Poslanec David Lammy: "Jsem zdrcen, že se tohle děje v Británii r. 2017"

16. 6. 2017

čas čtení 3 minuty



Labouristický poslanec David Lammy: Tohle je o sociálním státu. Pro vaše středostavovské diváky, tohle je o tom, zda se sociální stát skládá jen ze škol a nemocnic, anebo jestli to má být záchranná síť. Jsem docela emocionální, když to říkám. Potřebujeme žít ve společnosti, kde se dokážeme postarat o nejchudší a o nejzranitelnější občany. A to znamená bytový fond. To znamená mít nějaké slušné místo, kde se dá žít. Byla to vznešená myšlenka, kterou jsme vytvořili, a ta se nám teď rovnou před očima rozpadá.

O tom to je.

A jestliže bylo zapotřebí až této tragédie, aby si tuto skutečnost lidi uvědomili, máme velké štěstí, že žijeme za velmi odlišných podmínek a díky Bohu za to. Je to všechno o sociálním státu.

Věříme v bezpečnostní síť nebo ne?

Reportérka: Protože co to podle vás vypovídá o stavu některých částí bytového fondu? Státního bytového fondu?

Lammy: Nedá se všechno předat do soukromého sektoru. Soukromý sektor dokáže udělat některé vynikající věci, ale jejich motivem je profit, a tak šetří. Když nemáte pracovníky, kteří by zkontrolovali, že se plní stavební předpisy, neočekávejte, že to udělá soukromá firma. Víte, jsou v té budově vůbec hasicí přístroje?

Já pořád všude klepu na dveře, jako  to dělali všichni poslanci. My jsme všichni byli v těch věžácích, existují po celé zemi. Proč nejsou na každé chodbě hasicí přístroje? Kde jsou hadice? Fungují opravdu protipožární dveře? Kde jsou ostřikovače?

Pokud chceme tyto věžáky stavět, musejí být alespoň tak dobré jako luxusní příbytky, které se také stavějí. Ale tyhle věžáky takové prostě nejsou. Takže buď je zbourat a ubytovat lidi jinak. Anebo je nutno je absolutně dokonale zmodernizovat do nejlepší kvality, jaké jsme schopni.

Reportérka: Myslíte, že to něco vypovídá o hodnotě, jaká je dávána na život  lidí, kteří si nemohou dovolit koupit dům či byt? A bydlet v lepších čtvrtích v Londýně?


Lammy: Tohle je příběh dvou měst. Právě o tomhle psal Dickens. V předminulém století, a ono to stále existuje ještě v roce 2017. Je to tvář nejchudších a nejzranitelnějších lidí. Má přítelkyně, která tady přišla o život, byla talentovanou umělkyní. Ale byla to mladá černoška, která se začínala prosazovat v této zemi a neměla absolutně žádnou moc. Toho ve svém životě ještě nedosáhla, i když dokázala neuvěřitelné věci, studovala na univerzitě.

Avšak zemřela se svou matkou v 22. patře této budovy. A já jsem zdrcen, že se tohle děje v Británii v roce 2017.

 



0
Vytisknout
7565

Diskuse

Obsah vydání | 20. 6. 2017