Nejistá budoucnost menšin v Kurdistánu

27. 9. 2017

Na pozadí referenda o nezávislosti iráckého Kurdistánu uniká pozornosti osud pronásledovaných skupin jako jsou například Šabakové, upozorňuje Kenneth R. Rosen.

Když byl v červenci "islámský stát" vytlačen z Mosulu, stalo se tak díky společnému úsilí iráckých a kurdských jednotek. Mnozí očekávali, že vítězství odstartuje spolupráci, která podnítí proces národního usmíření, v němž budou zmírněny spory mezi sunnitskými a šíitskými muslimy, Araby a Kurdy. Ale tyto naděje se rychle ukázaly planými, když lídr iráckých Kurdů Masúd Barzání oznámil referendum o nezávislosti kurdské autonomie v severním Iráku.

Před pondělním referendem byl íránský vzdušný prostor uzavřen pro lety z Kurdistánu a turecké tanky provedly cvičení na jižní hranici s Irákem. Policejní síly podřízené Bagdádu se stáhly ze severoiráckého města Kirkúk, kam se přesunuly speciální síly kurdských pešmergů, prapor commandos brigády Zeravani.

První výsledky sčítání hlasů ukazují na výrazné vítězství Barzáního vlády.

I když referendum je do značné míry symbolické, vlády Turecka, Íránu, Sýrie a USA ho odmítly a obávají se destabilizace regionu. (Rusko naopak referendum tiše podporuje.) Kromě sporů mezi Bagdádem a kurdskou vládou v Irbílu jsou však ještě ve hře také osudy náboženských a etnických menšin. Tyto skupiny jako jezídi, Turkmeni, křesťané a Šabakové se staly terčem persekucí islamistů a nyní si musejí vybrat, kterou vládu považují za méně utlačitelskou - zda iráckou nebo kurdskou.

Menšiny děsí vyhlídky na záměrnou arabizaci pod vládou Bagdádu. Ale připojit se zcela ke Kurdům může být také problém. I když se v ústavě Kurdistánu oceňují "etnické a náboženské skupiny", politické vedení považuje všechny obyvatele za Kurdy.

Tyto spory mají již reálné dopady na skupiny jako jsou Šabakové, z nichž mnozí žijí na Ninivské pláni východoseverovýchodně od Mosulu. Jsou ovlivněni súfismem, šíitskými a jezídskými tradicemi a neřídí se některými základními islámskými zvyklostmi jako je půst, modlitba a pouť do Mekky. Žije jich zde podle různých odhadů 200 - 500 000.

Analytici jsou přesvědčeni, že jen málo záleží na tom, jak příslušníci menšin hlasovali.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2199

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2017