Bodláky Václava Duška
29. 2. 2016 / Václav Dušek
Severní Morava mu po jeho skonu jistě položí na rakev korunu z kopřiv. Jinou nezaslouží. Darebák vyběhl s nájemníky domů hezky svižně, kvartýry získal za hubičku; položil základy ke konci hornické šlechty. Doly se zavřou a Zdenda bude užívat společně s rodinkou klid.
O kom se mluvívá, nedaleko bývá, ale Víťa Kožených už je asi kožený, dlouho o géniovi kuponové privatizace nepadlo ani slovíčko. Přiletěl do Prahy po revolučním kvapíku, na letišti řada dobrých přátel - jal se konat. Zkusil možné i nemožné a nakonec slavil úspěch. Pozdní pindy paní Mindy k smíchu - prachy v trapu, koho asi zajímaly rodinné poměry vypaseného mládence?
A čipera nebyl sám - Vostrý, Matějka, Ševčík, nemá cenu jmenovat všechny otrapy. K pohádkovému jmění jim dopomohli, krom jiného, posvěcení i slavní kecalové uvádění na televizních obrazovkách; plkali dojmy, anebo byli trochu podmáznuti? Konec konců i tehdejší politické špičičky přikrádaly do prasátek pro horší časy. Privatizovalo se, jak se všelikým zlodějnám jemně říkalo, snadno – lid dostal kýženou svobodu, životavodiči odměnu. Nekalostem napomáhala i slavná čeládka – spoty, plakáty, letáčky, profláknuté ksichty se šklebily do světa a lákaly k ukládání peněz. Uloženo tam, kam chodí modří ptáci spát, prachů využito do mrtě. Obraní lehkovážní bloudové spílali zákeřným zlodějským profíkům – a zákon mlčel. Nojo, zhaslo se a konalo. Kdo nekonal, má holou, kdo konal, je za vodou.
Z některých podnikatelů v tvarůžkovém průmyslu se stali mafiáni. Přiletěla horká střela a našla si mrcha cíl. Cílit lépe, nebylo by za chvilku pro mrtvoly kam padnout. Psalo se o nezvedených povahách, točily se dokumenty; zatím co lidičkové kvíleli, chmatáci žrali v drahých restauracích, nakládali těla do mořských pohádkových vod, užívali si vteřiny štěstí a chichotali se výhružkám domácích trdel - nebyli oni nakonec chráněný vedoucími činiteli? Co činitel, to myslitel. Co činitelka, to...
V poslední době máme možnost poznat podnikatele, co zdrhnul do USA, kde se naučil, přiučil a vrátil se domů; nelenil, začal podnikat, zakládat nadace, hrnout majetek do předem určeného peněžního domu, dráždit občany kolem Modravy, kde si nechal budovat luxusní síldo. Pilně se rozmnožoval. Bohatí se holt rozmnožují, s tím se nedá nic dělat.
Severní Morava mu po jeho skonu jistě položí na rakev korunu z kopřiv. Jinou nezaslouží. Darebák vyběhl s nájemníky domů hezky svižně, kvartýry získal za hubičku; položil základy ke konci hornické šlechty. Doly se zavřou a Zdenda bude užívat společně s rodinkou klid. Na druhou stranu prý poslal peníze na rockový festival v Trutnově, to se to hraje za naše peníze, to se to stranicky špásovalo a žilo v ODS, TOP 09, a špásovalo se i v uhynulé straně Věci veřejné - peníze nesmrdí, jak pravil velký Véna s falešným úsměvem pokerového hráče. Nemohl tušit, dobroděj, že podnikatel, krásný člověk, podpoří půlmelounkem knížete, když se šlechtic ucházel o prezidentský úřad. Prachy se rozkutálely, ale další se přirodily, jak bývá zvykem v podnikatelských kruzích. Panímáma nám předváděla královničky krásy, táta určitě přihrál malou domů... bavit se a žít, heslo úspěšných!
Vizionář Bakala má prsty i v Knihovně Václav Havla. V USA nezahálel, přiučil se, jak pustit drobné do nadací a různých společensky sledovaných projektů. V knihách se popisuje, jak naftový američtí pionýři a další smečka zbohatlíků začínala pirátsky i ganstersky, ale později mohli za ty zakladatele rodových svazů dávat lidi na modlení - hle, jací jsou štědří.
Připomínka: v ČT běžel dokument o ruských mafiánech. Promluvil lidumil a věřící - nechal kdesi pozlatit kopule pravoslavného chrámu. Známosti má údajně až v kremelském prvním poschodí. Kdepak, jak chceš podnikat ve velkém, musíš se spojit s věrchuškou, jinak půjdeš ke dnu. O tom by mohl přednášet premiér - údajně napomohl vysmátému Zdendovi získat za hubičku nemalý majetek. Nepozornost, úmysl? Hádej, hádej, hadači, však on tě někdo přetlačí.
Jinak, není nad to, když je člověk poctivej - takovej poctivej člověk si lehne do postele a hned usne, možná se předtím krátce pomodlí a vyzná se i z hříchů. Kdo nehřeší, prosím vás? Toho povyku pro nic už bylo dost. Právo je právo! V demokracii se musí ctít! Hlavy vychladnou, bude se žít a užívat, potomci vystudují, z krásky se stává bábrlinka, z podnikatele přítel doktora Alzheimera, obraným bytostem zahrajou muzikanti pohřební čtverylku - a svět se kvůli odporné lapálii nehne o milimetr. O kom se povídá, nedaleko bývá. Dobrou chuť a klidné spaní, Zdenku, tobě i tvé paní.
Diskuse