John Kerry v zájmu šéfa lže o mezinárodním právu a Spojené státy přicházejí o poslední zbytek respektu na Blízkém východě

16. 1. 2016 / Karel Dolejší


Poté, co ozbrojená provokace válkychtivých íránských Revolučních gard (Pasdaránů) proti dvěma americkým hlídkovým plavidlům skončila ponižujícím zacházením se zajatci, včetně nasazení hidžábu jediné ženě na palubě, americký ministr zahraničí Kerry si pospíšil s prohlášením, že Ženevské úmluvy o zacházení se zajatci se prý na námořníky nevztahují. Podle této objevné interpretace se mezinárodněprávní ochrana sice vztahuje třeba i na teroristy zajaté v boji, ale na příslušníky U.S. Navy nikoliv. Můžeme tedy jen hádat, jaké překvapení si Pasdaráni připraví příště. Únos amerických námořníků přímo ze základny? Potopení amerického plavidla v mezinárodních vodách? - Cokoliv udělají, všechno jim projde, protože Barack Obama touží prosadit nefunkční jadernou smlouvu s Íránem za libovolnou cenu.


Článek 13. Ženevské úmluvy o zacházení s válečnými zajatci z 12. srpna 1949 hovoří jasně.

"Váleční zajatci musí rovněž být vždy chráněni zejména před každým násilným činem nebo zastrašováním, před urážkami a před zvědavostí obecenstva. Represalie proti nim jsou zakázány."

ZDE (pdf)

Írán, který je v nepřetržité nevyhlášené válce proti USA od roku 1979, předvádí svaly, zajal americká plavidla, která údajně zabloudila do jeho vod, když utrpěla mechanickou poruchu, zabavil z nich část navigačního vybavení a ponížil posádku v rozporu s Ženevskou úmluvou. Americká odpověď je smířlivá. Můžete se tedy spolehnout, že příště si dovolí ještě mnohem více. Írán může testovat rakety v rozporu s rezolucemi RB OSN, jiné odpalovat do blízkosti plavidel v mezinárodních vodách, a ponižovat americké námořníky. Nic z toho nevadí, koncem ledna budou stejně zrušeny mezinárodní sankce proti tomuto darebáckému státu.

Íránská akce proti oběma plavidlům byla načasována velmi přesně: Pouhých několik hodin před tím, než Barack Obama pronese poslední Zprávu o stavu unie, v době, kdy se pouze necelá třetina Američanů domnívá, že se jejich země ubírá správným směrem ZDE. V této zprávě se ovšem Obama opět pochlubil nanicovatou smlouvou s Teheránem, ale ještě před tím na něj Írán udělal před celým světem veřejně dlouhý nos. A Obama k tomu mlčel.

Někteří experti hovoří o tom, že íránské testování balistických raket je porušením Obamovy smlouvy, zatímco ovšem existuje autoritativní vyjádření představitele State Departmentu, že se ve skutečnosti vůbec nejedná o právně závazný dokument a Teherán jej ostatně ani nepodepsal ZDE.

Pokud se Obama nebo kdokoliv jiný domníval, že ústupná diplomacie posílí umírněnější politické kruhy v Teheránu, zjevně se velmi spletl. Naopak, zastánci tvrdé linie používají jadernou dohodu jako důkaz, že jejich neústupnost byla správná, a že zbabělý "Velký Satan" se jich bojí. To se jim posledními událostmi jedině potvrdilo.

Věci se nevyvíjejí ani v nejmenším správným směrem, jak napovídá i fakt, že Pákistán považoval za vhodné veřejně upozornit na svou alianci se Saúdskou Arábií ZDE. Saúdové částečně financovali pákistánský jaderný program a zajistili si dohodu s Islámabádem pro případ nouze. Takže jak se již kdosi vyjádřil, pokud bude mít Írán jadernou bombu v pondělí - například protože ji dostane letecky z KLDR, kde se Íránci zúčastnili pozorování nejméně jednoho pokusného jaderného výbuchu - Saúdská Arábie bude mít svoji už ve středu.

Trapných momentů je ovšem daleko víc. Například fakt, že Američané musejí na hlídkové mise v Perském zálivu vysílat původně švédské hlídkové čluny ZDE, které se v místním podnebí systematicky přehřívají a trpí poruchami, tak jako oba nedávno zajaté. Tyto mise jsou samozřejmě nebezpečné, jak ukazují záměrné a plánované íránské útoky na australské ZDE nebo britské ZDE plavidlo.

Bohužel, íránskou politiku neurčují umírnění představitelé ministerstva zahraničí, natožpak lehce prozápadní opozice, jak stále bez jakékoliv věcné podstaty opakují Obamovi zastánci. Revoluční gardisté si dělají, cokoliv se jim zlíbí, protože nepodléhají dokonce ani kontrole vlády, pouze "nejvyššího duchovního vůdce". A jsou to právě oni, kdo provozují íránské strategické zbraňové programy.

Dlouhá a pokračující historie íránské podpory bosenských islamistů ZDE (pdf), včetně událostí velmi nedávných ZDE, ukazují, že v Teheránu nemají v úmyslu dát pokoj ani Evropě, natožpak Spojeným státům.

Nejpozději krátce po odchodu Baracka Obamy z funkce 20. ledna 2017 se o jeho íránské fantazii začne kriticky hovořit se stejnou vervou, jako se nyní v Evropě zveřejňují dlouho tutlané informace o problémech s některými přistěhovalci.

Zalháváním problémů se totiž ještě nikdy žádný z nich nevyřešil.

0
Vytisknout
2020

Diskuse

Obsah vydání | 15. 1. 2016