Není výzva jako výzva

29. 7. 2014 / Marek Řezanka

K výročí rozpoutání masakru, který známe pod pojmem první světová válka, vyšly nejméně dvě výzvy. Jedna je medializovaná a šíří se v některých médiích Evropou, o druhé zatím není ani vidu ani slechu.

Hospodářské noviny přetiskly apel Adama Michnika, kde vyzývá k semknutí proti zřetelně definovanému zlu, konkrétně V. Putinovi. Výzva byla publikována například i v německém deníku Die Welt

"Právě proto máme my - intelektuálové, novináři a vědci - za povinnost být ostražití a v pozoru jako pověstné husy na římském Kapitolu", hlásá mj. text, který bezpečně ví, odkud přicházejí novodobé mrazy (či lépe řečeno, kde se přikládá pod pekelné kotle).

Jednorozměrný obraz ovšem není úplný. Historie není poskládána z padouchů, kteří znázorňují zlo a ze spasitelů, kteří šíří dobro. Takováto optika je optikou mýtu -- a je třeba dodat, že je krajně nebezpečná.

"Wir müssen bequemen Konformismus überwinden" -- píše se v německy publikovaném textu.

Adam Michnik volá po překonání pohodlného konformismu, což v daném kontextu může působit poněkud rozpačitě, až možná směšně. Nejsou náhodou západní média povětšinou konformní až příliš? Nepřejímají pohádkový pohled na svět, v němž hodná Amerika porazí zlé Rusko? Nepředstavuje si Adam Michnik soupeření velmocí tak trochu jako Hurvínek válku? Mohlo by to být úsměvné, kdyby to nebylo zároveň děsivé.

Nejsme totiž svědky střetu pravdy se lží a nenávisti s láskou. Jsme svědky politiky nadnárodních korporací, zbrojařských a ropných lobby. Jsme svědky soupeření tří velmocí, z nichž každá se potýká se svými specifickými problémy. Jedna z nich je ovšem extrémně zadlužena -- a trochu připomíná Filipa Sličného v době, kdy se rozhodl dluhy nevracet, a svou pozornost upřel na bohatství templářského řádu. Jeho velmistři se samozřejmě stali heretiky, jež bylo nutné upálit. Bavíme se o počátku 14. století. V něčem jsme ale i po více než sedmi stech letech stejně nepoučitelní.

Britský komentátor, Simon Jenkins, upozorňuje na pošetilost jednostranného stupňování tlaku na jednu ze soudobých neoliberálních velmocí (USA, Rusko a Čína): http://www.blisty.cz/art/74058.html

Jenkins zcela jasně ukazuje, v čem je zavádějící a současně nebezpečná hra na hodné a zlé:

"Tyhle okamžiky jsou nebezpečné. V roce 1914 prohlásila rakousko-uherská vláda, že šílený atentát na arcivévodu Franze Ferdinanda je "srbským vládním spiknutím", a vyhlásila válku. V roce 1983 Rusko sestřelilo korejské dopravní letadlo, které zabloudilo nad Sibiř, a usmrtilo všech 269 cestujících na palubě. Byla to jasně nešťastná náhoda, bylo zjištěno, že letečtí dispečeři na zemi byli opilí a panikařili. Tyto informace byly potlačeny a incident byl zneužit k vzniku jedné z nejnebezpečnějších konfrontací studené války.

O pět let později byla na řadě Amerika, když americký křižník sestřelil civilní íránský Airbus A300 v íránském vzdušném prostoru. Americké námořnictvo se vykrucovalo a vymlouvalo a Írán to interpretoval jako zločin záměrné agrese, kteréžto interpretaci napomohlo, že Amerika své vojáky odměnila medailemi. Washington odmítl přiznat právní odpovědnost a trvalo osm let, než Amerika vyplatila 62 milionů dolarů odškodného rodinám pozůstalých.

Je děsivé, jak se takovéto incidenty zkreslují, aby jich bylo možno zneužít jako nástroje pomsty."

Na Ukrajině se rozhořela občanská válka, ke které nemuselo dojít. Nemuselo k ní dojít v případě, že by světové velmoci našly společnou řeč a nepřipustily, aby nevolená vláda vojensky postupovala proti vlastním lidem. Mělo se jednat -- především v zájmu občanů Ukrajiny. Ti totiž stávajícím konfliktem trpí nejvíce, ať už patří k té či oné straně.

Bude-li Putin zahnán do kouta, může se stát, že v Rusku vznikne podhoubí pro politika zcela jiného střihu. V žádném případě ale ne ve střihu humanistickém či demokratickém. Právě naopak. Nakonec -- pro příklady nemusíme chodit daleko. A. Nežáda do čela Íránu vynesla nesmyslná identifikace "osy zla". Takovéto nálepky slouží spolehlivě jako sebe naplňující se předpovědi.

Nebo nám nestačí fiaska "bojů proti terorismu" v Iráku, v Egyptě, v Libyi, Sýrii či v Afghánistánu? Nevnímáme tu posilující se spirálu nenávisti, která čerpá sílu ze zbytečně zmařených životů a nepředstavitelného utrpení lidí?

