24. 10. 2012 / Milan Daniel
Ve stylu Rudého práva neblahé paměti referovaly včerejší Lidové noviny o autogramiádě Madeleine Albright v Pražském Luxoru. Nic neříkající článek mluvil o "napadení", "létajících plakátech", "urážkách" a podle autora byl hlavně "provokací". Text mi živě připomněl někdejší článek "Ztroskotanci a samozvanci", jímž deník ÚV KSČ reagoval na vznik Charty 77.
24. 10. 2012 / Štěpán Steiger
Ptáte se asi, proč ten otazník -- když ještě dny po skončení voleb jsou média plna komentářů a "doplňujících" informací. Zastánci daných pořádků -- nemusí být totožní s obránci nejhorší vlády -- poukazují na povolební mapu politického uspořádání a podle své "orientace" zdůrazňují tu rudou, tu oranžovou nebo dokonce modrou. (Signatář Anticharty Karel Steigerwald jakoby uklidňoval ne zrovna čisté svědomí a vidí větší hrozbu v "umírněnosti" Jiřího Dolejše než ve Vojtěchu Filipovi.) Mne zase zaujala při pohledu na tváře -- ne do tváří -- nových senátorek a senátorů zdánlivě okrajová fakta: 10 z 27 nových členů horní komory je starších 60 let (nejstarší je 68); nejmladší má 43 roky -- je pozoruhodné, že jej podporovali Piráti; 5 z těchto 27 jsou ženy.
Zaorálek ve sněmovně:
24. 10. 2012
Kompletní článekZDE
24. 10. 2012 / Oskar Krejčí
Globalizace zabíjí stát. Alespoň podle nejpopulárnějších liberálních teorií. Může v této situaci přežít malý národ? Když, jak řekl Milan Kundera na IV. sjezdu československých spisovatelů (1967), "existence českého národa nebyla... nikdy samozřejmostí a právě nesamozřejmost patří k jejím nejvýraznějším určením"?
24. 10. 2012 / Karel Dolejší
22. října ve věku 72 let zemřel Oyate Wacinyapin, alias Russell Means -- kontroverzní bojovník za indiánská práva ze siouxského kmene Lakotů. V českých zemích byl však nejspíše znám jako herec, který v roce 1992 ztvárnil roli "posledního Mohykána" v Mannově filmové adaptaci Cooperova dobrodružného románu. Méně se ví, že se Means už jako mladík účastnil několikaměsíční okupace zrušené státní věznice Alcatraz a později celé řady dalších protestů, z nichž nejvíce proslulo obsazení osady Wounded Knee v roce 1973, které trvalo 71 dní - a aktivisté tu svedli ozbrojený boj s FBI.
23. 10. 2012
"Jako mnoho jiných lidí, i já jsem byl šokován a zděšen, když jsem se dočetl, že regulační orgán v Evropě (tj. v ČR) se vyjádřil, že stojí 'na straně výrobce', když jde o licencování výrobků, jako jsou umělé kyčelní klouby pro britské pacienty," řekl konzervativní britský ministr zdravotnictví Jeremy Hunt.
České a slovenské regulační orgány byly ochotny schválit k používání nebezpečný zdravotnický výrobek. Také nabídly, že budou falšovat zemi původu.
Zjistila to investigace britského konzervativního listu Daily Telegraph a lékařského časopisu British Medical Journal. Investigace je součástí propagandy Daily Telegraphu proti Evropské unii. Přesvědčivou součástí argumentu se stala v tomto případě neefektivní či podvodná regulace zdravotnických výrobků v ČR a na Slovensku.
Reportéři Daily Telegraphu spolu s odborným lékařským časopisem British Medical Journal si nechali zkonstruovat záměrně nebezpečný umělý kyčelní kloub, jehož specifikace byla podobná specifikaci zakázaného výrobku, podezřívaného, že otrávil tisíce pacientů. Předložili ho ke schválení českým a slovenským zdravotnickým inspekčním orgánům. Slovenské ho schválily, české se zachovaly vstřícně. Znamená to, že nebezpečný výrobek může být implantován i pacientům v britském zdravotnictví. Deník Telegraph to interpretuje jako "nebezpečí, přicházející do Británie z Evropské unie".
