To kontroverzní slovíčko kdyby! Kdyby byly (kdesi) ryby, nepotřebovali bychom rybníky.

9. 6. 2011 / Jiří Baťa

"Zubaři hrozí, že pokud vláda nevyřadí plomby z úhrad zdravotního pojištění, chce část zubařů vypovědět smlouvy s pojišťovnami a vybírat od pacientů v hotovosti."

Tolik strohá zpráva v Aktuálně.cz. Zubaři totiž tvrdí, že člověk může kazům zubů zabránit, pokud se o ně řádně stará. Je pravda, že výrobci zubních kartáčků vycházejí těmto potřebám vstříc a předhánějí se v kvalitě provedení svých výrobků, ujišťují o stoprocentní dokonalosti vyčištění zubů, dokonce vyčištění i toho, co tam (v dutině ústní) nemáme. Zkrátka, dokonalost sama! A lidé toho nevyužívají, nevděčníci.

Nehodlám polemizovat o tom, zda je tento názor relevantní či nikoliv, byť ve své podstatě to může být samozřejmě pravda, ale jistě ne úplná. Takový příměr lez totiž použít nejen v případě péče o zuby, ale stejně tak na jiné zdravotní situace, které člověka v jeho životě potkají. Tak např. kdyby člověk více a pravidelně cvičil, mohl by být zdravější, či nemocem odolnější. Kdyby člověk jedl pravidelně a zdravě, nemusel by být v pozdějším věku otylý, kdyby se více staral o své oči, nemusel by být na stáří poloslepý a možná, kdyby se tolik v práci nepachtil, nemusel by na stará kolena mít podlomené zdraví (a mohl jít do důchodu v 75 letech). Samé kdyby, kdyby!

Avšak upřímně řečeno, na každém tom příměru je stejně tak kus pravdy, jak nepravdy. I ten přepečlivý člověk, který si pravidelně čistí zuby, se neobejde bez toho, že by ve svém životě nepotřeboval zubaře, notabene nějakou tu plombu. Jen si dovolím rýpnout, kolik z těch, kteří tak vehementně kážou, nemá nějakou plombu? Měli by odvahu se přiznat? Asi ne! Jestlipak si tito mudrci uvědomují, že existují také lidé s genetickými vadami chrupu? Pohříchu jsou to lidé obyčejní, nezámožní a často i nezaměstnaní. Co tito lidé mají dělat, mají-li to v genech? Na tyto problémy nikdo z nich nebere ohled, jejich mysl je zahleděna jen na vidinu možného zisku.

Člověk, aby se vyhnul všem "kdyby", by už nebyl člověk, ale neorganický robot. Prostě člověk už je takový a přiznejme si, že s ohledem na tyto skutečnosti kdysi dávno vznikl humánní obor, zvoucí se medicína. Potažmo pak i mj. stomatologie, lékaři-zubaři, nemocnice a v této souvislosti i pojišťovny.

Pojišťovny jsou sice dobré a užitečné instituce ale jen potud, pokud by místo lékařů neurčovaly léčebné postupy, diagnózy, neschvalovaly léky a lékařské přístroje a v konečné fázi s výkonem lékařů i jejich platy a mzdy. Aby toho nebylo málo, k těmto "diktátorským" metodám neslouží jedna, ale hned několik komerčních zdravotních pojišťoven, které ve svém zájmu, tedy nikoliv v zájmu pacientů a lékařů, diktují ekonomické a existenční podmínky celému zdravotnímu systému. Provoz těchto pojišťoven něco stojí, to se dá ještě pochopit, ale hlavně se potřebují samy "nabalit".

Již nejednou jsem zmínil, že za totality existovala jedna státní zdravotní pojišťovna, která stihla (a myslím, že až na výjimky, dobře) obsloužit cca 15 milionů občanů. Dnes pro cca 10 milionů občanů je na trhu asi 10 zdravotních pojišťoven. Je všech deset zapotřebí? Všichni, tedy až na několik komerčně zainteresovaných víme, že nikoliv. Jenže je jiná doba, komercionalizuje se kde co, existuje Klausova volná ruka trhu, přístupy k jinak zcela jasným záležitostem se liberalizují, některým "blízkým" je zapotřebí dát nějakou tu "trafiku", dobře placené místečko, na trhu se tím vytváří potřebná konkurence. Jenže konkurence v opačném garde. Místo snižování cen, nákladů, výdajů a jiných ekonomických ukazatelů, si kladou další a další podmínky. A když ne pojišťovny, tak pan ministr, které jsou pak zdůvodňovány mj. i nedostatečnou péči člověka o sebe samotného. A to až do extrémních případů. Z pohledu ad absurdum je potom otázka, "kdyby" byl člověk k sobě a svému zdraví zcela zodpovědný, ve své podstatě úplně zdravý, nakolik by nám byli potřební lékaři? Jak by asi pojišťovny zdůvodňovaly další důvody ke zvyšování plateb, poplatků, případně odmítnutí platit to či něco jiného? Nebo by nakonec přistoupily k finančním postihům za to, že člověk, protože je zdráv a nedává práci lékařům, které není za co a z čeho platit?

