méně znepokojivou) novou vládou ve Španělsku.

Větším problémem je Itálie, zakládající člen EU a třetí největší ekonomika EU. Ačkoliv se italské hospodářství pomalu vzpamatovává, HDP letos vzroste jen o 1,5 % a země čelí endemickým problémům. Patří k nim chaotický politický systém a parlament, který obecně řečeno nebyl schopen provést reformu, masivní nerovnováha mezi chudým jihem a bohatším severem, druhý nejhorší evropský poměr dluhu k HDP (132 %) a absolutně vzato největší evropské zadlužení, nezaměstnanost mladých dosahuje průměrně 32 %, ale na jihu je mnohem vyšší, a konečně vážné potíže některých italských bank.

Podle ekonomického komentátora Simona Frenche, termín používaný v londýnské City pro potenciální odchod Itálie z eurozóny zní "Quitaly". Nová vláda veřejně tvrdí, že ačkoliv si přeje zásadní změnu, zůstane v eurozóně a EU. Musí však zůstat otevřenou otázkou, jak tomu je doopravdy. Stejně tak musí zůstat otázkou dlouhodobá existence a úspěchy vlády Hnutí pěti hvězd a Ligy.

Je teď prostě příliš těžké predikovat, jak to všechno proběhne.

 

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
12552

Diskuse

Obsah vydání | 12. 6. 2018