Britské listy v Jihlavě 5:

Člověk ryba

30. 10. 2013 / Sam Graeme Beaton

Schován v dopoledním promítání vedle jinde promítaného celovečerního filmu byl třiadvacetiminutový film slovenské režisérky Jany Minárikové Člověk ryba (v angličtině známý jako Homo Ciris). Tento fiktivně dokumentární film zkoumal život člověka, který strávil svůj život péčí o tropické ryby a sní o tom, že se také stane tropickou rybou. Racionálním zdůvodněním je, že ryby, o které se stará, žijí životem bez stresu a bez starostí, což je naprostým protějškem dnešního světa. Důsledkem je, že jedná co nejvíce jako ryba, krájí si potravu na nejmenší kusy, chodí plavat do bazénu a měří, jak dlouho vydrží držet dech pod hladinou (až po dobu pozoruhodných patnácti minut).

An English version of this article is in CLICK HERE

Je škoda, že na festivalu nebylo více filmů, které zkoumají linii mezi dokumentárním filmem a fikcí, což se každým dalším rokem stává výraznějším rysem kinematograafie. Toto byl příklad, kde to bylo uděláno dobře. Peter Šimun, který hraje hlavního hrdinu, je ve své roli nesmírně přesvědčivý: i když se možná občas smějeme jeho obsesím, jak si sám přeje stát se podvodním živočichem, nikdy ho ale nezačneme zesměšňovat za to, že má své sny. Je to klasický outsider, s níž publikum sympatizuje, až na hranici sentimentality. Napomáhá nám při tom i práce kamery: kontrast mezi tímto mužem, jak sedí sám v prázdném bazénu, hlavu v dlaních, zdůrazňuje jeho zoufalství nad světem, v němž žije a z něhož chce uniknout.

Na druhé straně, když se mu nakonec podaří dostat se k největšímu akváriu na světě, v Japonsku, tráví tam veškerý svůj volný čas a objímá akvárium naprosto přesvědčivým způsobem. Bylo by lehké si z našeho hrdiny dělat legraci, ale během celého setkání s ním upřímně doufáme, že najde skutečné štěstí tím, že se mu podaří stát se rybou, a to v kostce ukazuje, čím a proč je film Minárikové úspěšný. Když se magický realismus udělá špatně, je kýčovitý. Je to rys, který zničil mnoho filmů s dobrým potenciálem. Když se to udělá pořádně, diváci skutečně věří, že něco tak absurdního může mít základ v realitě.

Šimunův herecký výkon, kamera, která sleduje protagonistu zblízka i zdálky, a hudba od skupiny Slowlick se spojují a činí z filmu Člověk ryba zajímavé, humorné a hlavně zábavné dílo. Podle mého názoru to byl jeden z nejlepších filmů celého festivalu.

0
Vytisknout
2511

Diskuse

Obsah vydání | 31. 10. 2013