Mezitím v Absurdistánu 236. Tusk utvoří vládu, ale ještě ne

13. 11. 2023 / Tomasz Oryński

čas čtení 12 minut
Volby dopadly, jak se předpokládalo. Strana PiS sice dosáhla nejvyššího výsledku jako samostatná strana, ale v parlamentu získala pouze 194 křesel, což jí neumožní vládnout, ani kdyby se spojila s pravicovou Konfederací, která získala 18 míst, protože potřebná většina je 231.

Platforma Obywatelska Donalda Tuska se umístila na druhém místě se 157 místy, ale se svými koaličními partnery má jistou většinu 248 hlasů. Přesto, jak se předpokládalo, prezident Andrzej Duda pověřil Mateusze Morawieckého sestavením nové vlády. To samozřejmě slíbil s tím, že pověří sestavením nové vlády šéfa té strany, která se umístila na prvním místě. A kdyby se toho držel, bylo by to v pořádku. Ale protože je to on, potřeboval znovu dokázat, že spisovatel Jakub Żulczyk měl pravdu, když ho nazval idiotem. A tak pronesl projev, v němž všechny pobavil, že "to musí zvážit, než udělá rozhodnutí", a řekl, že "máme dva politické lídry, kteří tvrdí, že mají většinu", a že je to velmi neobvyklé a že to musí dobře zvážit, protože prý není možné poznat, který z nich mluví pravdu (kéž by existoval nějaký systém, který by to kontroloval. Mohli bychom tomu říkat, já nevím, "volby"?).

Jsou dvě možnosti: buď je opravdu tak hloupý, že neví, že 248 je víc než 194. Ale mohlo by to být horší. Mohlo by to znamenat, že se domnívá, že politická úroveň je tak nízká, že opravdu věří, že PiS bude schopna uplatit 37 poslanců, aby změnili stranu. Ale jak se v Polsku říká "każdy mierzy swoją miarą" - každý měří svým metrem.

A tak dnes Mateusz Morawiecki předstírá, že stále věří, že dokáže vytvořit vládu, která přežije hlasování o důvěře. Politici ze strany  PiS oslovení novináři se stále tváří, jako že vládu utvoří, ale odmítají šířit jakékoli informace o tom, jak hodlají dosáhnout většiny. Pokoušejí se o jisté pokroky vůči PSL, straně lidovců, ale i kdyby se jim podařilo přetáhnout je na svou stranu, stále by jim to nestačilo. A ani se jim to nepodaří, protože oficiální linie PSL je taková, že jdou s koalicí, a po osudu Moniky Pawlowské, která před pár lety přešla od Levice k straně  PiS (více viz zde), a tak letos nebyla vůbec  zvolena, je jasné, že by jim to voliči nikdy neodpustili.

Každopádně ve chvíli, kdy píšu tato slova, je koalice již vytvořena. Poprvé se koaliční smlouva netají a každý se může podívat, co zástupci stran podepsali na tečkovanou čáru (kromě zástupců levice: Włodzimierza Czarzastyho a Roberta Biedrońě, kteří z nějakého důvodu tečkovanou čáru ignorovali a podepsali se až  pod ní). 

Možná jste si mohli všimnout, že jeden podpis chybí: Razem, levicová strana mladé generace, se rozhodla nevstoupit do vlády poté, co ostatní opoziční strany odmítly zahrnout prvky jejího programu: depenalizaci potratů, usnadnění odborových zákonů, lepší ochranu zaměstnanců a zvýšení rozpočtových výdajů na zdravotnictví, školství a bydlení. 

Vzhledem k tomu, že v parlamentu je pouze 7 poslanců Razem, má koalice stále bezpečnou většinu a strana Razem každopádně prohlásila, že bude vládu Donalda Tuska nadále podporovat. 

Tento vývoj považuji za docela překvapivý, pokud si uvědomíme, že výsledek těchto voleb je do značné míry způsoben pobouřením, které mezi polskými ženami vyvolalo utvrzení již tak drastických potratových zákonů. Údajně to byla právě strana PSL, která se postavila proti reformě drakonických potratových zákonů, což je zvláštní, protože průzkumy ukazují, že velká většina jejich voličů očekává jejich zmírnění. Ale hádám, že po odchodu Razem z vlády bude mít PSL více pozic, které bude moci získat...

