Proč mají konzervativní strany pro demokracii centrální význam

16. 6. 2017

Zkoumejte dnešní konzervativní strany na Západě a budete zmateni. Jsou na vzestupu, nebo naopak v obležení? Ve Spojených státech Republikánská strana jen před několika měsíci považovaná za krachující dnes kontroluje federální vládu. V Británii je Konzervativní strana u moci, ale jen tak tak, po mizerných volebních výsledcích. Ve Francii Republikáni překonávají tradičního rivala, socialisty - ale nedosahují na zisky nové prezidentské strany. V Nizozemsku Lidová strana pro svobodu a demokracii dokázala odvrátit útok krajní pravice... když kooptovala část ultrapravicové agendy.

Stav zmíněných stran má důsledky překračující normální politické fluktuace, tvrdí harvardský politolog Daniel Ziblatt, protože vitalita pravého středu se ukazuje být klíčová pro zdraví demokracií od vzniku moderní liberální demokracie. V knize nazvané Konzervativní strany a zrod demokracie Ziblatt předkládá řadu archivních a statistických důkazů, aby ukázal, jak Západní Evropa a zejména Británie a Německo v 19. a 20. století zažily aristokratické konzervativní lídry zabývající se demokratickými reformami, jež ohrožovaly jejich bohatství a privilegia - a nakonec rozvoj demokracie buď přijali či odmítli. Jeho metoda sledování toho, jak britské elity postupně přijímaly demokracii, například zahrnuje sledování trhů s cennými papíry za účelem hodnocení politického rizika; s každým rozšířením volebního práva - v letech 1832, 1867 a 1884 - se investoři obávali méně.

Rysem spojujícím konzervativní strany v jeho studii není ideologie, ale to, koho v době svého vzniku primárně zastupovaly. Šlo o "majetné ekonomické elity z vyšší třídy" nebo "politické elity" s vazbou na starý předdemokratický režim. Po roce 1848 všechny tyto strany odporovaly změnám v politice a ekonomice.

Ziblatt také dokumentuje, jak konzervativní strany opakovaně zápasily s radikálně ultrapravicovými silami, které pro demokracii představují výzvu. A formuluje teorii, jak to vše přispělo k rozvalení demokracie v Německu a rozkvětu demokracie v Británii. Kde konzervativci Západní Evropy vyvinuli silné stranické organizace, jež udržely kontrolu nad výběrem kandidátů, financováním kampaní a mobilizací aktivistů, demokracie měla sklon k větší stabilitě.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3575

Diskuse

Obsah vydání | 16. 6. 2017