Česká republika jako nejnezdravěji žijící země na světě

27. 9. 2017

K zjištění , že podle tří základních statistik (kouření, alkoholismus, obezita), je ČR nejnezdravější zemí na světě, poznamenává Heklena Hnilicová:

Já se domnívám, že se  nejedná  o  náhodný výběr kritérií. Tři  vybrané indikátory jsou nejvýznamnější rizikové faktory,  negativně ovlivňující  výskyt civilizačních nemocí, především kardiovaskulárních  a onkologických nemocí. Na to existuje velké množství epidemiologických studií, které to nezpochybnitelně  potvrzují. A to, že jsme na tom  tak jak ukazuje studie, není nic překvapivého. Již v roce 2012 jsme se dostali na 1. místo v Indexu dekadentnosti (Bloomerg 2011) - zde  to bylo  především o  závislostech (alkohol, kouření, drogy a gambling).


 Ano, trendy jsou důležité,  u nás je  trend jasný:  od 90. let  významný nárůst  rizikového chování. Spotřeba alkoholu je dlouhodobě nejvyšší na světě , problémem je také, že pijí hodně mladí ( nezletilí a dokonce i děti) a také ženy. Naši dospívající i školní  děti se udržují   na 1. místě v kouření a v pití alkoholu ( viz mezinárodní studie HBSC a ESPAD).  To dříve nebývalo, rozhodně nepopíjeli  v tak masovém měřítku. Také je faktem potvrzeným výzkumy, že kdo pije, ten také častěji kouří a dopady na zdraví mají pak  synergický efekt. Těžce za to platíme.

U  nemocí, kde jsou  alkohol i kouření potvrzené jako rizikové faktory, obsazujeme dlouhodobě první, nebo přední místa:  velkým problémem je  rakovina tlustého střeva a konečníku- obsazujeme 1-3 místo na světě, rakovina pankreatu (u této nejvíce "smrtné" rakoviny jsme dlouhodobě na 1. místě ve výskytu i v úmrtnosti), rakovina ledvin  1. místo, stoupající trend u  jater, jícnu a dutiny ústní. Významný vliv alkoholu je  prokázaný také u rakoviny prsu. Také úmrtnost na  choroby srdce a cév je u  nás jedna z nejvyšších na světě a po poklesu v 90. letech opět stoupá. Na rozdíl např. od kulturně i ekonomicky  srovnatelného  Polska.

Problémem je, že u nás je  nadměrné pití alkoholu tolerováno, v médiích se často šíří bludy  o prospěšnosti pití vína, kdy se např. hovoří až o  půl litru denně jako o dávce, která nevadí. Bohužel se na tom podílejí  i některé medicínské autority, když pití alkoholu bagatelizují, dokonce někdy až glorifikují.  Zřejmě to bude tím, že to jsou vynikající odborníci na léčení nemocí, ale ne epidemiologové, tj. nezabývají se systematicky příčinami nemocí.

0
Vytisknout
2648

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2017