Pracovník českého Institutu pro testování a certifikaci se údajně vychloubal, že "my stojíme na straně výrobce, ne na straně pacienta".
Na Slovensku byl umělý kyčelní kloub schválen přesto, že jeho specifikace byly podobné výrobku, který byl v Británii, v Americe a v Austrálii stažen.
Regulační orgán v České republice, ITC, byl také ochoten přijmout tento výrobek. Jeden pracovník ITC sdělil reportérům, že jeho instituce nebude dělat obstrukce a že "stojí na straně výrobce a jeho výrobků, ne na straně pacientů".
Na Slovensku záviselo schválení výrobků na zaplacení schvalovacího poplatku, ve výši cca 70 000 Kč. Za posledních pět let tam byla odmítnuta certifikace jen čtyřem výrobkům. Daily Telegraph také svědčil o tom, že certifikační firmy v Maďarsku, v České republice a na Slovensku nabidly čínským obchodním zástupcům, že jejich výrobek může být falešně označen jako že byl vyrobený v Evropě, případě v Británii.
Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE ZDE
23. 10. 2012
U britského soudu bylo v úterý vzneseno obvinění, že Británie zřejmě poskytla Spojeným státům informace, které byly použity při amerických leteckých úderech bezpilotními letadly v Pákistánu. Syn Pákistánce, usmrceného při amerických úderech bezpilotními letadly, se obrátil na Nejvyšší soud v Londýně, aby zjistil, zda britská vláda poskytuje CIA informace užívané při těchto úderech.
24. 10. 2012 / Petr Wagner
Satan byl ukřižován. Z hlediska platné legislativy se zdá že využíval nelegální prostředky k metabolické modulaci. Nebyl přistižen dle platně legislativy - neměl pozitivní vzorek. Dosažené tituly jsou mu odebírány, mnoho let po jejich dosažení. Snad pro opravdovou snahu sport.... a teď jsem na rozpacích očistit? nebo rozdělit. Na ty na které se ukáže a na ty na které ne.
Použil jsem dva pojmy - doping a metabolická modulace. Aby nedošlo ke zmatení nejprve je oba vysvětlím , tak jak jsou chápány.
24. 10. 2012 / Daniel Veselý
Před padesáti let stál svět jen několik krůčků od jaderného Armaggedonu -- a od té doby ještě několikrát, aniž bychom si toho byli obecně vědomi. Karibská či kubánská krize je nám nicméně předkládána jako důkaz svrchovaného západního racionalismu, který ruku v ruce s východním barbarstvím odvrátil atomový holocaust. Pokud budeme brát vážně nyní dostupné zdroje informací, musíme se, jako už tolikrát, svorně zastydět; neboť nám tyto prameny na pozadí širšího kontextu poskytují poněkud odlišné informace o průběhu několika osudových říjnových dní před padesáti lety.
Poznámka:
24. 10. 2012 / Karel Dolejší
Daniel Veselý bohatě faktograficky podkládá revizionistický výklad kubánské krize v roce 1962. Dvě věci mu však přece jen unikly - a bohužel jsou dost podstatné. Volně cituji svědectví pamětníka:
"Byla to strašlivá ostuda. Nejdřív jsme všichni hromadně podepisovali prohlášení o tom, že na Kubě žádné rakety nejsou, a za pár dnů nám v televizi ukazovali, jak je odvážejí."
V tom je jistý nikoliv malý rozdíl mezi postojem USA a SSSR: Američané nepochybně jako první namířili na Sovětský svaz rakety středního doletu z evropské půdy, to je pravda - ale na druhé straně nikdy netvrdili, že tyto rakety neexistují. Naproti tomu Chruščov se svou proslulou obratností zorganizoval naprostou propagandistickou katastrofu, při níž se dokonale historicky znemožnil i před prostými poddanými impéria a zadělal si na sesazení...