Bohužel bude nějakou dobu trvat, než se nová vláda bude moci pustit do práce. Zatímco teď Morawiecki markýruje své pokusy o získání většiny dostatečné k tomu, aby  strana PiS prošla hlasováním o důvěře, skutečná politika se odehrává v zákulisí. Na jedné straně se odstupující vláda snaží vysát co nejvíce veřejných peněz: jmenuje nové lidi nebo mění zákony, aby umožnila vyšší odstupné a roční odměny. Ministr školství zřídil nový vědecký institut, který má za úkol "popularizaci polského dědictví". Ale to jsou jen drobné. Jen dva dny po volbách ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že rozdá 15 000 000 zlotých na prevenci kriminality. Takže pokud patříte mezi Ziobrovy kámoše a chcete si koupit nějaký majetek nebo elektronické vybavení (protože tak se zřejmě bojuje proti zločinu), můžete se přihlásit a jsem si jistý, že z těch peněz dostanete slušnou porci. A až 25 % z nich můžete utratit za "administrativu". 

Prezident Duda mění způsob hlasování u Nejvyššího soudu, takže již nebude nutné zajistit 2/3 většinu všech soudců. Namísto toho usnesení projdou, pokud se pro ně vysloví pouhá polovina soudců přítomných v sále během hlasování. To znamená, že nezákonně zvolení soudci mohou v podstatě hlasovat o tom, že jsou zákonně zvolenými soudci. Hrubé, ale účinné.

Odstupující vláda se také stará o to, aby Donald Tusk při převzetí vlády okamžitě vstoupil na minové pole. Například loutkový Ústavní soud se náhle rozhodl blíže se zabývat případem nespravedlivé valorizace důchodů, k níž docházelo od roku 2009, a rozhodl, že důchodcům budou muset být vyplaceny kompenzace. Což je samozřejmě spravedlivé, ale proč na případu seděli léta, aby o něm najednou výslovně rozhodli? Inu, jejich rozhodnutí znamená, že rozpočet na příští roky bude muset někde najít téměř 5 miliard zlotých.

Takových příkladů je celá řada. Bude to skutečná procházka minovým polem. Dalším příkladem složité situace jsou účty za energie. Sazby za elektřinu pro soukromé odběratele byly letos uměle zmrazeny. Pokud se tento zákon neprodlouží, budou se opět navyšovat na tržní sazby, což může znamenat až 70% zdražení ze dne na den. I kdyby to nová vláda chtěla vyřešit, nebude toho schopna, protože místo toho, aby se takovými věcmi zabývala, musí sedět a čekat, zatímco Morawiecki a Duda hrají divadlo, že budou schopni získat většinovou podporu pro svou vládu. A až se konečně Tusk dostane do vlády, může na tuto věc být pozdě, protože nové tarify musí být brzy schváleny.

Takže to je asi tak všechno, pokud jde o velkou politiku. A jak se kromě toho vyvíjí život v Polsku?

Oskar Szafarowicz, opovrženíhodný mladý aktivista PiS, který odhalil, že syn opoziční poslankyně byl obětí pedofila, a pak o ní napsal několik sprostých komentářů, když si její dítě vzalo život (více zde), byl předmětem disciplinárního řízení na své univerzitě a za své nevhodné chování dostal varování a důtku (což, upřímně řečeno, bylo jen malé plácnutí přes ruku). Zřejmě se nepoučil, protože se - podporován celou silou propagandy PiS, od armády internetových trollů až po samotného ministra školství - vykresluje jako oběť potrestaná za své vlastenecké přesvědčení. Mezitím se jeho spolužačka, která pro založila petici požadující, aby byl podroben disciplinárnímu řízení (petici  podepsalo více než 30 000 lidí), stala předmětem nenávistné kampaně na internetu. Obdržela nespočet výhrůžek, včetně výhrůžek znásilněním a násilím.

