Něco možná skončilo, jiné se posílilo. Otázka je, komu ku prospěchu

24. 12. 2013 / Jiří Baťa

Václav Klaus se nám zase připomíná něčím, co by mělo být překvapující, ale tentokrát není. Naštěstí, protože těch jeho překvapujících zpráv, sdělení a činů bylo za jeho "panování" až moc. Jen málokdy to bylo sdělení nebo čin pozitivní, potěšující, povzbuzující a lidu tohoto státu přínosný. Stačí jen připomenout -- vzat zpětně od konce jeho panování -- amnestii, jejíž následky poneseme řadu let, podpis zákona o církevních restitucích, totéž, jen následky budou na desetiletí, prohlášení (nemýlím-li se v Novoročním projevu 2011), že se občané Česka republiky mají tak, jak se ještě neměli, čímž myslel životní úroveň a spokojenost občanů se svým životem. Pokud bychom nevěděli, o čem mluví, mohli bychom mu dát téměř stoprocentně zapravdu, jen s tím rozdílem, že by to bylo v obráceném gardu (pro upřesnění: životní úroveň většiny lidí ČR by se dala lidově vyjádřit: Kde jsou ty časy, kdy to stálo za h....).

Dále je možné pokračovat jeho hláškami o klimatologii, názory a prognózy směrem k EU, až bychom skončili u sloganu, který jej proslavil snad nejvíce: "Neznám rozdíl mezi čistými a špinavými penězi" v návaznosti na "volnou ruku trhu", jeho liberalizaci, konče u autorství do té doby nepoznané či nepojmenované činnosti: tunelování! Na člověka, který deset let vládl státu způsobem, který se do pozitivního prezidentství příliš nehodí, s výsledky a efektem jeho činů a konání, potažmo s negativními dopady na občanstvo této země, toho bylo víc než dost. Jinými slovy: Dost bylo (za deset let) Klause.

Dnes nám Václav Klaus opět přináší své nové, soudobé osobní názory, pohledy a hodnocení společnosti. Podle něj prý skončilo to, co jsme až dosud byli zvyklí nazývat polistopadovým režimem. Nastala prý změna, která listopad 1989 "moc nepotřebuje"! Nejedná se prý ale o změnu systému, jako spíše o změnu režimu. Zde bych si dovolil poznamenat, že s jeho názorem hluboce nesouhlasím, protože právě polistopadový politický systém zůstal pevně zakotven, notabene posilněn o řadu významných, bohužel krajně negativních prvků, které společnost totálně dehonestují.

Pokud by snad někdo nevěděl, co tím mám na mysli stačí připomenout fakta výše uvedené o samotném V. Klausovi a období jeho prezidentování. Polistopadový směr a vývoj naznačil Václav Havel, aby se z něj záhy odklonil, upustil od řady jím proklamovaných systémových změn a postupů, nedodržel řadu příslibů, ba dokonce jako jeden z prvních překročil rámec Benešových dekretů ve věci svých osobních zájmů -- restituce Lucerny (s nímž se "svezl" tehdy jeho kancléř K. Schwarzenberg se svými restitucemi). Protože V.Klaus neměl co restituovat a nezůstal zkrátka, spolu s dalšími přivedl na svět "kuponovou privatizaci", která mu přinesla nejen velké bohatství, ale i sebevědomí (sám sobě obdivovatel), které jej neopustilo dodnes.

Mám-li pokračovat v negativních, dehonestujících prvcích, zde jsou: lobbismus, kmotrovství, korupce, rozklad právního státu, úpadek politické morálky (na úkor osobních prospěchů), tunelování, krádeže, podvody, machinace, celkové zneužívání moci atd. Není toho zrovna málo, co by nebylo možné považovat za upevňování systému právě na úkor režimu. Systém posilňoval, režim stagnoval. V čem vidí V. Klaus změnu systému, je mi opravdu záhadou.

Jestliže dnes hovoří o tom, že skončilo to, co jsme nazývali polistopadovým režimem, nelze v tom nevidět snahu připomenout období jeho prezidentování, o kterém si zřejmě myslí, že polistopadový trend byl ještě jakž takž udržen. Nemyslím, že by tím mířil na novou hlavu státu, tedy M. Zemana, spíše tím chtěl naznačit úpadek politiky posledních let v celém rozsahu působení , potažmo politiky vládních pravicových stran v čele s ODS, se kterou se, coby "zakladatel", ne zrovna v dobrém rozešel. To konec konců potvrzují jeho slova, že "Tuto významnou změnu nezpůsobily nedávné parlamentní volby. Ty byly jen tečkou za probíhajícími procesy a současně i jejich logickým vyústěním. Když říkám vyústěním, nemyslím tím ukončením," vysvětlila také bývalá hlava státu s tím, že tyto procesy "budou pokračovat na půdorysu, který vznikl říjnovými volbami". Relevantnost ukáže čas.

Při této příležitosti si neodpustil, jak bývá jeho zvykem, otřít se i o EU, když se ne zrovna lichotivě zmiňuje o smyslu a obsahu evropské "různosti", o kterých se mluví při všech akcích EU. Tak například se mluví a oceňuje "různost" etnická, "různost" rázovitosti obcí, měst a krajů, "různost" regionálních kuchyní a vín, lidové tvroby a lidových krojů, což je podle něj "různost" nevinná (rozuměj nicneříkající), na druhé straně je potlačována "různost" politická, ideová, názorová a nakonec i systémová. Tato "různost" je deklarována, uniformita realizována, poznamenává k tomu V. Klaus. Zřejmě ví, o čem mluví, když při tom myslí na sebe.

Vyjádřil se však (podle stručnosti informace z Prvních zpráv) natolik obecně, že udělat si relevantní závěr a hodnocení k případné nápravě je dost problematické. Byl příliš stručný, málo věcný. Bezesporu toho na setkání řekl mnohem víc, obávám se však, že ve stejném duchu, tedy, že toho řekl hodně, ale málo věcně a konkrétně. Nebyl by to V. Klaus, který jako vždy opět vsadil na osobnost, která se takovými příspěvky prezentuje, tedy sám na sebe. Není bez zajímavosti, že tento názor vyslovil na "tradičním setkání Euro Business Breakfast", kde už sama přítomná sešlost vyvolává u V.Klause pocit jeho osobní velikosti, důležitosti, která mu dodává jistotu a sebevědomí, ale i pořádnou dávku ješitnosti.

Bohužel, ve společnosti takových a podobných osobností se to ještě pořád nosí. Václav Klause je mezi těmito lidmi i nadále "IN" a ani protokolární pero mu na jeho image neubralo. Že to pro nás občany má pramalý význam, je snad jasné. Ovšem zatím co obyčejný občan si za jeho image a žvásty nic nekoupí, V. Klaus může i nadále na tom stavět. S tím už asi nic nenaděláme přesto, že bychom tak rádi. Jeho velikost totiž nečiní jeho domnělá osobnost, ale právě ta jím zmíněná "různost" , která se liší od dobrého běžného standardu a proto je brán, resp. považován za významnou osobnost. Ta "různost" může být (a jistě je) pro mnohé spatřována i v bohatství, kterým ten který člověk oplývá. Tím nemám na mysli bohatství duchovní, ale materiální, či spíše finanční. Konec konců to platí i u mnoha dalších"významných" jedinců, např. ...no však víte, koho mám na mysli. Něco možná skončilo, něco stále přetrvává, třeba Václav Klaus. Komu ku prospěchu, tož otázka.

0
Vytisknout
2557

Diskuse

Obsah vydání | 23. 12. 2013