Img

A jaká je role médií?

Proč je kritika Trumpa a brexitu z úst McCaina a Blaira krajně nedůvěryhodná

21. 2. 2017 / Daniel Veselý

Třebaže lži byly vždy pevnou součástí politického establishmentu kdekoliv na světě, s nynějším nájemníkem Bílého domu se lež, často naprosto absurdní, stala posvátnou hodnotou, navíc umocněnou konspiračními teoriemi. Je skutečně groteskní sledovat, jak křečovití přívrženci Donalda Trumpa hájí každý nesmysl, který vypustí z úst. Kupříkladu bývalý ministr vnitra Martin Pecina na Facebooku považuje videozáznam Trumpova projevu z floridského Melbourne za důkaz mediální lži, neboť americký prezident v souvislosti se Švédskem explicitně nehovořil o teroristickém útoku. Nicméně kontext Trumpovy řeči je křišťálově jasný, protože prezident jedním dechem hovoří o tom, co se stalo v Nice, Paříži a Bruselu a zároveň zmíní neexistující incident ve Švédsku. Kritická reflexe tragikomických excesů Bílého domu je potřebná jako příslovečná sůl, avšak přichází-li od zdiskreditovaných politiků, jakým je třeba senátor John McCain, jde spíše o medvědí službu.

Donald Trump otevřeně vyhlásil válku mainstreamovým sdělovacím prostředkům, které nesouhlasí s jeho politickými opatřeními a názory. Ušetřeny zůstaly ultrapravicové mediální platformy typu Fox News a Breitbart News, jež jsou chronickým překrucováním reality proslulé. Ačkoli je nesporné, že západní mediální mainstream byl vesměs shovívavý vůči politice Obamovy administrativy, automaticky to neznamená, že bude hluchý a slepý vůči vršícím se nekalostem Trumpova Bílého domu.

Trumpovy nepřátelské výpady vůči mediálnímu mainstreamu komentoval arizonský senátor John McCain, který prezidentovo jednání sleduje s rostoucími obavami. Podle jeho mínění je potlačování svobody slova typickým rysem režimů, jež mají blízko k diktatuře. Na McCainových slovech by nebylo nic zvláštního, kdyby je ovšem nepronášel člověk, který bombardoval civilní cíle v Severním Vietnamu, opakovaně volal po vojenském zásahu Spojených států v Sýrii a po vyzbrojování ukrajinské armády proti Kremlem podporovaným separatistům.

Vychází-li kritika z úst politika, který v mládí pravděpodobně páchal válečné zločiny, a později se stal předním advokátem násilné změny nepohodlného režimu, ztrácí podle mého soudu jakoukoliv váhu. Navíc američtí republikáni, Johna McCaina nevyjímaje, nesou odpovědnost za všechny hrůzy, jichž se Trumpova administrativa dopustila, neboť bez jejich souhlasu by je nedokázala realizovat.

Podobné je to s bývalým britským premiérem a šéfem labouristů Tonym Blairem, který v těchto dnech apeluje na Brity, aby se vzepřeli brexitu. Můžeme namítnout, že politika labouristů se za vedení Tonyho Blaira posunula výrazně doprava, a podle některých pozorovatelů je Tony Blair jednou z hlavních příčin brexitu. Ať tak či onak, apel bývalého britského premiéra adresovaný občanům Spojeného království by mohl mít jistou váhu, kdyby jej ovšem pronesl z vězení, kde měl být už dávno. Jeden z předních architektů ilegální invaze do Iráku vskutku není důvěryhodným kritickým hlasem, jeho vlastní přínos brexitu nevyjímaje.

Stoupenci amerického prezidenta a přívrženci brexitu získávají v podobě medializovaných výroků Johna McCaina a Tonyho Blaira kýženou argumentační munici. Mohou totiž namítnout, že oba politikové mají na stávajících nešvarech svůj podíl a na důvěryhodnosti jim rozhodně nepřidá ani skutečnost, že mají ruce namočené v krvi.

Vrátíme-li se k úloze Trumpem démonizovaných médií, ani ta nejsou, co se fenoménu Trump a brexitu týče, bez viny. Liberální sdělovací prostředky byly natolik uhranuty Trumpovými předvolebními eskapádami, že jim poskytovaly neomezený prostor, neboť představovaly skvělý zdroj příjmů. Brexit sice nachytal západní politické špičky v nedbalkách, nicméně na vině jsou i britská média napříč politickým spektrem, protože tolerovala nebo povzbuzovala rasismus, zatímco zamlžovala podstatu ekonomických problémů, které nakonec k brexitu lví měrou přispěly.

Chceme-li tedy kriticky hodnotit zlořády stávajících politických pořádků, neměli bychom opomíjet či bagatelizovat jejich komplexní obraz, jelikož žádný negativní jev nevyraší na zelené louce.

0
Vytisknout
1574

Diskuse

Obsah vydání | 21. 2. 2017