Velkou zprávou byla také tragická nehoda, při níž BMW jedoucí podle odhadů odborníků rychlostí hodně přes 300 km/h narazilo do vozu Kia. V důsledku toho Kia okamžitě vzplála, což mělo za následek okamžitou smrt všech jejích cestujících - mladého páru s dítětem. K rozhořčení všech, přestože se na internetu hojně rozšířilo video z palubní kamery, odmítli incident považovat za nehodu více vozidel, přestože policie přítomná na místě této tragédie hovořila s cestujícími z poškozeného BMW, kterému se podařilo zastavit o několik set metrů dál. Teprve díky obrovskému tlaku a rozhořčení veřejnosti justice zakročila proti jeho řidiči, který však v té době již stačil uprchnout do zahraničí (ačkoli byl mezitím zadržen v Dubaji). 

Proslýchá se, že to všechno bylo proto, že jedním z jeho spolujezdců byl právník, který je přítelem Zbigniewa Ziobra. Spolujezdec to popírá, zatímco řidič Sebastian Majtczak bojuje proti vydání u soudu ve Spojených arabských emirátech s tím, že kvůli pobouření veřejnosti a (ach ta ironie) skutečnosti, že kvůli reformám justičního systému PiS jsou soudy v Polsku příliš zpolitizované,  se domnívá, že se mu nedostane spravedlivého procesu.

A co je nového na náboženské frontě? Rozdělení na východní a západní Polsko je jasně patrné. Na západě se místní zastupitelstva otevřeně staví proti církvi - jako například město Vratislav, které požaduje, aby bylo zbaveno povinnosti platit náboženskou výchovu ve školách, a argumentuje tím, že není spravedlivé vůči ostatním žákům, že musí vynakládat miliony na hodiny, které navštěvuje menšina (konkordát ukládá školství povinnost organizovat náboženskou výchovu, ale to, že musí platit také platy kněžím, jeptiškám a katechetům, je iniciativa vlády, kterou donedávna nikdo nezpochybňoval). Mezitím na východě stačil jeden telefonát místního kněze, aby městské kulturní středisko v Zagórzu zrušilo plánované promítání hororů na Halloween. Prý bylo nepřípustné pořádat takovou akci v budově, která bývala klášterem. 

V akademické sféře stále panuje rozhořčení poté, co ministr školství znovu upravil bodový systém akademických publikací ve prospěch akademických časopisů, které vedou jeho přátelé a pravicové organizace. Takže pokud chcete získat maximální počet bodů (což je důležité pro vaši kariéru, je to něco podobného jako impakt faktor), můžete buď něco publikovat v "Nature" nebo "Science", nebo se nechat přijmout k publikaci v časopisech, jako jsou "Anály katolické teologie", svérázné periodikum vydávané Papežskou univerzitou v Krakově s názvem "Člověk a výzvy. Časopis teologie, vzdělávání, kanonického práva a společenských studií inspirovaných papežem Janem Pavlem II"  (ano, to je plný název, podívejte se sami, pokud mi nevěříte) nebo, pokud vás religionistika nebaví nebo máte nějak problém zařadit učení Jana Pavla II. do svého akademického výzkumu, protože vaším oborem zájmu je třeba železobeton, můžete ještě například psát do časopisu  "Science" nebo za stejný počet bodů do stejně známého časopis "Cement, vápno, beton".

Pokud je však pro vás akademický svět příliš náročný, dobrá zpráva. Stále ještě existují zaměstnání, kdy vás nebude stresovat vůbec nic. Nebo vlastně žádná práce. S otevřením kanálu přes Viselskou kosu bylo nutné zřídit nový hraniční přechod v Novém Světě, kde se nachází námořní zdymadlo. Zatím ho nevyužilo ani jedno plavidlo, které by vplulo do Polska nebo z něj vyplulo (pokoušelo se sem dostat několik plachetnic z Kaliningradu, ale ty byly kvůli sankcím poslány pryč).

Ale zakončeme to nějakou pozitivní poznámkou. Pravidelní čtenáři tohoto seriálu si možná vzpomenou na mladíka, který byl v roce 2018 spatřen s vlasteneckou páskou na ruce, jak v reakci na pochod hrdosti vystrkuje pěst v neonacistickém gestu, které bylo zachyceno na ikonické fotografii, jak ohrožuje účastníky pochodu (více o tom zde).

Během posledních pěti let změnil své názory, opustil pravicovou Konfederaci, omluvil se za své chování a letos sám pomáhal organizovat pochod Pride jako dobrovolník.



Takové příběhy mám rád, protože nám ukazují, že tato země má stále naději.

1
Vytisknout
2185

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2023