Kromě toho americké prostředky středního doletu se navzdory kubánské krizi později do Evropy opět vrátily, a sice zhruba za dvacet let, v dobách prezidenta Ronalda Reagana. Zato Sovětský svaz se už po zkušenosti z pověstného roku 1962 o odvetné rozmístění raket na Kubě nikdy nepokusil.
24. 10. 2012 / Petr Ježek
Karel Dolejší ZDE popisuje moderní verzi Chicagského plánu. Ten je ale zatížen obrovským rizikem totožným s rizikem ovládané centrální banky -- vlivné skupiny mohou vládní emise řídit ke svému úzce skupinovému prospěchu, stejně jako to činí v případě FEDu od doby jeho založení spikleneckou akcí na Jekyll Islandu a vánočním schvalováním s vyloučením opozice v roce 1913. Přesto lze Fisherův nápad brát jako realistický námět, pokud by se vládní systém očistil od bezprostředních vlivů silných ekonomických (nikoli primárně politických!) zájmů za účinné veřejné kontroly.
DEBATNÍ KLUB:
24. 10. 2012
Řešit konkrétní kauzy s konkrétním výsledkem bylo hlavním důvodem k založení
o.p.s Acta non verba jejíž ředitel Vojtěch Razima debatuje s ředitelem
divize PHM, biopaliva a OZE společnosti Agrofert Holding, a. s., Ing.
Martinem Kubů na téma biopaliva.
Co jsou to biopaliva? Jaké jsou výhody a nevýhody biopaliv z hlediska technického a biologického, zemědělského a s ohledem na obnovitelné zdroje energie? Má být výroba biopaliv dotovaná státem?
Předchozí debaty:
Debata Jan Paul - Boris Cvek: O umění ZDE
Debata Ludvík Hovorka - Ondřej Dostál: Zdravotnictví jako oběť chtivosti pojišťoven ZDE
Jakub Kříž - Milan Valach debatují o církevních restitucích ZDE
Debata Petr Havlík - Miroslav Tejkl: Co je příčinou hospodářské krize? Chamtivost?ZDE
Květa Lauterbachová a Vít Jedlička debatují o vztahu ekonomiky a politiky ZDE
Pavel Kohout a Jiří Šteg debatují o budoucnosti demokracie ZDE
Diskuse Roman Joch - Jan Čulík ZDE
Diskuse Eric Best - Jan Čulík ZDE
24. 10. 2012 / Václav Dušek
V poslední době žijeme v legračním cirkusu a vídáme nepovedená artistická čísla -- zvláště političtí žongléři zaostávají za šedou realitou dnů. Lidí jak hnoje, jistě, jenže kde vzít odborníky a kouzelníky, kteří budou šetřit tuto zemi a zároveň budou dbát na důstojné živobytí svých voličských mas. (Tak trochu se bojících uren!)
24. 10. 2012
Po řadu let nebudila vnitrozemská republika Mali ve světě větší zájem. Její ekonomika rostla a relativní sociální stabilita představovala příklad pro některé ze sousedních zemí.
24. 10. 2012
Časopis Consumer Reports zjistil zvýšené dávky arseniku v rýži amerického původu, včetně některých značek prodávaných také na českém trhu (Uncle Ben's). Tyto dávky by mohly potenciálně ohrozit zdraví již při konzumaci jedné porce denně, například u osob s bezlepkovou dietou. Látka byla objevena rovněž v kojenecké stravě vyráběné z rýže. Zdrojem tohoto arseniku je zřejmě stará pesticidová zátěž z polí, na nichž byla v minulosti pěstována bavlna, organické hnojivo z drůbežáren nebo některé potravinové doplňky určené pro hospodářská zvířata. Arsenik patří mezi stovku nejnebezpečnějších karcinogenů a může se podílet na vzniku rakoviny kůže, plic, žaludku, ledvin, močového měchýře, nebo prostaty.