Že se vám to zdá nemožné? Pak připomenu vodohospodáře. Není tomu tak dávno, co vyzývali občany k šetření vodou, protože je jí nedostatek. Uvědomělí občané se požadavku podřídili a vodou šetřili. Za pár let se ceny za vodné a stočné začaly rapidně zvyšovat se zdůvodněním, že sice klesla spotřeba vody, ale náklady na provoz, údržbu a investice rostou a že tedy je nutné vodu zdražit. Za dobrotu na žebrotu, se říká. A tak je to nejen s vodou, ale i s jinými komoditami. Zde již nejde o faktickou spotřebu občanů, ale potřebu vlastníků, majitelů či provozovatelů těchto lukrativních záležitostí patřičně je využít. Jak jinak, než na úkor občanů.

Ale zpět k zubům. Jak se ve zprávě uvádí, za zaplombování zubu dostane dnes lékař 220 korun. ČSK spočítala, že náklady na ošetření činí asi 450 korun. Asi? Proboha za co? Pokud vím, ošetření zubu plombou trvá lékaři cca (nebo maximálně) 20 minut (bez záruky). Za dvacet minut práce včetně matriálu 450 korun? To by si měl těch 230 korun každý pacient doplatit? Volně spočítáno: 450 Kč x 3x20 minut = 1350 korun/hod. Netroufnu si odhadovat, kolik z toho je vlastní práce a kolik materiál, ale i tak. Je to normální? Či spíše morální? Pokud vím, tolik si ani autoservis těch nejrenomovanějších a nejdražších značek nebere za hodinu práce.

Naskýtá se otázka, zda jde jen o tlak představitelů ČSK, nebo i již zmíněných pojišťoven. Podle ČSK však vyplývá, že pojišťovny by tím prý ušetřily kolem dvou miliard korun. To je sice docela dost možné, ale nejsou i jiné způsoby, jak by pojišťovny mohly ušetřit? Třeba redukcí jejich počtu (fúze), snižování vlastních nákladů, výdajů a investic? Nebo vymýcením korupce, lobbyismu, klientelismu (což zůstane nejspíš na úrovni našeho zbožného přání)! A to se ještě zatím jen mluví o 5 % zvýšení na spoluúčasti, ke kterému má co nejdříve dojít. Ale ze zprávy je také dost patrné, že jsou to právě zubní lékaři, kteří se domáhají vyšších plateb za poskytování svých služeb. Dokládá to konstatování ČSK, že:

" Pokud by měly (pojišťovny) platit v částkách, jež požadují zubaři, musely by platit ročně čtyři miliardy". To v případě vyřazení amalganových plomb a placení rovnátek lidem nad 19 let a ošetření kořenových kanálků ( tedy zatím, ale co bude následovat za rok, za dva?). Je jejich požadavek opodstatněný, nebo jsou až tak loajální s pojišťovnami, potažmo se svým ministrem zdravotnictví? Čí chleba jíš..!

Mám jisté pochopení nejen pro zubní, ale i ostatní (soukromé) lékaře či jiné profese, které se domáhají vyšších plateb, resp.příjmů. Protože je mi jasné, že i na ně dopadají všechna ta břemena opatření coby produkt vlády rozpočtové odpovědnosti, připravovaných reforem a již existujících opatření, škrtů, omezení atd. Ale domnívám se, že by se i těmto skutečnostem měli páni doktoři (soukromé sféry) bránit, pokud jsou jen trochu solidární s ostatními občany. Ti si na rozdíl od nich nemohou klást podmínky a požadavky, jako zubní lékaři, i když si myslím, že je to vlastně všechno na popud samotného ministra Hegera, který v honbě za úsporou peněz vymýšlí věci absurdní, až na hranici normálnosti či únosnosti.

Nejen ve zdravotnictví, ale i v jiných resortech, kde chybějí peníze, se hledají peníze všude, jen ne tam, kde opravdu jsou. Jenže cesta k nim je mnohem problematičtější, je prostě jednodušší zavést řadu opatření směrem k občanům. Tam mají přece jenom snažší cestu, jak je od nich dostat. Jejich osudy jsou jim lhostejné.

Zubním lékařům přeji kromě vrtačky do ruky vzít i rozum do hrsti. Kalkulačku až nakonec. Mají totiž především humánní poslání, ne jen ryze podnikatelské, tedy výdělečné.(Čest výjimkám!). Tak to vidím já.

0
Vytisknout
4218

Diskuse

Obsah vydání | 10. 6. 2011