V Evropě jde do tuhého. Záchranou jsou však jedině evropské struktury

27. 2. 2016

Napodruhé letos protestovala členská země EU proti jiné členské zemi EU. Řecko tento týden odvolalo svého velvyslance z Rakouska, v důsledku obrovského konfliktu ohledně uprchlíků. V minulosti odvolávaly evropské země své velvyslance jen z diktátorských zemí či v důsledku vážné krize. Tentokrát se to děje v samotné Evropské unii. Řecko obvinilo Rakousko z "postojů, které mají kořeny v 19. století", tedy v jeho imperiálním chování za Rakousko-Uherska. Nedávno, polské ministerstvo zahraničí protestovalo u německého velvyslance proti "antipolským" výrokům německých politiků, píše Natalie Nougayrède.

Otevírá se nám v Evropě Pandořina skřínka národních křivd, jdoucích často hluboko do minulosti. Hrozí riziko, že na Balkáně se otevřou sotva zahojené rány války z devadesátých let. Rakousko najednou začalo prosazovat novou asertivitu ve snaze zastavit proud uprchlíků, a to komentátorům na Balkáně varovně připadá jako nostalgie po jeho imperiálním chování v rámci Rakousko-uherského mocnářství.

Východoevropané zároveň vytahují nacistickou minulost Německa, když tamější politikové protestují proti německé strategii vůči uprchlíkům. Kancléřka Merkelová je obviňována, že vnucuje svým sousedům na východě "morální imperialismus", jak to formuloval Viktor Orbán.

Pesimisté očekávají, že to rychle povede k rozkladu Evropské unie. Avšak, argumentuje komentátorka, události svědčí přesně o opaku. Jak sílí napětí, EU nebyla nikdy potřebnější než nyní. Je to nezbytný rámec k překonávání iracionálního chování. EU nabízí jedinou slušnou možnost jak se dostat z těchto tvrdých konfliktů, které - jak nyní zjišťujeme - dále přežívají z minulosti.

Je to jasně proto, že EU nezrušila národní stát - ani to nebylo jejím cílem. Ať už má EU jakékoliv chyby, je to pořád nejlepší způsob jak vyřešit naše neshody prostřednictvím dialogu. EU je založena na představě, že můžeme a musíme usilovat o konsensus a musíme spolupracovat, namísto toho, abychom se izoloval v křehkosti našich omezených, samostatných národních bašt.

Když dochází ke konfliktů, je zjevné, že odpovědnost za ně je často sdílená a že žádná strana nemá úplnou pravdu. Rakousko se zachovalo neobratně, když tento týden odmítlo na svůj summit o uprchlících pozvat Řecko a Německo. Atény mají legitimní důvody se obávat hermetického uzavření severní hranice. Jenže až donedávna Řecko spokojeně umožňovalo uprchlíkům procházet svou zemí na sever, aniž by je řádně registrovalo.

Je pravda, že Merkelová je jediným evropským politikem, který se přidržuje humanitárních povinnosti evropského kontinentu poskytnout uprchlíkům přístřeší. Avšak je také jasné, že udělala chybu, když loni v září otevřela dveře všem uprchlíkům bez předchozích konzultací s kýmkoliv.

Nyní je ohroženo 70 let politické spolupráce a tvrdé, kolektivní práce, jejímž cílem bylo rozptýlit přízraky minulosti. Není divu, že šest zakládajících členů EU mělo nedávno pocit, že se musí sejít a znovu zdůraznit svou původní filozofii. Je načase vrátit se k základním hodnotám.

Kompletní článek v angličtině ZDE

0
Vytisknout
2465

Diskuse

Obsah vydání | 1. 3. 2016