Jak voliče (ne)zaujmout

6. 5. 2014 / Marek Řezanka

Spot TOP09 připomíná spíše reklamu na kapky či pastilky proti kašli, než program strany, s nímž hodlá v Evropské unii prosazovat zájmy naší republiky. Je pěkné, že voličům sděluje, že nemají kašlat na Evropu (třebaže volič vidí známé tváře, které kašlou o sto šest a které na sociální problémy lidí mají tendenci vykašlat se zvysoka - demonstrující proti Nečasově vládě pro ně byli patrně "lůzou" a voliči prezidenta Zemana nejspíš "prasata"), ale neříká jim nic o tom, jakouže Evropu mají volit.

V Unii je řada frakcí -- a před očima nám zde vrcholí boj o její budoucí podobu i samotné přežití. Chceme snad Evropu fiskálního paktu? Či Evropu destabilizovanou a tíhnoucí k fašismu? Nebo Evropu založenou na modelu sociálního státu, která jako jediná může garantovat blahobyt a mír?

Touto otázkou se ve svých spotech příliš nezabývá ani strana, u níž by to z logiky věci měla být samozřejmost.

"Spousta peněz zahálí, nebo jsou roztáčeny v nejrůznějších spekulacích. Je třeba, aby se tyto peníze setkaly s těmi, kdo hledají práci. Vydělají na tom obě strany", promlouvá k potenciálním voličům jeden z kandidátů za ČSSD Jan Keller.

Jistě, spekulace jsou problém. O to větší, že nepředstavují nějakou odchylku od normy, ale normu samotnou, systém ve své nahotě, že by i Andersenův císař v nových šatech byl proti němu slušně oděný muž. Jenže volič nepotřebuje slyšet, co by se mělo. Skoro to vypadá, jakoby kandidát splnil sliby tím, že poukáže na problém -- a ať ho někdo za něj vyřeší. Je totiž zřejmé, že jeden člověk těžko pohne se systémovými věcmi. Může ale posílit proud, který nežene Unii do záhuby, ale který usiluje o její záchranu.

Přitom Jan Keller je jedním z mála, kterým aspoň dochází, že fiskální pakty a transatlantické dohody ozdravnou kůrou pro většinu občanů v Evropě nebudou.

O to více pak člověka zamrzí, když spatří billboardy s jeho tváří a nic neříkajícím heslem, že se vypořádá s nezaměstnaností nebo že Evropa je bohatá jako nikdy. To zřejmě je, ale ještě během doby svého integračního procesu nebyla tak asociální. A pozor -- tyto dva faktory se nevylučují. V éře maximalizace zisku nadnárodních firem jsou srostlé jako siamská dvojčata. Pokud si již ČSSD myslí, že si volič nedokáže na volebních lístcích zjistit, kdo za ni kandiduje, a mermomocí si myslí, že to billboardy zachrání, ať tam dá aspoň nějakou myšlenku, třeba, že "Fiskální pakt problémy neřeší, ale vytváří".

Mladí sociální demokraté zřejmě rádi poslouchají Lucii a konkrétně Černé anděly, protože snad jen to by vysvětlovalo, jak je možné, že na problém nezaměstnanosti (jehož řešení v klipu opět nenabízejí) poukazují až sexisticky laděným klipem (člověku se vybaví nedávné reklamní spoty vysokých škol, kde studium mělo lákat hlavně chlapce, aby si mohli opatřit tři "b" -- barák, bourák a blondýnu), v němž je ústředním motivem stereotypně vylíčená atraktivní pěstěná blondýnka (že by sekretářka?) s tím, že sex v práci je fajn ("dělá dobře mně i tobě" -- mohlo by znít z reproduktorů), jenom ta nezaměstnanost je poněkud otravná.

To je vážně ČSSD tak odříznutá od reality, aby vytvářela podobná videa? Jestli chce ČSSD upozornit na nezaměstnanost a přijít s nápadem (a může se pustit i na půdu ironie, ale myšlenka by chybět neměla), jak ji řešit, ať pracuje na koncepci evropského sociálního státu, a neusmívá se nad fiskálním paktem jako zázračnou meducínou. Co se snaží sdělit voličům ve výše zmíněném klipu, raději nedomýšlet. Ještě by někoho mohlo napadnout, že s ním tato strana pěkně vy...

Přitom by stačilo tak málo.

Úsvit přímé demokracie opět zdůrazňuje, jakou pohromou pro náš stát jsou imigranti a tzv. nepřizpůsobiví. Už jen chybí dodat, že nám nabízí přímou demokracii, ale jen takovou selektivní, jen pro někoho.

Stejně jako v případě sociální demokracie ani zde nepadla ani zmínka o Evropě, která prosazuje zvýšení minimální mzdy a která se snaží o komplexní řešení sociálních problémů.

U někoho, kdo se zaklíná přímou demokracií, lze předpokládat, že se bude hlásit ke hnutí Democracy International, the global coalition for democracy. Ke hnutí, které vidí budoucnost EU v posílení práv občanů celé Evropy, ne k separaci jedněch v obavě před druhými. To by ovšem ekonomická základna Okamurova Úsvitu nesměla čpět na hony kohoutovskou neoliberální ideologií.

ODS sází na svou kampaň proti euru s tím, že by nejraději v EU nebyla. Jak si ovšem ODS představuje, že budeme prosperovat mimo EU? Možná by od ní bylo poctivé to svým potenciálním voličům sdělit.

Babišovo ANO získává voliče pomocí dvou faktorů. Jednak hraje svou kartu "odborníků", jejichž představitelem je P. Telička -- a jednak poukazuje na špatné zacházení s penězi z EU a na jejich nedostatečné čerpání. To je něco konkrétního, co voliči nezní jako hudba z Marsu. A ani mu nedojde, že ANO je pevnou profiskální hradbou, která je všemi deseti i pro transatlantickou smlouvu.

KSČM má sice projekt Evropy sociální na papíře, ale chybí jí lidé, kteří by mohli někoho přesvědčit, že jsou schopni podobné vize na evropské půdě prosadit. Např. Marta Semelová stále zůstává někde v padesátých letech dvacátého století -- a není schopna svůj stín překročit.

KDU-ČSL - asi aby nevybočovalo z řady -- zahájilo svou kampaň velmi výstižným a konkrétním heslem: "Hájíme české zájmy".

Ještě se snad nestalo, aby na nějakém billboardu stálo: "Vaše zájmy jsou nám ukradené" nebo "Kopneme vás někam". Třeba by ale takový plakát získal aspoň něčí sympatie -- pro tu upřímnost. Takto se jenom prohlubuje skepse lidí i jejich vztek, že zase se vyhodí desítky milionů pro nic za nic, a stejně se nevyřeší ani co by se za nehet vešlo.

Alespoň že ti, kteří vymýšlejí hesla a spoty, se nenudí. Jinak ovšem najít na předvolební kampani našich politiků něco, co by nás mohlo vtáhnout do smysluplné debaty o směřování Unie, a ostatně nás všech, je úkol doslova nadlidský.

0
Vytisknout
5392

Diskuse

Obsah vydání | 13. 5. 2014