O nebezpečí nacionalismu

17. 6. 2017

čas čtení 2 minuty
Když umístíte do jádra své politické strategie veliké "NE", skončíte v ničem, ve vakuu autority.

Jsou Angličané neschopni si sami vládnout? O tom píše v deníku New York Times irský komentátor Fintan O'Toole a uvažuje při tom o nebezpečí nacionalismu. Jeho úvahy jsou stejně varovné pro Anglii jako pro Českou republiku. Citujeme z komentáře:


Po pozoruhodných všeobecných volbách v Británii se Theresa Mayová zoufale přidržuje trosek své autority. Pokud se jí podaří zůstat premiérkou, bude to jen se svolením straničky ze Severního Irska, DUP, která obchoduje se zastaralým pojetím britské a protestantské identity. V Dublinu, na druhé straně, byl právě jmenován nový premiér, Leo Varadkar, jemuž  je 38 let, je zpoloviny Ind a je to homosexuál.



Velkou věci o zvolení Leo Varadkara irským premiérem je to, že nikoho to nevzrušuje. Ani jeho sexualita, ani jeho etnicita nejsou pro většinu lidí problém.

Irsko vyřešilo své problémy otevřením své ekonomiky a vstupem do Evropské unie. To definovalo irskou totožnost jako flexibilní a pluralistickou.

Pak ale přišel brexit, kataklysma vyvolané anglickým nacionalismem. Problémem s anglickým nacionalismem je nikoliv, že existuje, ale že je nekoherentní, neartikulovaný a nezralý.

Syrový nacionalismus má jednu charakteristickou vlastnost: Definuje se tím, co není. Irský nacionalismus mého mládí definoval Irsko tak, že to byla země, která byla proti Anglii. Stejným způsobem definuje anglický nacionalismus, který vznikl s brexitem, anglickost jen tím, proti čemu stojí: proti imigrantům a proti Evropské unii. My Irové jsme se museli poučit z našich chyb, že takovýto způsob myšlení je horší než bezcenný. Avšak anglický nacionalismus si těžko vezme poučení z irské zkušenosti. Chce dělat všechny staré chyby, aniž  by se cokoliv naučil.

Právě proto byla volební kampaň Theresy Mayové tak katastrofální. Jediný příběh, který předložila, byl negativní. Ochrání hranice před imigranty a vyčlení Británii z Evropské unie. V rámci těchto velkých nul nenabídla Mayová žádné podrobnosti ani žádná uvěřitelná fakta ohledně toho, jak by pobrexitová Británie měla vlastně vypadat. Mayová tak zjistila, že když umístíte do jádra své politické strategie veliké "NE", skončíte v ničem, ve vakuu autority.

Británie nyní objevuje to, čemu Irsko muselo čelit už dávno: Nemůžete řídit moderní demokracii jen tak, že definujete pouze to, čím není.


Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
10972

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2017