Doprava, doleva nebo cikcak?

19. 6. 2017 / Beno Trávníček

Doprava je velké téma. Hýbe společností, poškozováním ovzduší a klimatu, investiční činností - zaměstnaností a spoustou dalších důležitých věcí. Je to tedy výrazné politikum. Jak výrazné je vidět i na kontinuálních škatulatech ve funkci ministra dopravy.

Na to, jakým fenoménem doprava je, se ale o ní příliš málo diskutuje ve slámu-nemlátícím tónu. V tónu, který je důležitý pro obyčejné lidi nikoli pro pány (jak tituloval honoraci napříč režimy můj dědeček). Pokud už se někdo dnes o dopravě baví, většinou kňučí nad pomalou výstavbou dálnic či okruhu pro Pražáky, chorobným výběrovým řízením na mýtné nebo pomalou přípravou rychlovlaků. Při vší úctě k těmto tématům a jejich nositelům, obyčejné lidi v naší zemi zajímají v prvním plánu úplně jiné věci!

JAKÉ?

Zbraně hromadného ničení v podobě kamionů v apokalyptickém množství na našich silnicích (stav silnic, nebezpečí) s pověstnou hrubostí mnoha rádoby profesionálních šoférů; nadvláda nadnárodních automobilek a všech dalších ropáků nad malými zákazníky (občany) a neschopnost našich vlád alespoň urychlit elektrifikaci dopravy a přispět tak k rozvoji a postupnému zlevňování z principu jednoduchých (tj. potenciálně levných) elektromobilů nebo třeba neschopnost dopravní policie tvrdě trestat skutečné hříšníky a skutečná nebezpečí na silnicích (kamiony, SUV v rukou pošuků, kamikadze v podobě motorkářů).

  • Nelze rozumem pochopit proč náš stát tak hluboce neorganizuje pohyb nákladů po svém území. Pouze vybírá nedostatečné odpustky za silnice rozmlácené na cucky kamiony (jinak bychom přece za utržené peníze měli silnice opravené jako třeba v Rakousku). Přitom by stačilo uzákonit, například, že povoz, který pojede jakkoli po Česku, pokud váží nad 5 tun a pojede nad 200 km, musí alespoň jednou na koleje. Jedním z jasných důsledků by bylo, že tranzit by okamžitě začal jezdit po kolejích, což by synergicky přineslo masivní rozvoj železniční dopravy, kvalitu jejích služeb – nepochybně včetně dopravy osobní. O úspoře peněz za opravy silnic netřeba mluvit, stejně tak o úbytku fatálních nehod na nich.

  • Po silnicích se ve velké míře pohybují různé šunky ve špatném technickém stavu, včetně údajně obrovské množiny naftových aut s vytrhanými filtry té nejhorší škodliviny - pevných částic. To obecně vadí i ministerstvu dopravy, tedy alespoň to tvrdí. Žádný jeho viditelný skutek k obrácení situace se ale nekoná. Automobilky nedokáží na trh v ČR dodat auta cenou lidová, naopak se předhánějí v nabídce drahých až předražených modelů. Ropné lobby mají takovou, nikým nenarušovanou, moc, že již od roku 1886 (vynalezen spalovací motor) zřejmě systematicky bojují proti rozvoji elektromobility (elektromobil byl vynalezen dokonce v roce 1835, ano, to není překlep!) Český stát neprocitl ve vztahu k automobilkám ani po aféře DIESELGATE! Když už méněcenného (rozuměj obyčejného) občana staví do role toho, kdo má nárok jen na auto ojeté někým jiným, protože na žádné nové prostě neušetří; měl by aspoň umět zamezit stáčení kilometrů v autobazarech nebo masivním vývozům lepších ojetin. Nedokáže zorganizovat ani rychlé budování dobíjecích stanic pro elektromobily. Nedokáže téměř nic. Modelový příklad kdy můžeme mluvit o LIDOVÉM AUTĚ? Obyčejná česká obyčejná (tj. z pohledu rozvinutého evropského státu = chudá) rodina dokáže odložit na auto cca tisíc Kč měsíčně, když bude klika a peníze nebudou třeba na jinou věc. Tzn., že za 10 let ušetří taková rodina 120 tis. Kč. Má i ona nárok si alespoň za 10 let našetřit na to nejlevnější nové auto? Na AUTO CENOU LIDOVÉ? Kolik aut za 120 tis. Kč je v Česku v nabídce? Pak se divme tomu, co často jezdí po našich silnicích. Čím dojíždějí obyčejní lidé do práce, do školek pro děti atp. To naši vícecenní občané si mohou vybrat z pestré nabídky novinek. Jedinou zázračnou výjimkou je DACIA. Výjimka, která potvrzuje pravidlo. Stejně ale její nejlevnější vůz osciluje kolem 170 tis. Kč. Tedy naše modelová rodina na něj bude šetřit cca 14 let.

  • A konečně něco k dopravní policii. Jezdím cca 30 let povíce miniauty a ještě nikdy (tedy ani jednou!) se mi nestalo, aby policie zastavila toho, kdo mě zezadu buzeroval nebo nebezpečně předjížděl, čímž skoro vždycky značně překračoval povolenou rychlost. Ať už to byl ledoborec ve formě kamionu nebo nějakého, většinou temného, SUV. Když jedete miniautem přesně podle předpisů, jste totiž objekt určený na odstřel. Jste prudičem dopravního provozu. Zasloužíte ťafku od těch, kteří chtějí podstatně rychleji, rychleji a ještě rychleji. Tu a tam je pak uvidíte jako logickou součástku dopravní nehody… Na silnicích se odehrává jedno velké neorganizované a velmi nebezpečné dobrodružství. Pokud bychom si dopravní policii neplatili z našich daní, mohla by to být i sranda. Takto jde ale jen čiré zoufalství.


Vážení čtenáři, máme-li ve vydání Britských listů pokračovat, potřebujeme trvalou finanční podporu. K provozu Britských listů je zapotřebí přibližně 60 000 Kč měsíčně. Stačilo by, aby 300 čtenářů přispívalo částkou 200 Kč.

Možná si nemyslíte, že je v českém prostředí Britských listů zapotřebí. (Nenávist, kterou vyvolávají, však spíš napovídá, že ano.) 

Pokud takový názor zastáváte, pak samozřejmě finančně nepřispívejte.  

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
2174

Diskuse

Obsah vydání | 22. 6. 2017