Neue Zuercher Zeitung o návštěvě švýcarského prezidenta v Moskvě

Národní dialog na Ukrajině

8. 5. 2014

OBSE a Kreml požadují národní dialog na Ukrajině. Na jednáních se mají podílet i současní držitelé moci na východě země. O prezidentských volbách se názory různí, píše Daniel Wechlin.

Ze zasedání Výboru ministrů Rady Evropy (coe.int) ve Vídni se diplomatické snahy o řešení konfliktu na Ukrajině přesunuly do Moskvy. Švýcarský ministr zahraničí a současný předseda Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE, osce.org), Didier Burkhalter, se ve středu setkal s Vladimirem Putinem. Ruský prezident označil návštěvu Burkhaltera vzhledem k obtížné situaci za konanou "v pravý čas". "Postoje jsou známé, pojďme si o tom promluvit!" přivítal Putin hosta, který se poděkoval za důležitou možnost k dialogu.

Jednání se všemi zainteresovanými stranami

Jednání za zavřenými dveřmi v Kremlu trvala necelou hodinu. Ke stolu zasedli mimo dalších Tim Guldimann, zvláštní zástupce OBSE pro Ukrajinu, jakož i na ruské straně ministr zahraničí Sergej Lavrov a prezidentský poradce Jurij Ušakov. Na společné tiskové konferenci zdůraznili Putin a Burkhalter společnou vůli k politickému řešení krize. Nikdo nemá zájem na eskalaci konfliktu. Oba zdůraznili, že násilí musí skončit. Předseda OBSE, stejně jako ruský prezident hovořili dále o potřebě národního dialogu na Ukrajině: Jak Burkhalter vysvětloval, mají být v různých městech země v nejbližších týdnech prováděny dialogy u kulatých stolů. Burkhalter dále uvedl, že šance k jejich uspořádání odhaduje za příznivé. Jak ruská strana již dříve požadovala, měli by se tak poprvé setkat exponenti Kyjevské vlády s představiteli místních držitelů moci na východě země.

Putin hovořil o přímém dialogu rovnocenných. Účast všech stran konfliktu, tedy i proruských separatistů, na rozhovorech již dříve navrhoval mj. i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. OBSE od počátku konfliktu zastupovala tento přístup k jeho řešení. Nicméně, ukrajinský ministr zahraničí Andrej Deščiza na jednáních OBSE ve Vídni účast proruských sil odmítl a návrh zamítl.

Moskva odmítá vinu

Putin odmítl odpovědnost za konflikt na Ukrajině. Podle něj Brusel a Washington přisuzují vinu Moskvě pokaždé, když se vmanévrují do slepé uličky. Putin hovořil o pasti nalíčené Západem. Jako za krizi zodpovědné označil Západ a Kyjevské úřady. Putin také tvrdil, že Moskva oproti tomu již hodně udělala pro deeskalaci. Jako příklad uvedl údajný přesun ruských jednotek od ukrajinských hranic zpět do kasáren. Což by se mělo dát snadno kontrolovat, mínil dále Putin.

Co se týče referenda, plánovaného v některých oblastech východní Ukrajiny na 11. května a v kterém, kromě jiného, by se mělo rozhodnout o nezávislosti vyhlášené republiky Doněck, se Putin vyjádřil negativně. V současné době není čas na takové hlasování. Rusko navrhuje pro jeho posun. Několik hodin před setkáním Burkhaltera s Putinem Státní duma v Moskvě rozhodla, vzdát se vyslání delegace volebních pozorovatelů k referendu na východní Ukrajině.

Road map místo konference

Podle předsedy OBSE Burkhaltera není bezprostředně plánována další konference o Ukrajině v Ženevě. Švýcarský ministr se místo ní vyslovil pro plán postupu ("road map") se čtyřmi body: příměří, odzbrojení, zahájení národního dialogu a konání prezidentských voleb. Dále v Moskvě Burkhalter prohlásil, že pro odzbrojení všemožných sil na Ukrajině má být vytvořen fond, ustanovený členskými státy OBSE.

Dále mají být body plánu nyní předloženy čtyřem signatářům Ženevské úmluvy (Ukrajině, Rusku, USA a EU) pro další diskusi a pak postupně realizovány. Přitom jde o operativní vypracování bodů, zdůraznil Burkhalter. Ještě ve středu odjel Burkhalter do Bruselu, také Spojené státy mají být podrobněji informovány, a dnes, ve čtvrtek 8. května, jsou očekáváni vyslanci OBSE v Kyjevě.

Nejistota kolem voleb

Prezident Putin se k prezidentským volbám, Kyjevem plánovaných na 25. května, nijak konkrétně nevyjádřil. Řekl pouze, že by se lidé na východní Ukrajině měli cítit být bráni s porozuměním a vážně. Doposud Rusko vždycky vyjadřovalo silné pochybnosti o proveditelnosti voleb, vzhledem k nepřetržitému násilí na východní a jižní Ukrajině.

Jestli by, po těchto Putinovech slovech, Kreml volby nazval legitimními, není zatím jasné. Ministr zahraničí Lavrov v minulých dnech k volbám zaujímal rozporuplné pozice. Konsens ale sestává ve výrazném posílení pozorovatelské mise OBSE k prezidentským volbám. Podle Burkhaltera by mělo být na místě nasazeno až 1000 pozorovatelů.

Požadavek vyšetřování

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mezitím prohlásil, že požaduje veřejné vyšetřování nepokojů v Oděse, při kterých byly zabity desítky lidí. To co se stalo minulý pátek v přístavním městě na jižní Ukrajině je možné pojmenovat pouze jako "fašismus", prohlásil Lavrov, Západ by neměl zavírat oči před touto skutečností a měl by odpovídajícím způsobem působit na orgány v Kyjevě.

V úterý bylo oznámeno, že poslanci Státní dumy zkoumají možnost, obvinit vládu Arsenije Jaceňuka před Mezinárodním trestním soudem a Evropským soudem pro lidská práva. Opírají se přitom o silně propagandistickou Bílou knihu o údajném porušování lidských práv na Ukrajině, nedávno vydanou ruským ministerstvem zahraničí.

Zdroj v němčině ZDE

0
Vytisknout
5019

Diskuse

Obsah vydání | 9. 5. 2014