Úvahy nad prezidentskou volbou na základě dat

2. 2. 2018 / Boris Cvek

Nedokáži souhlasit s „lekcí“ z prezidentských voleb, jak ji podává pan Rovný. Kdyby opravdu ten politický střet v ČR byl založen na strachu z islámu, postoji k EU a „identitě“, tak by Okamurova SPD měla v podzimních volbách aspoň 20% nebo více. Navíc se nezdá, že by SPD rostla. Podle listopadového průzkumu SPD naopak o procento (10,64% ve volbách vs. 9,5% v průzkumu) klesla a o více než 3% (14,0% vs. 10,79%) vzrostli piráti.


„Identitární aliance“ komunistů a SPD je aliancí komunistické strany, která je na historickém dně, s populistickou pravicí, jež komunistům bere zbylé voliče. Identitární důrazy minimálně nepomohly, nebo spíše přímo zničily, sociální demokracii. Komunisté i sociální demokraté jsou na cestě mimo Sněmovnu. Podle zmíněného listopadového průzkumu byla ČSSD dokonce na pouhých 5,5%. Patologické jevy, které u ČSSD i komunistů vidíme, jsou důsledkem toho, že se propadají do bezvýznamnosti. Jejich jedinou šancí na návrat na výsluní je v tom, že by tyto strany vzaly voliče ANO. To je prakticky nemožné. Budou se naopak stále více zmítat na politickém okraji a bojovat své identitární války.

Domnívám se, že pokud chce někdo pochopit to, co se děje na české politické scéně, musí uvažovat o tom, proč ANO, které se ještě v létě 2013 zdálo zanedbatelnou stranou, na podzim 2013 spektakulárně uspělo ve volbách… a stalo se postupně politickým hegemonem. Musí také uvažovat o tom, proč v roce 2017 tak výrazně uspěli piráti. Musí uvažovat o tom, proč v lednu 2013 Zeman potřeboval podporu ČSSD, která tehdy nominovala Jiřího Dienstbiera jako suverénní opoziční strana, o jejímž vítězství ve sněmovních volbách se dalo těžko pochybovat, a proč je tomu dnes úplně naopak: úřadující předseda ČSSD, strany na politickém dně, se nechává vidět vedle vítězného Zemana s Tomiem Okamurou.

Nic z toho nemá důvod v identitární politice, ve sporech o migranty nebo postoje k EU. Babiš ovládl politickou scénu s heslem: všichni kradou. Něco s tím dělat, to je poptávka už od roku 1998, všechno ostatní je jen povrch. Piráti dosáhli obrovského úspěchu ve sněmovních volbách 2017 právě s touto politickou agendou.

Vyrovnaný výsledek prezidentské volby je možná intelektuálně přehledné a uspokojivé vykládat jako střet dvou táborů, ale politicky je to, zdá se mi, zcela zavádějící. Podle dat Kohovolit.eu z druhého kola prezidentské volby byly největší skupiny Zemanových voličů voliči ANO (téměř milion) a nevoliči (760 tisíc), pak SPD (280 tisíc), KSČM (220 tisíc), ČSSD (160 tisíc), KDU (100 tisíc), neparlamentních stran (80 tisíc), ODS (80 tisíc) pirátů (70 tisíc) a STAN (70 tisíc). U Drahoše to byli voliči ODS (440 tisíc), nevoliči (440 tisíc), voliči ANO (420 tisíc), voliči pirátů (420 tisíc), TOP09 (200 tisíc), KDU (160 tisíc), neparlamentních stran (140 tisíc), STAN (140 tisíc), ČSSD (120 tisíc), SPD (90 tisíc) a KSČM (60 tisíc).

Rozhodli zjevně nevoliči a jakousi dělící linii můžeme najít téměř v každé politické straně. Podle mne nerozhodovala tedy politika, ale postoj k osobě Miloše Zemana, který mohl být různě racionalizovaný. Kdyby nevoličům, kteří volili Zemana, nebo proti němu, skutečně záleželo na nějakém sporu o identitární politiku nebo EU, tak by určitě volili ve sněmovních volbách. Stejně tak si dovedu představit, že voliči ANO, kteří volili pro Zemana, byli prostě ovlivněni tím, jak Zeman jde na ruku Babišovi, nebo si dokonce mohli myslet – stejně jako si to zřejmě myslí o Babišovi – že Zeman je „kompetentní“ ve smyslu „umí v tom chodit“.


Listopadový průzkum preferencí: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pruzkum-pirati-v-listopadu-skoncili-ve-volbach-druzi-lidovci-zustali-mimo_1712031512_dp


Data Kohovolit.eu na FB stránkách Michala Škopa: https://www.facebook.com/skop.michal/posts/10208645557496330?pnref=story





0
Vytisknout
3909

Diskuse

Obsah vydání | 6. 2. 2018