22. 10. 2012 / Daniel Strož
Jepice jsou jak známo drobným hmyzem, přežívajícím jen velmi krátce. Není tedy divu, že s označením "jepičí" spojujeme cosi, co chceme označit za prchavé či pomíjivé. Jepice pak v množném čísle (německy "Eintagsfliegen") se staly teď také názvem nejnovější básnické sbírky německého spisovatele Güntera Grasse. Sotvaže se na zářijovém Frankfurtském knižním veletrhu kniha objevila, začalo být ale zřejmé, že se její název rychlým tempem dostane do přímého rozporu s obsahem. Na tom, že tyto verše jenom tak hladce nezapadnou, jelikož v sobě nesou trvalé poselství v tom pozitivním i negativním smyslu, shodli se totiž i nejzarytější Grassovi odpůrci. A z jejich středu snad i jeho nepřátelé.
Vliv husákovské normalizace je v české politice stále velmi silný:
23. 10. 2012 / Boris Cvek
Myslím, že situaci ohledně KSČ a KSČM velmi dobře vystihuje postoj Jana Fischera, současného kandidáta na post prezidenta republiky a bývalého člena KSČ (1980-1989). Tento pán se kloní k americké Republikánské straně (setkání s Johnem McCainem během návštěvy USA) a volil by "tvrdší" důchodovou reformu než Nečasova vláda. Současnou KSČM, která je proti bývalé KSČ naprosto lidumilnou a demokratickou stranou, by do vlády prý nepustil.
25. 10. 2012
"Česká televize v roli producenta právě s konečnou platností zakázala, aby se film 'Svobodu pro Smetanu!' účastnil soutěže jihlavského festivalu," napsal na Facebooku ve čtvrtek v 16.30 jeden z jeho tvůrců, Vít Klusák. Rádi k věci zveřejníme vyjádření České televize.
Na náš dotaz o podrobnostech k tomu Vít Klusák dodává:
"Na dotaz, co máme říkat novinářům, gen. ředitel Dvořák odvětil, že se mají ohledně vyjádření obrátit na Českou televizi. Domnívám se, že tam se k tomu bude vyjadřovat ředitel vývoje Jan Maxa. Bude Vám povídat, že ho ČT nepustila do soutěže, protože je ještě nehotový. Výběrčí festivalu to ale asi vidí trochu jinak... V Jihlavě jinak film promítnut bude, ale nesmí soutěžit."
Vít Klusák posléze dodává, že se film bude vysílat v České televizi v lednu 2013, ale že do něho ještě něco mezitím dotočí. Festivalové promítání v Jihlavě bude tedy jaksi předběžné.
SVOBODU PRO SMETANU! - TEASER 02 from Hypermarket Film Ltd. on Vimeo.
SVOBODU PRO SMETANU! - TEASER from Hypermarket Film Ltd. on Vimeo.
22. 10. 2012
PÁTEK 26. 10. 2012
PROGRAM / EDISON, kino Dukla, Tyršova 12
10:30 - 12:30 Kreativita v českém radiodokumentu Blok zaměřený na kreativní využití přirozených zvuků a ruchů, komponované hudby a hudby obecně, a kreativní práce na struktuře příběhu.
