Zrušte segregaci ve školství

8. 6. 2011

Nedalo mi, abych nezareagoval na lobbyistický článek paní Karvaiové, která, jak sama píše, promlouvá za ty, kteří pracují ve speciálním školství. Nechci hovořít o tělesně postižených dětech, protože to je téma, které by mělo být řešeno jinak a odděleně od tématu diskriminace dětí romských, napsal Josef Bánom ml.

Paní je zajisté odbornice a nevím, možná i ve speciálním zařízení působí. Ale právě proto není a nemůže být nezávislým pozorovatelem, ale někým, komu na udržení současného systému může záležet.

Diskriminace v českých školách byla už mnohokráte zdokumentována a potvrzena jako fakt, a to nejen zmiňovanými lidskoprávními organizacemi nebo rozsudkem Evropského soudu ve sporu D.H. a ostatní versus ČR, ale byla potvrzena i samotnou Českou školní inspekcí, tedy orgánem, který speciální školy dozoruje, v této zprávě z roku 2010. Chce mi opravdu paní Karvaiová tvrdit, že i tento orgán lže? Opravdu doporučuji, pokud se o tuto problematiku zajímá, aby si text přečetla.

Ve svém článku píše mimo jiné toto:

Máme předpisy, že žák, který má být zařazen do tzv. zvláštní školy, musí projít pedagogicko --psychologickým vyšetřením. Na to jsou standardizované psychologické a pedagogické testy. Ty si netvoří pracovníci těchto poraden. Tudíž nemohou být zfalšovány a přizpůsobeny, aby vyhovovaly někomu (např.pracovníkům poradny). Jsou to inteligenční testy, testy školní zralosti, testy prostorového vnímání, testy i sociologické, zaměřené na schopnost dítěte spolupracovat, komunikovat apod. Má snad někdo z těch tzv. nevládních organizací pocit, že pracovníky našich PP poraden jsou totální diletanti, kteří nepoznají (standardizovanými testy!!!) mentálně postiženého? Jestliže jim takto vycházejí více Romové, tak to mají ve svých zprávách zamlčovat, kamuflovat, jen proto, že toto někomu nehodí a vidí v tom diskriminaci? A ví ty slavné organizace, že i kdyby zpráva zněla tak, že dítě je mentálně postižené, že rodič má poslední slovo, a na zvláštní školu ho dát nemusí?

Česká školní inspekce ve své zprávě toto tvrzení přímo vyvrací:

Povinné doporučující zprávy školských poradenských zařízení (dále "ŠPZ") k přijetí nebo převedení žáka do RVP ZV LMP (Rámcově vzdělávací program pro děti s Lehkým mentálním postižením) mají značně rozdílnou kvalitu a více než dvě třetiny lze hodnotit jako formální. Vyznačují se nejednotností v používání odborných termínů, obsahují protichůdná stanoviska odborníků a celkový vágní popis diagnózy. Často nepřihlíží ke kulturním a jazykovým bariérám žáků ani k jejich dosavadní zkušenosti se vzděláváním. Přijímání k povinné školní docházce v navštívených školách probíhá dle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Při převedení žáka do vzdělávacího programu pro žáky s LMP je ředitel školy povinen informovat zákonného zástupce o rozdílech ve vzdělávacích programech a o organizačních změnách, které ve spojení s převodem do jiného vzdělávacího programu mohou nastat. ČŠI upozorňuje, že navštívené školy neprokázaly, že by rodičovskou veřejnost dostatečně informovaly o své orientaci na vzdělávání dětí a žáků se zdravotním postižením a možné dopady tohoto vzdělávání pro návazné vzdělávání zdravých dětí. Ojediněle byly zaznamenány i nestandardní postupy, při nichž školy prováděly cílenou sebepropagaci a nábor žáků v rodinách sociálně vyloučených občanů. Souhlas zákonných zástupců žáků s jejich přijetím nebo převedením do RVP ZV LMP nebyl spolehlivě prokázán u 173 žáků. Na druhou stranu školy uvádějí, že 60% žáků bylo v těchto školách přijato přímo na žádost zákonného zástupce. Celkově však není doložitelné, že zaznamenaný souhlas byl "informovaný", tj. že byl zákonnými zástupci udělen na základě dostačujících informací o rozdílech ve vzdělávacích programech. Jako rizikové hodnotíme institucionální a personální propojení ZŠ (Základní školy) a SPC (Speciální školy), v řadě případů převažoval zájem školy naplnit kapacitu v rozporu s oprávněným zájmem integrace žáka do běžného proudu vzdělávání.

A já jen doplním:

Podle výše zmíněné zprávy ČŠI dostaly školy na běžného žáka v roce 2009 částku okolo 40 000,-Kč ročně z rozpočtu ČR. Na žáka s postižením (tedy i s Lehkou mentální poruchou) ovšem dostaly školy nejméně 50% navýšení. To je 60 000.- Kč ročně. Zpráva se zmiňuje o tom, že existují případy, kdy neexistoval posudek o lehké mentální poruše a tudíž byla částka čerpána na zdravé děti, které v systému neměly vůbec být. Je pochopitelné, že pokud by se stávající systém změnil, nejvíce by na tom tratili ti, kteří v něm pracují. Proto se také hlasitě ozývají. A je docela možné, že zachování současného systému dosáhnou, protože mají podporu 85% obyvatel, kteří Romy zrovna v lásce nemají a kteří určitě nechtějí, aby jejich děti chodily do třídy s dětmi romskými.

Ještě se vrátím k testům. Testy pravděpodobně nevytvářeli pravovníci PP poraden, ale psychologové a psychiatři, kteří často pracují jako...světe div se...pracovníci PP poraden. A ano, pracovíci PP poraden jsou diletanti, kteří buďto mentální nemoc nepoznali, nebo poznali. Pokud nepoznali, jestli je romské dítě mentálně postiženo a přesto zařazení do speciální školy doporučili, tak jsou vinni pochybením při výkonu svého povolání. Pokud poznali, že dítě není mentálně postiženo a přesto ho tam doporučili, tak se podle mého dopustili trestného činu.

Speciální školství pro děti s LMP (ať už romské, nebo ne) není zapotřebí. Veškeré současné "vymoženosti" speciálního školství lze převést do normálních základních škol a tím začlenit všechny děti dohromady. Dokazují to příklady ze zahraničí, ze států, které speciální školy nemají (nebo je mají jen v minimálním rozsahu). Segregační školství u nás nikdy nefungovalo a fungovat nebude. Pokud chcete důkaz, tak se podívejte do romských ghet. Tam najdete těch, kteří tím systémem museli projít, spoustu. Ale segregační školství nikdy nefungovalo i v zahraničí. Přečtěte si někdy, jak např. dopadla segregace ve školství u kanadských původních obyvatel. A naopak. Inkluze funguje, jak jsem na to poukázal např. na svém blogu.

0
Vytisknout
3849

Diskuse

Obsah vydání | 10. 6. 2011