Syrské "příměří" rozhodně není dodržováno. Asad je využívá k vyhánění odpůrců. A dosluhující americká administrativa o tom bude lhát ještě deset měsíců.

27. 2. 2016 / Karel Dolejší


Dnes, v rámci tzv. příměří v Sýrii, zaútočily vládní letouny na obec Bdama v provincii Latakíja ZDE. Ze základny Asadových jednotek v obci Džurín byl veden raketový útok na sídla v oblasti planiny Gháb ZDE. Asadovské milice ostřelovaly Chán Aš-Šíh na okraji Damašku ZDE a usmrtily přitom několik civilistů ZDE. Ruské letouny provedly nálet na Máret Alaratik nedaleko Aleppa ZDE. A Rusko dnes přisunulo do Sýrie další čtyři bombardéry Su-24 ZDE.


Nevěřte společné rusko-americké propagandě o "příměří", na kterou v důsledku doplácejí obyčejní Syřané. Rusko jí zakrývá imperiální cíle v Sýrii a Obamova administrativa totální selhání tamtéž.

Asad záměrnými útoky na civilisty pomalu mění pro něj nepříznivou demografickou situaci v Sýrii ZDE. Jinak řečeno, postupy jím zvolené v důsledku znamenají etnické čistky. Na území, které Asad ovládal koncem loňského roku, už téměř polovinu obyvatelstva tvoří skupiny a náboženská uskupení k němu loajální, protože většinoví sunnité jsou masivně vyháněni. Týž proces pokračuje v rámci "příměří", nic se nemění. Cílem je zbavit se všech, kdo mají k režimu kritický vztah. Zatím byla z domovů vyhnána přibližně polovina Syřanů.

Rusko má zájem na tom, aby se Asad udržel a ono mohlo provozovat v Sýrii rychle se rozšiřující síť vojenských základen. Záchrana Asada je pro Moskvu velkou výhrou, protože se na mezinárodním poli opět může prezentovat coby zachránce neoblíbených diktatur. To už má praktické důsledky v podobě změny kurzu autoritativního režimu v Alžírsku, který právě zpřetrhal obchodní vztahy s EU, ale dopady jsou mnohem dalekosáhlejší - jak ukazuje například i vývoj v Thajsku. Libovolný nepopulární diktátor nyní ví, že když se dostane do války s vlastním obyvatelstvem, pomůže mu spojenectví s Moskvou - a Obamovy USA fakticky neudělají nic.

Propagandistická mašinérie kolem Baracka Obamy bude ještě deset měsíců sprostě lhát o katastrofách, které samolibý nepoučitelný prezident způsobil v oblasti zahraniční politiky. Obama sice nyní čelí špatně skrývané vzpouře bezpečnostních složek, s výjimkou jím přímo kontrolovaného velení na Blízkém východě (CENTCOMu), ale navenek bude mít navrch až do konce funkčního období, tj. do 20. ledna 2017. Bude tomu tak přesto, že evropské velitelství armády generála Breedlova už ho zjevně neposlouchá - a CIA opět vyzbrojuje syrskou opozici, která v posledních dvou týdnech až 3/4 řízených střel TOW dodaných do provincie Aleppo použila proti kurdským milicím YPG, jež podporuje Obamův CENTCOM.

Vyskytují se teď čas od času srovnání Baracka Obamy s bývalým sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem. Tato srovnání jsou ale většinou nepřípadná. Gorbačov nebyl žádný zrádce, jak tvrdí ruští nacionalisté. Měl výrazně nerealistický plán reforem sovětského zřízení, jehož podružnou součástí byly i některé kroky v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, které se mu ve svých důsledcích vymkly z rukou. Obama nikdy neměl podobně zevrubný reformní plán pro samotné USA, i jeho nejodvážnější sny zůstaly velmi daleko za jakkoliv nedopečenou gorbačovštinou. Ale zahraničněpolitické katastrofy, které zavinil, jsou velmi dobře srovnatelné s tím, co z hlediska sovětského imperialismu "zavinil" Gorbačov.

Syrská válka nepochybně bude pokračovat. Jediné, co se mění, je oficiální postoj Bílého domu k syrské opozici. Bílý dům si nad ní oficiálně umyl ruce. Model Pilát.

Pro Evropu to kromě jiného znamená pokračující příliv uprchlíků a spolu s tím pokračující politickou krizi v rámci EU.

0
Vytisknout
1692

Diskuse

Obsah vydání | 29. 2. 2016