Na jednotlivých ukázkách radiodokumentů z produkce ČRo posledních několika let si představíme různé druhy kreativních přístupů. / Kurátor: Dominika Švecová (host: Dora Kaprálová) / Ukázky radiodokumentů: Gabriela Albrechtová: Horolezci; Miloš Doležal: Nebe plné dýmu; Christian Falvey: La Folia; Brit Jensen: Jeden den nahoře, druhý dole; Dora Kaprálová: Bublina přibližnosti; Eva Nachmilnerová: Arcisstrasse 12 -- dějiny jedné adresy; Dominika Švecová, Carolina Zviebel: Každý košík má svůj příběh; David Vaughan: Já nejsem ztracen, vždycky nalezen...; Hana Železná: Haiku kojící matky
13:30 - 15:30 Skandinávský dokument: Blízkost sdělení Výběr z tvorby severských dokumentaristů a představení projektu Dánského rozhlasu Radio24syv / Kurátor: Eva Nachmilnerová
(host: Brit Jensen, Dánsko) / Dokumenty: Kari Hesthamar: So long, Marianne (Na shledanou, Marianne); Kari Hesthamar: If It Be Your Will (Pokud to bude tvá vůle); Amanda Glans: I Call You Sometimes (Občas Ti volám); Torgerdur E Sigurdardóttir: Still Swimming (Co vlny neroztříští)
23. 10. 2012 / Karel Dolejší
Postupně se objevuje řada komentářů na adresu pracovní studie Mezinárodního měnového fondu, jejímiž autory jsou Jaromír Beneš a Michael Kumhof. Studie pomocí nového teoretického aparátu zkoumá tzv. Chicagský plán měnové reformy ze 30. let, jehož cílem mělo být úplné oddělení měnové a úvěrové funkce bankovního systému. Někteří komentátoři jsou neskutečně nadšeni, jiní poukazují na možná úskalí - nicméně všichni se v zásadě shodují na tom, že realizace tohoto plánu by znamenala konec kapitalismu, jak ho svět znal přinejmenším od roku 1666, kdy král Karel II. Anglický zrušil státní peněžní monopol.
23. 10. 2012 / Jiří Jírovec
Pravý důvod je vždy jen jeden. Ivan Jonáš, zakladatel KAN
Příčinou současné volební porážky pravice je bezbřehá arogance s níž se trojkoalice, s původní většinou 118 hlasů ve Sněmovně, pustila do škrtů a reforem.
Nikomu nesmělo být nic do toho, co vlastně koalice prosazuje a jaké to bude mít následky. Místo konsensu bylo vymyšleno zaklínadlo nenapadnutelnosti trojkoaliční dohody. Hranice diskuse byly přesně vymezeny: My máme pravdu. Když se vám to nelíbí, tak jděte od válu, my vás přehlasujeme.
Z jednotlivých slupek mocenské hierarchie je do jisté míry průhledná jen ta svrchní, legislativní. Tedy Sněmovna a Senát, jejichž jednání jsou veřejná. Na tuto úroveň se dostávají jen ty body, které projdou vládou. Ta ovšem zveřejňuje jen výsledek svých jednání, takže se občan nedozví podstatné detaily -- například, kdo je proti likvidaci akcií na doručitele nebo zabíjí kontrolu financování politických stran.
23. 10. 2012
Tak se tak dívám na volební výsledky a mám docela radost. Jsem příslušník národa, který není blbý. Když uvážím, jak politici lhali, když uvážím sílu mediální masáže v médiích, která se snažila volební výsledek ovlivnit, dospívám k názoru, že voliči zvolili nejlépe jak mohli, i přes nedostatky našeho volebního systému, píše Vladimír Balhar.
Návrat komunistů k moci je zcela správný a je to projev počátku demokratizace naší stále totalitní společnosti. Ne, nezbláznil jsem se. Již mnoho let volíme ve volebním systému, který automaticky vyřazuje strany s méně než 5 procenty hlasů. Přirozený růst a vývoj malých politických stran je znemožněn. Náš parlament má 200 poslanců, jeden poslanec má váhu 0,5%. Při měření názorů voličů volbami by měla být přesnost měření větší, než 0,5%, nikoliv 5%, nemyslíte?
23. 10. 2012 / Josef Šmajs
Britské listy přinesly v poslední době více zajímavých pohledů na dnešní finanční a ekonomickou krizi. Většina autorů navrhuje jako východisko z krize pokus o hospodářské oživení: odmítá škrty; problematizuje výši zdanění a dluhy; navrhuje prorůstová opatření. Bude to však stačit? Jde o krizi pouze ekonomickou? Budou mít lidé přiměřenou práci? Ubude chudých? Není čas přemýšlet o podstatě globálního konfliktu kultury s přírodou?
