Křesťané v Sýrii

7. 5. 2014 / Lukáš Stříteský

Letos se načne čtvrtý rok lidské katastrofy v Sýrii. Opakují se zprávy o selhávání humanitární pomoci, neúspěšných mírových rozhovorech, o zoufalých oblastech země, kde se šíří dětské nemoci. Jako by tahle válka nemohla mít nový otřesný rozměr.

O osudech syrských křesťanů jsme se mohli nedávno dozvědět z první ruky díky návštěvě syrských kněží ve Washingtonu na konci ledna, během posledních dnů mírových rozhovorů v Ženevě.

 

Desetiminutový rozhovor s polovinou křesťanské delegace, Rev. Dr. Riadem Jarjourem a biskupem Dinonýsem Kawakem, můžete shlédnout na stránkách Fox News.

 

Rozsáhlejší svědectví přednesla celá čtyřčlená delegace, ve které byl také Rev. Adib Awad a biskup Armash Nalbandian, jsou ke shlédnutí na Youtube.

 

Podle Jarjoura byla většina kostelů v Homsu zničena nebo spálena. Na tamní křesťanskou čtvrť se zaútočilo jako na jednu z prvních, byla okupována mnoha militanty a kvůli tomu z ní odešlo osmdesát tisíc lidí. Doteď je okolo osmdesáti jednotlivců drženo jako živé štíty.

 

Dr Riad Jarjour vyprávěl také o osudech lidí v Sadatu, biblickém městě zmíněném v Číslech Starého zákona: "Více než dva tisíce křesťanů bylo zajato militanty. A než odešli, tak zabili čtyřicet čtyři z nich včetně sedmi starých se spoutanýma rukama za zády. Střelili je do hlavy a hodili do studní jejich domovů. Biskupové je potom museli vytáhnout, aby je mohli pohřbít ... Když tito lidé ze Sadatu museli odejít, lidé z vedlejších vesnic Homeira a Daratia, kteří jsou muslimové, je vzali na svá bedra a postarali se o ně. My jsme lidé z této oblasti a máme dobré vztahy. Když přišli militanti do kostela Daratie a chtěli jej spálit, jako to udělali v Sadatu, a popsat ho slogany jak jim libo, muslimové z Daratie stáli v kostele a řekli militantům: 'Tohle uděláte přes naše mrtvoly!'"

 

Biskup Dionysius Jean Kawak mluvil o Malúle: "Dovolte mi zmínit něco, co se dotklo hluboce křesťanů v Sýrii. Únos ortodoxních jeptišek z kláštera St Taqla v Malúle a dvou arcibiskupů 22. dubna 2013."

 

Třetí emblematický incident popsal opět Jarjour v průběhu debaty: "Nedávno během svátku někdo přinesl dětem krabici jako dárek. Když děti otevřeli krabici, tak to co uvnitř našli nebyl dárek. Byly to dvě hlavy Arménů, které byly useknuté a zaslané jako dárek."

 

Armash Nalbandian z arménské církve v Damašku reagoval: "Nejsem křesťan v Sýrii. Já jsem Syrský křesťan ... Cítím povinnost zůstat v Sýrii ... Jako arménští křesťané jsme zažili arménskou genocidu a potom jsme byli přivítán v Islámské zemi, v Sýrii. A muslimové nám otevřeli svoje dveře a přijali nás a sdíleli s námi svůj denní chleba ... Je nám jasné, že Islám také obsahuje hodnoty nebo principy lásky a míru a tím pádem můžeme být advokáty mezináboženského dialogu a soužití."

 

Celkový dojem a "poselství" byla podle mě od každého kněze naprosto shodná, ačkoliv jej každý zformuloval svými slovy a podložil osobními příběhy: Situace syrských křesťanů je katastrofická. Přesto chceme zůstat! Pokud se ovšem nenajde řešení bezpečnostní situace, přestaneme v "kolébce křesťanství" existovat.

 

Co se týče politického návrhu, nabádali k vyvinutí tlaku na Saúdskou Arábii, Katar a Turecko, aby přestali podporovat teroristy: "Věřím, že všichni z nás, kteří žijeme ve svobodném světě, na Blízkém východě nebo kdekoliv jinde, musíme spolu pracovat na zastavení al-Kajdy a ideologií, které jí pohánějí. A tyto ideologie vyzařují bohužel z těch zemí, které považujeme za naše spojence: Saudská Arábie, Katar a čím dál více Turecko."

0
Vytisknout
5212

Diskuse

Obsah vydání | 7. 5. 2014