Anketa Romano hangos:

Jak působí církve mezi Romy a pro Romy?

30. 10. 2013 / Pavel Pečínka

V Česku existuje kolem třiceti náboženských společností a přibližně dva miliony lidí se označují za věřící (z čehož milion připadá na Církev římskokatolickou). Při anketě jsme odhlédli od miniaturních, kuriózních a sektářských uskupení a zeptali se představitelů asi dvacítky větších, dlouhodoběji působících církví.

Ester Brožová, tisková mluvčí Jednoty bratrské
Evald Rucký, biskup Jednoty bratrské
Jeden Rom vede romský sbor patřící k Jednotě bratrské a další v nejbližší době do duchovenské služby nastoupí. Další Romové se podílejí přímo na vedení některých našich sborů či jsou platnými pomocníky v aktivitách, příkladně občanských sdruženích, klubech pro mládež, mateřských centrech, které Jednota bratrská provozuje. Připravujeme do duchovenské služby i několik dalších, protože podporujeme zakládání romských sborů. Všude tam, kde Romové v našich sborech působí, jsou jejich plnohodnotnou součástí.

Ve městech s početnými romskými komunitami s Romy zcela přirozeně žijeme, což považujeme za nejlepší misii i působení. Známe se osobně, přátelíme se, pracujeme společně, známe jejich rodiny, zapojujeme se do sociální péče o ně i o jejich děti. Dále zveme Romy na akce, které pořádáme či se necháváme pozvat na jejich.

V Novém Městě pod Smrkem máme přímo romský sbor. Naši romští bratři z tohoto sboru jezdí pravidelně do Rychnova nad Kněžnou, kde se členy tamního sboru navštěvují romskou komunitu, aby společně trávili čas a sdíleli s nimi slovo o Ježíši Kristu. V mnoha našich sborech Romové působí jako rovnocenní členové.

Jednota bratrská ve své více než pětisetpadesátileté historii vždy obětavě pomáhala různým etnickým skupinám, dokonce mnozí misionáři opustili svou vlast a vydali se žít mezi národy jiné rasy i kultury. Také dnes Jednota bratrská jako církev celosvětově působící pracuje např. mezi Eskymáky či Indiány a výrazně ovlivňuje společnost ve čtyřech multietnických světových regionech. Za velmi důležitý považujeme den, kdy jsme zde v České republice ve společném česko-romském shromáždění uzavírali s romským národem duchovní smlouvu, prosili je za odpuštění vin, kterých se vůči nim český národ dopustil, zejména odmítnutí, a deklarovali, že mezi nás patří, že je přijímáme, vždyť Kristus je zve k sobě bez rozdílu. Tato duchovní smlouva se stala součástí našich Dekretů. Dekrety Jednoty bratrské mají svou historickou výpověď.

S postupným rozvojem pracovní náplně tiskového mluvčího Jednoty bratrské se rovněž chystáme vyjadřovat na našich webových stránkách k různým aktuálním problémům, které ovlivňují naši společnost.

Přejeme vám i celému časopisu hodně zdaru!

Mikuláš Vymětal, farář Českobratrské církve evangelické
Pokud jde o Romy mezi námi, v Táboře nově slouží Ondřej Kováč, nevidomý romský farář, který do romštiny přeložil například apoštolské vyznání víry. Občas spolupracuji také s Pavlem Sivákem, který vystudoval biblickou školu v Hradci Králové. V současnosti sice neslouží jako duchovní, ale studuje dále teologii. Ovšem vždy, když ho někdo pozve, tak rád poslouží kázáním a modlitbou.

Práci s Romy se věnuje systematicky několik středisek Diakonie Českobratrské církve evangelické. Někde poskytují evangelické sbory své prostory různým romským skupinám k bohoslužbám či hudebnímu vystupování či jsou sami aktivní. Třeba sbor v Rumburku provozuje předškolní klub. Ve sboru v Českém Brodě vzniklo z jeho iniciativy před 13 lety občanské sdružení LECCOS, které v místě i okolí platí za uznávanou sociální službu a s Romy úspěšně pracuje.

Vztahu evangelíků k Romům se věnoval před nedávnem celocírkevní synod. Některá poselství synodů bývají určena také Romům -- jde především o projevy solidarity. A jinak mnoho evangelíků má mezi Romy také přátele a známé, s nimiž udržují dobré vztahy. Skupina pražské evangelické mládeže je také dost aktivní -- jezdí za Romy do sociálně vyloučených lokalit, věnuje se práci s dětmi, a je s nimi i ve chvílích pochodů nenávisti. Do našich kostelů ovšem romských věřících mnoho nechodí.