Domnívám se, že útočná adaptivní strategie, jejíž biologický základ vložila do lidské přirozenosti (genomu) sama příroda a jejíž kulturní podobou je dnešní predátorská kultura, naráží na konečnost zeměkoule. Strategie však není cíl, je to jen prostředek, který, když selhává, musí kultura korigovat. Protože jsme již Zemi dobyli, vyčerpali a zamořili, nemůžeme v růstové expanzivní strategii pokračovat. Musíme se pokusit o vlastní záchranu.
23. 10. 2012 / Boris Cvek
V časopisu Nature vyšel 5. července komentář "Meet patients to get your motivation back" Tala Nuriela z Weill Cornell Medical College v New Yorku, který mne velmi zaujal. Týká se poměrně realistického popisu situace v biomedicínském výzkumu.
Autor začíná tím, jak jako laborant přišel jednoho dne do laboratoře a oznámil zcela vážně, že chce jednou svým výzkumem dospět k tomu, že vyléčí nějakou nemoc. Sklidil za to výsměch.
Výzkumníci, bylo mu řečeno, neléčí žádné nemoci, to dělají lékaři.
To nejlepší, co může udělat výzkumník, je vyvinout účinný lék, ale i to je téměř nemožné.
Další ztráta důvěry v užitečnost vědeckého výzkumu pro léčení reálných nemocí následovala během autorových doktorských studií, kdy se zabýval výzkumem Alzheimerovy nemoci, kterou trpěla jeho babička.
23. 10. 2012
Když jsem procházela ulicemi Prahy 8 a viděla čerstvé, přes noc vylepené, nápisy na billboardech s portrétem kandidátky ODS, které voliče varovaly před komunistickým protikandidátem, připomnělo mi to agitační hesla z dob minulých. Apely k voličům nouzově vylepené podél vozovky dokonce mobilizačně podepsal pražský primátor. Moje následná podpora, kterou jsem veřejně vyslovila a podpora vyslovená prof. Martinem Potůčkem sice pomohly ing. Dolejšovi k dvojnásobku předchozích voličských hlasů, ale ty miliónové mobilizační tapety a také vyznání prezidenta republiky nad urnou, že právě bez váhání vhodil hlas pro ODS, měly silnější účinek a senátorka po dalším dni manipulačně komentovaných voleb získala mandát. V TV se pak prohlásila za bytostnou demokratku(!) a současně uznala, že jí pomohla zvítězit ideologie. Ideologie, která je prosazovaná strachem, dehonestuje voliče na rukojmí. Strach ochromuje logiku a aktivuje k tupému poslouchání příkazů.
Jestli jste ale volili pouze na základě stranické mobilizace, lze vás považovat za novodobé bolševiky. Ideologie a strach nad vámi zvítězily. Novodobé soudružky a novodobí soudruzi, gratuluji, myslí vám to stranicky.
Kompletní článek ZDE
23. 10. 2012 / Jiří Bátěk
"Moc má uhrančivý pohled medúzy. Kdo jednou spatřil její tvář, nedokáže se od ní odvrátit, zůstane očarován a v jejím zajetí." (S. Zweig)
Italských zámořských držav nebylo mnoho. Libye, Eritrea a italské Somálsko, to byly jediné italské kolonie. Snem B. Mussoliniho, a nijak se tím netajil, bylo vytvořit "Italskou Východní Afriku" -- a spojit tak dva kusy italského území, Eritreu a italské Somálsko.
23. 10. 2012 / Petr Partyk
Tak jako jazyk stále naráží na vykotlaný zub, tak i já až příliš často narážím na články, které pozoruhodně nevyváženým, podjatým způsobem pojednávají o izraelsko-palestinských, resp. izraelsko-arabských vztazích. Narážím na ně nejen zde na Britských listech. Pro svůj pokus o analýzu uvedené problematiky jsem zvolil texty dvou ze zdejších pravidelných přispěvatelů, Daniela Veselého a Jiřího Kaláta.
