Hlavně mírotvorně

10. 6. 2014 / Karel Dolejší

Kozáci jsou již devět let součástí ruského státního aparátu. Jejich oficiálním úkolem je "hlídat hranice, podporovat právo a pořádek a bojovat proti terorismu".

Za tímto účelem ruský stát registrované kozácké spolky částečně platí.

Výzvy k provedení "společné mírové mise NATO a Ruska" na Ukrajině, které se začínají ozývat, to je tedy něco jako kdyby Katar a Saúdská Arábie patřící k předním sponzorům syrských islamistů měly vyslat mírové jednotky do Sýrie. Nestrannost a objektivita takových mírotvorců by samozřejmě byla 100% zaručena. Vždyť by pobírali prostředky ze stejné kasy, která vyživuje i ty, kdo ozbrojeným vystoupením na Ukrajině zahájili krveprolévání.

Mírové rozhovory v daný okamžik, jakkoliv si je lze přát, stále nemají dobré vyhlídky na úspěch, pakliže se zásadně nezmění přístup ruské strany. Někteří političtí představitelé na východě Ukrajiny jako Děnis Pušilin spolupracující úzce s ukrajinskými oligarchy jsou patrně přístupni jednání s Kyjevem, ale politicky mají tito kovaní postsovětští byrokraté (zachyceno v mnoha reportážích) minimální vliv, protože prohráli mocenský boj s ruskými ultranacionalistickými bojovníky.

A co se těch týče, ačkoliv jim velí ruský plukovník a šéfuje jim premiér "Doněcké lidové republiky" s ruským občanstvím Alexandr Borodaj, Moskva se tváří, že s těmito strukturami nemá nic společného. Pokud by to ale byla pravda, kde tedy berou další a další zbraně a posily přicházející nepřetržitě z ruského území? A pokud to pravda není, proč by měl někdo na světě věřit, že Moskva, která takto otevřeně lže, bude nějakou příští dohodu respektovat více, než tu poslední z Ženevy, podle které měla zajistit odzbrojení proruských militantů?

Jednat je třeba, ale povstalce, kteří jsou z velké části tvořeni Rusy extrémních politických názorů, žádné politické jednání nezastaví, stejně jako je nezastaví žádné volby. Podobně jako islamistické fanatiky v Sýrii, také pravoslavné fanatiky na východě Ukrajiny je potřeba nejprve vojensky porazit, než se podaří najít politické řešení. (V závorce, ale rozhodně ne na okraj, je třeba uvést, že zničení těchto struktur je mimořádně důležité také pro budoucí politický vývoj v samotném Rusku.) To bude samozřejmě muset zahrnovat také parlamentní, nejen prezidentské volby na Ukrajině, ve kterých východní oblasti zvolí své zástupce v Kyjevě, nejpravděpodobněji z řad staronové Strany regionů.

Stejně jako v syrské kauze byla dosud všechna jednání o Ukrajině pouze využívána pro potřeby PR a obviňování protistrany - a myšlenka na "mírotvorce" z řad těch, kdo proti sobě vedou válku by proxy, není jen cynická, ale především nedává vůbec žádný smysl a nemůže nic vyřešit.

Jakákoliv zatím hypotetická úvaha o mírových silách zajišťujících případnou dohodu o ukončení bojů na Ukrajině by mohla fungovat jedině tehdy, pokud by se jednalo o vojáky ze spolehlivě neutrálních zemí, nejlépe s mandátem OSN.

Ruští ozbrojenci přítomní dnes na Ukrajině polooficiálně tam nemají co dělat ani oficiálně, a zrovna tak nemá v této zemi co dělat kdokoliv z NATO.

To už by spíše dávalo smysl pozvat jako modré přilby vojáky a policisty z Nigérie zkušené v mnoha mírových misích - z Nigérie, která, mimochodem řečeno, docela určitě přes vlastní trampoty také nepotřebuje žádné cizí vojáky s politickou agendou na svém území...