Naše stanoviska k této problematice se dají získat například na webu Synodní rady. Například Prohlášení synodní rady ČCE k projevům rasismu v české společnosti vyvolalo diskusi: Některým se velmi líbilo, jiní byli kritičtí k tomu, že bylo až příliš smířlivé k těm, kteří se účastní pochodů nenávisti.

Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference
V současnosti působí na území českých a moravských diecézí jeden kněz romského původu, P. Mgr. Vojtěch Vágai působící v Pelhřimově. K němu je ale možné ještě připočíst P. Františka Líznu, který sice není Romem svým původem, ale ze solidarity s Romy a pro sympatie k nim se rozhodl přihlásit se k romské národnosti.

Česká biskupská konference (ČBK) se otázkou působení mezi Romy zabývá soustavně. Při ČBK funguje Rada pro Romy, menšiny a migranty; v čele stojí biskup Ladislav Hučko. Národním ředitelem pro pastoraci Romů při ČBK byl ustanoven P. Jiří Rous. Ve všech diecézích nacházejících se na našem území se s Romy v různé podobě pracuje. Zvláštní pozornost se přitom věnuje pastoraci rodin i práci s dětmi a mládeží, v čemž vynikají zejména salesiáni, ale nejen oni.

Například ostravsko-opavské biskupství je zřizovatelem Církevní základní školy Přemysla Pittra v Ostravě-Přívoze, kterou z téměř 100 % navštěvují romští školáci. Vzdělávací koncepce základní školy spočívá v individuálním přístupu k dětem, uskutečňovaném v menších žákovských kolektivech, než mají běžné základní školy a s pomocí vychovatelů -- asistentů učitele. Součástí je jednak mateřská škola, která má kromě vzdělávací a výchovné funkce také funkci sociální, a také přípravný ročník, který má usnadnit začátek školní docházky.

Církev však nepůsobí zdaleka jen mezi romskými dětmi. Mezi Romy je činná jak v oblasti duchovní, tak i sociální. Kněží, kteří ve své farnosti mají početnější romskou komunitu, přizpůsobují této skutečnosti své působení (konkrétní příklad z olomoucké arcidiecéze: mezi Romy je rozšířen zvyk "žehnání vánočních stromků", a kněz tudíž ve vánočním období navštěvuje domácnosti a koná zde krátké pobožnosti; to se přitom týká jen romských rodin). V místech, kde žije nějaká početnější romská komunita, je důležitá i práce místních Charit. Příkladem mohou být Charity v olomoucké arcidiecézi či litoměřické diecézi. Některé Charity dokonce začínaly svou činnost právě prací s romskou komunitou. Intenzivně se Romům věnují Oblastní charity Most, Šluknov, Rumburk, Ústí nad Labem, Farní charity Lovosice a Česká Lípa či Charita Olomouc, ale vzhledem k tomu, že se práce s Romy prolíná všemi službami Charity, ani ostatní charity se této oblasti nevyhýbají.

Za zmínku stojí i celostátní Romská pouť na Svatém Kopečku u Olomouce, kterou už 15 let připravuje Charita Olomouc. Zahrnuje bohoslužbu či následný kulturní program připravený romskými vystupujícími. V neposlední řadě si zaslouží zmínku i práce P. Jiřího Rouse z farnosti Brno-Zábrdovice. Na území farnosti a v blízkém okolí žije přibližně 10 000 Romů, což představuje největší komunitu v ČR. V roce 2000 byl ve farnosti zbudován a požehnán Dětský dům Zábrdovice (dále DDZ), který je určen pro Romy od 3 do 26 let. Jíří Rous je od roku 2001 zmíněným národním ředitelem pro pastoraci Romů při ČBK.

Z pražských aktivit lze jmenovat např. mezináboženskou modlitbu za pokojný život Romů, která se konala 27. května 2013 v pražském kostele sv. Martina ve zdi.

S Romy se pravidelně setkávají kněží, kteří působí v romských lokalitách (Beroun, Roudnice, Český Brod nebo v Praze např. Smíchov). Svoji roli plní také různá charitní zařízení. Jako příklad lze uvést farní charitu v Roudnici nad Labem a její nízkoprahový i předškolní klub určený především pro romské děti a mládež, ale zejména činnost salesiánů v Kobylisích, jejichž nabídka pro kluky z ulice často pomáhá zvláště romským dětem.

Kardinál Dominik Duka se o situaci Romů v naší zemi zajímá dlouhodobě. Letos na jaře se např. zúčastnil pietního aktu v bývalém romském táboře v Letech a v létě se setkal s bývalou zmocněnkyní vlády pro lidská práva Monikou Šimůnkovou, aby spolu s ní mluvil o tom, jak by církev ještě více mohla v problémových lokalitách přiložit ruku k dílu.