S vědomím všech těchto okolností zveřejnilo deset levicových hnutí a iniciativ 28. 7. 2014 svou výzvu. Výzvu občanům USA, občanům po celém světě. Výzvu, která - slovy A. Michnika -- skutečně překonává pohodlný konformismus -- a která staví dialog nad vraždění. Výzvu, která nijak neadoruje ruského prezidenta Putina -- ale také ho neznázorňuje jako belzebuba, jehož je třeba zničit za každou cenu -- a která ukazuje na více úhlů pohledu na konflikt, jenž místo aby byl hašen, je přiživován a rozdmýcháván:

"Milí přátelé, vážení občané Spojených států amerických,

Obracíme se na Vás s výzvou. Žijeme v době, kdy se svět nestává bezpečnějším, třebaže nám bezpečnější svět političtí představitelé slibovali.

Letos si připomínáme sto let od vypuknutí první světové války. Tu můžeme přirovnat k jedněm velkým jatkám. Kořeny světového konfliktu vězely hluboko v koloniálních principech té doby. Sjednocené Německo chtělo svůj díl kořisti a zatáhlo svět do dvou světových válek.

V této souvislosti je třeba ocenit jak pomoc Vašich předků při boji proti rozpoutanému zlu, tak později jejich odpor vůči válce ve Vietnamu. Dodnes máme uloženo v paměti, jak se v USA proti válce ve Vietnamu protestovalo. Také víme, že mnozí z Vás protestovali proti válce v Iráku, že mnozí z Vás nesouhlasili s bombardováním Libye a že mnozí z Vás nesouhlasí s politikou Vašich představitelů na Ukrajině. Neušlo nám, že jste se po událostech z 11. září 2001 ptali: "Proč nás ve světě tolik nenávidí?"

Představte si však, že žijete v zemi, kde se bombardování a smrt blízkých stává každodenní součástí Vašeho života. Války se vedou proto, že to je v zájmu velkých zbrojařských firem, nadnárodních ropných a jiných koncernů a nadnárodního kapitálu, v zájmu jejich nehorázných zisků. Války nikdy nejsou v zájmu většiny lidí. Naopak, ta na ně doplácí svou úrovní i životem.

Jistě sledujete, jak se vyvíjí situace v Egyptě, Iráku či Sýrii. Vaši politikové Vám slibovali porážku světového terorismu. Ten se však ve skutečnosti rozšiřuje a posiluje. Je často reakcí na bomby, které Vaši představitelé nechali na tyto země dopadat, odezvou na konflikty podporované dovozem zbraní. Obyčejní lidé nikde války nechtějí, ty jim jsou vlastně vnucovány. Proto se sílící nenávist vrací jako bumerang proti vám, kteří věříte v demokracii a v humanismus.

Existují lidštější prostředky, jak řešit konflikty, nepřátelství, než jsou zbraně a války,. Chce to jen znalosti, informovanost, dobrou vůli jednat a respekt k míru jako jedné z nejvyšších hodnot lidské existence.

Obracíme se na Vás s prosbou, abyste v současnosti věnovali pozornost Ukrajině a vyvinuli úsilí ve prospěch poctivého vyšetřování podstaty konfliktu a ve prospěch jeho mírového urovnání. Nebezpečí nové války je veliké, i když ji nikdo z nás nechce. Na Ukrajině zuří občanská válka, ve které umírají nevinní lidé, včetně dětí a žen. Této válce se dalo předejít jinými přístupy Západu. Téměř se zdá, jakoby Západ (Evropa a USA) čekal na vhodnou příležitost rozšířit tento konflikt na válku s Ruskem, což by znamenalo nepředstavitelné utrpení pro všechny. Tento postoj nemá nic společného s demokracií a jejím šířením. V tomto smyslu je Západ špatným příkladem pro ostatní země.

Vaše politická a demokratická angažovanost ve vztahu k Vaší zahraniční politice může zabránit celosvětovému konfliktu. Rozdmýchávání nenávisti a konfliktů mezi národy, vyvolávání válek nemá žádný pozitivní smysl. Smysl má postavit se proti mocným, kteří manipulují, vykořisťují, zkreslují informace a zatajují své zlé nelidské cíle, z nichž nehorázné zisky jsou na prvním místě, bez ohledu na osudy lidí a národů. Vzpomeňte si na odkaz svého presidenta J. F. Kennedyho: "Neptejte se, co pro vás může udělat vaše zem, ale ptejte se, co vy můžete dělat pro ni." Můžete zabránit nové válce, můžete zachránit demokracii a mír. Jako svobodní občané máte sílu se postavit proti nerozumným a nebezpečným politikům. Svou statečností se stanete se pro ostatní dobrým vzorem, který budou nadšeně následovat. Stále platí slova Martina L. Kinga: "Přichází čas, kdy mlčení je zradou".

A platí i jeho další slova: "Nespravedlnost na jednom místě zeměkoule ohrožuje spravedlnost na celém světě." Bojujme společně proti nespravedlnostem a lžím kdekoli na světě, zvláště tam, kde mohou být zdrojem vážných konfliktů. Požadujme od mocných, aby přijali ideu spravedlnosti a respektu k druhým jako svůj základní princip. Je opět doba, kdy veřejnost musí mít v politice hlavní slovo, aby zabránila hromadným vražděním, jimiž války ze své podstaty jsou."

0
Vytisknout
4816

Diskuse

Obsah vydání | 31. 7. 2014