23. 10. 2012
Zadluženost ČR vůči HDP byla na konci roku 2011 40,8 procent. Znamená to, že ČR je v evropské sedmadvacítce zemí se sedmým nejnižším dluhem. Řecko je na tom nejhůře, jeho zadluženost v důsledku škrtů roste, dosáhla 170,6 procent HDP. Dluh Itálie byl 120,7 procent HDP, Portugalska 108,1 HDP. Průměrná zadluženost v EU byla na konci loňského roku 82,5 procent HDP. Údaje zveřejnil Eurostat.
Z údajů je zjevné, že je fiskální situace ČR v pořádku a ekonomiku by bylo možno oživit cílenými strategickými investicemi, především do kvalitního vzdělávání a do inovativních konkurenceschopných průmyslových oborů.
Podrobnosti ZDE
22. 10. 2012 / Petr Kužvart
1. Co si musíme především uvědomit, je fakt, že stojíme proti ucelenému systému, který pro sebe, své lidi a své cíle funguje velmi dobře. Je to tak, i když to tak vlastně nemusí zvenku vypadat. Ve sdělovacích prostředcích jedna Jobova zvěst střídá jinou, jedna politicko-kriminální aféra další. A stále řeči o tom, co vše upadá, rozpadá se a selhává. Z veřejného obrazu naší každodennosti vyplývá rozčarování, zhnusení, zoufalá desiluze, pocit rozkladu a rozkradení snad všech možných veřejných statků, ano, přímo pocit marnosti a zmaru. Napadne nás proto logicky: to je přece nezbytné napravit! A hned se zahledíme na zástupy ochotných napravovatelů, kteří na nás z novin, billboardů, reklam, z webu a prostě odevšad hřímají své sliby, své bohulibé záměry, jak zatočí s korupcí, jak pomohou schopným, aby vynikli, jak zachrání stát a rozjedou ekonomiku, jak potlačí dluhy, jak na to jdou úplně nově, tentokrát už opravdu, ale opravdu účinně, že budeme koukat!
22. 10. 2012
Volby do krajů a do senátu v ČR skončily porážkou pravice. Odpovědi na otázku, co je příčinou této porážky, budou jistě předmětem mnoha analýz, jak stranických, tak politologických i novinářských. Pokusím se též na tuto otázku stručně odpovědět s vědomím, že odpověď nebude kompletní, píše Jaroslav Polák.
22. 10. 2012
Se články pánů Řezníčka a Rubáše plně souhlasím. Dovoluji si je jen doplnit několika slovy, píše pan Milan Svoboda.
22. 10. 2012 / Milan Daniel
Vážený pane senátore,
v úterý 16. října jste se spolu s prezidentskou kandidátkou Táňou Fischerovou a dalšími lidmi zúčastnil neformálního shromáždění, jímž řada občanů doprovodila Romana Smetanu, který byl odsouzen za pomalování předvolebních plakátů, na služebnu policie, z níž byl odvezen do vězení.
22. 10. 2012 / Karel Dolejší
Ulrike Guérot a Konstanty Gebert přišli s metaforou, která sice poněkud zjednodušuje, nicméně i tak představuje cennou zkratku shrnující současný trend evropské politiky: Pilíř poválečné evropské politiky se postupně drolí, Německo mění Francii za Polsko.