Představitelé katolické církve opakovaně odmítají veškeré projevy rasismu i náznaky jakéhokoliv rozdmýchávání nenávisti mezi různými skupinami obyvatelstva. Příkladem zde může být postoj plzeňského biskupa Františka Radkovského. Když se 24. srpna konal protiromský pochod v Plzni, biskup se osobně zúčastnil protidemonstrace. Jiným příkladem může být otevřený dopis ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze, který uveřejnil v reakci na protiromský pochod v Ostravě 24. srpna.

V dopise mj. uvedl: "Katolická církev je poslána ke všem lidem bez rozdílu národností, barvy pleti či společenského postavení. Každému člověku přináší radostnou zvěst o Boží lásce, která pro nás dala svého jednorozeného Syna, Ježíše Krista. Kristova láska nás vede také k tomu, abychom se angažovali nejrůznější formou pomoci lidem potřebným, neboť konkrétní skutky blíženecké lásky jsou naplněním všech přikázání. Také pro Romy se snaží pracovat a pomáhat jim.

V pondělí 21. října pak vydala Česká biskupská konference, Ekumenická rada církví a Federace židovských obcí Stanovisko k narůstajícímu extremismu v české společnosti.

Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí v ČR
Judaismus není misijní náboženství, spíše naopak -- konverze k židovství představuje poměrně složitý a dlouhodobý proces. Židovské obce proto nepůsobí v jiných, než ve svých komunitách, a tím pádem nepůsobí ani mezi Romy.

Protiromské demonstrace a další incidenty jsme, jakožto Federace židovských obcí, již mnohokrát odsoudili a upozorňujeme na nebezpečí, která z protiromských nálad vyplývají. S Romy máme společnou tragickou minulost holocaustu. Tzv. Cikánský tábor v Osvětimi-Birkenau jen těsně sousedil s tzv. Terezínským rodinným táborem, kde zahynulo v plynových komorách jen během jediné noci z 8. na 9. března 1944 na 3800 českých Židů.

Snažíme se proto burcovat svědomí veřejnosti a poukazovat na nesmyslnost uplatňování kolektivní viny, na populismus, rasismus a xenofobii. Vedle našich institucí se v mnoha otázkách, týkajících se romské komunity, angažuje i mnoho našich souvěrců, jakožto jednotlivci. K takové angažovanosti je především vede naše historická zkušenost, a to nejen ta z 20. století. Jsme přesvědčeni, že projevy nenávisti je třeba zastavit hned v počátku, jinak přerostou do tragédie celé společnosti. Proto jsme také iniciovali společné prohlášení České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí.

Daniel Fajfr, předseda Rady Církve bratrské
Máme jednoho kazatele, jednoho misijního pracovníka a větší počet dobrovolníků. Mezi Romy, ale nejen v problémových lokalitách a ghettech, se snažíme působit prostřednictvím místních sborů. Nejčastěji jde o práci s dětmi a mládeží. K různým protiromským pochodům a výtržnostem představitelé Církve bratrské kritické stanovisko zveřejnili, například nedávno při nepokojích v Českých Budějovicích.

Martin Moldan, biskup Apoštolské církve
Mezi našimi duchovními se nachází i věřící romské národnosti. Konkrétně jde o misijní pracovníky, v jednom případě jde o zástupce pastora sboru. Mezi laickými pracovníky působí další Romové. Někteří prošli naší Biblickou školou v Kolíně a zapojují se do laické služby v našich sborech.

Způsoby práce máme různé: Podle naší zkušenosti osloví Romy nejlépe jiný křesťan romské národnosti. Jsou však i výjimky. Pracujeme například na ubytovnách, školách, skrze jednorázové akce či přes osobní vztahy (nejčastěji).

Skupina našich služebníků koná pravidelné výjezdy do romské osady na Slovensku. Výzvy reagující na protiromské demonstrace jsme zatím žádné nezveřejňovali, v principu se tomu však nebráníme. Naše působení však vidíme spíše na úrovni měst a obcí. Jelikož patříme k malým církvím, využíváme raději potenciálu našich jednotlivých sborů, které mají v rámci obce často dobré jméno. Strategie formou veřejných prohlášení se nám v našem případě jeví jako málo účinná, ovšem nebráníme se tomu, abychom se připojili svým podpisem ke stanovisku vydanému jinou církví či organizací.

Vyšlo v RH 14/2013 ZDE a ZDE

0
Vytisknout
2199

Diskuse

Obsah vydání | 30. 10. 2013