Šokující stanoviska automaticky negenerují politicky motivované násilí

20. 6. 2017 / Daniel Veselý

Silně nesouhlasím s tvrzeními Karla Dolejšího, která předestírá v článku Je načase hovořit také o levičácké radikalizaci a terorismu. Je krajně pošetilé dávat do souvislosti střelbu na republikánské právníky, již má na svědomí stoupenec Bernieho Sanderse James Hodgkinson, s radikálními výroky Noama Chomského, jak naznačuje autor textu. Pes je totiž opět zakopán někde jinde, jak ostatně ukázala debata, kterou ozbrojený útok ve Spojených státech vyvolal.      

Motivaci střelce, který zranil pět osob včetně kongresmana Steva Scalise, nelze přesně zjistit, neboť Hodgkinson byl zneškodněn zasahujícími policisty a posléze svým zraněním podlehl. Americké sdělovací prostředky o Hodgkinsonovi s gustem napsaly, že je ctitelem Bernieho Sanderse. Víme také, že střelec na sociálních sítích ostře kritizoval prezidenta Donalda Trumpa a podepsal petici požadující jeho impeachment. Hodgkinson měl navíc pestrý kriminální rejstřík, byť nešlo o žádného gangstera: domácí násilí, řízení pod vlivem alkoholu, ničení majetku apod. Střelec s oblibou sledoval The Rachel Maddow Show na MSNBC, měl zálibu v politických karikaturách, jež zesměšňovaly republikány, a do redakce regionálních novin zasílal dopisy, ve kterých si stěžoval na příjmovou nerovnost a daňovou politiku, jež zvýhodňuje bohaté.

Dolejší ve svém textu píše, že Chomsky se svým výrokem, v němž přirovnal Republikánskou stranu k nejnebezpečnější organizaci lidských dějin, dopouští nepřímé výzvy k politickému násilí. Ačkoli sám Chomsky svůj výrok považuje za „extrémně šokující“, má za to, že ignorantský postoj vrcholných republikánů (Chomsky hovořil o politicích ucházejících se o kandidaturu v primárkách) vůči globálnímu oteplování může vést ke zničení organizovaného lidského života. Jestliže má pouze 40 procent republikánů obavy z následků klimatických změn a v Trumpově administrativě se zahnízdili klimatičtí popírači včetně samotného prezidenta, jde skutečně do tuhého.  Z toho, co o Hodgkinsonovi víme, lze skutečně jen s obří dávkou fantazie vydedukovat, že existuje spojitost mezi Chomskyho „extrémně šokujícím“ stanoviskem a výzvami k politickému násilí. Ano, mnozí jistě namítnou, že Chomsky jako obvykle přehání (40 procent republikánů rozhodně není zanedbatelná síla), avšak nic nenasvědčuje tomu, že by útočník po republikánských právnících střílel kvůli dětinskému postoji republikánských špiček vůči globálnímu oteplování. Střelcovu motivaci spíše hledejme ve frustraci z příjmové nerovnosti ve Spojených státech, potažmo v politice, z níž těží majetné vrstvy na úkor nemajetných. Ostatně tyto negativní jevy Noam Chomsky vytrvale a zevrubně kritizuje.     

Zatímco mnozí pozorovatelé soudí, že se zvolením Donalda Trumpa do Oválné pracovny prudce stoupl počet trestných činů spáchaných z nenávisti, konzervativní komentátoři a politici bijí na poplach před levicovým extrémismem. Zdá se, jako by Trumpova nenávistná rétorika sklízela své shnilé ovoce napříč politickým spektrem.

Dalším závažným problémem Spojených států je neregulovaný přístup ke střelným zbraním. Ironií osudu je, že Steve Scalise je hrdým stoupencem druhého dodatku americké ústavy a těší se vysokému ratingu Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Nesrovnatelně větší počet Američanů podlehne zranění způsobenému střelnou zbraní než sebevražednému atentátu.  Chceme-li omezit střelbu ve školách, v amerických ulicích i soudních budovách, je třeba se zasadit o regulaci prodeje střelných zbraní.

A chceme-li se vyvarovat uspěchaných soudů, je zapotřebí, abychom každý násilný trestný čin včetně teroristických útoků posuzovali na základě daných specifik. Jedině tak se můžeme vyhnout zkratkovitým vývodům.        

 

 

0
Vytisknout
4307

Diskuse

Obsah vydání | 22. 6. 2017