22. 10. 2012 / Jan Čulík
Jak uvádějí ve svém článku Ulrike Guérot a Konstanty Gebert (Karel Dolejší jej bohužel podrobněji neshrnuje), Polsko od pádu Kaczynského vlády praktikuje ucelenou zahraniční politiku, v jejímž rámci se mu podařilo jednak normalizovat styky s Ruskem a jednak údajně i získat podstatný vliv v Bruselu na tvorbu politiky Evropské unie. Oba autoři zmíněného článku poukazují především na pragmatičnost nynější zahraniční politiky Polska, která vytvořila úzce přátelské spojenectví s Ruskem i s Německem a dokázala překonat antipatie z minulosti. Z českého hlediska je na tom zajímavá právě ona pragmatičnost - Poláci zjevně přestali řídit svou zahraniční politiku podle komplexů z minulosti a dali stranou někdejší nenávist vůči Německu i Rusku, protože jim došlo, že to pro ně bude výhodné, že se situace změnila. Není v tom poučení i pro českou domácí i zahraničněpolitickou scénu? Měl jsem vždycky pocit, že polská vláda je bigotnější než česká. Teď si tím nejsem jist.
Je samozřejmě pravda, že strategii Evropské unie v současnosti dominuje Německo, ale otázka, zda Německo dlouhodobě skutečně prosadí svou deflační politiku, není myslím úplně uzavřena. Vzniká diskuse, která požaduje opak.
22. 10. 2012 / Václav Jumr
Každý, jemuž výsostně záleží na zemi a společnosti, v níž je mu dáno žít, a jemuž jde o poctivé hodnocení politiky, z právě proběhlých krajských a senátních voleb nemůže nevyvodit závěry. Nabízím pohled člověka, který celý svůj aktivní život pracoval – v zájmu společnosti,ve které žil.
Z INTERNETU:
22. 10. 2012
Když se nehraje fér, tak pískám - to si psal vítěz senátních voleb na Praze 2 L. Michálek na plakáty. Ve druhém kole senátních voleb jsem přišel ke komisi, obvod 26, okrsek č. 34, vyzvedl si obálku, dva hlasovací lístky a šel za plentu. Lístky jsem dal do kapsy a do urny vložil prázdnou obálku. Komisi jsem dal balíček kávy a čaje z mamacoffee. Za trpělivost, napsal na facebooku Karel Jech.
Výsledky voleb však předčily má očekávání. Vydáno obálek 171, odevzdáno obálek 171, platných hlasů 171, 100 % platných hlasů. Tož tak.
Na žalobu to není, Nejvyšší správní soud již před lety judikoval, že drobné porušení volebního zákona není důvodem k opakování voleb.
22. 10. 2012
Lidskoprávní aktivisté i politici vyjadřují obavy z masivního a potenciálně smrtícího používání elektrických ochromujících zbraní (taserů) ze strany policie. Minulý týden byl jednašedesátiletý nevidomý Colin Farmer zasažen taserem do zad, když policii kdosi ohlásil, že se neznámý muž pohybuje po aleji se samurajským mečem. Šlo přitom o Farmerovu slepeckou hůl.
Úspěch odpůrců jaderných elektráren:
22. 10. 2012 / František Řezáč
Poprvé se má konat dvoustranné přešetření bezpečnosti reaktorů české atomové elektrárny v blízkosti bavorských hranic. Tímto překvapujícím úspěchem Greenpeace a Zelených skončilo v hornofranckém Wunsiedelu významné setkání.
22. 10. 2012
Americké internetové knihkupectví Amazon účtuje britským nakladatelům za e-knihy 20 procent DPH, ale protože je registrováno v Lucembursku, nikoliv v Británii, samo platí lucemburskému státu jen 3 procenta DPH. Amazon se chová vůči britským nakladatelům nesmírně tvrdě, protože má na britském trhu téměř úplný monopol na prodej e-knih. Jeden nakladatel sdělil deníku Guardian, že ho Amazon nutil prodávat svou knihu s marží 92 procent. Znamenalo by to, že za knihu, prodávanou na Amazonu za 10 liber, by nakladatelství dostalo pouze 80 pencí.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
4. 10. 2012
V září 2012 přispělo finančně na Britské listy 180 osob bankovním příkazem celkovou částkou 32 886.45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2012 částkou 2044.98 Kč. Příjem z reklamy byl v září 2012 29 915 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2012 částku 117 501.95 Kč. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.