Kolik muklů z jáchymovského lágru "dosáhlo na nejvyšší post ve státě"?

15. 7. 2011 / Karel Dolejší

Miloslav Štěrba je přesvědčen, že na Slovensku se nekonal prakticky žádný protifašistický odboj až na Slovenské národní povstání (to ovšem bylo skutečným strategicky významným aktem - na rozdíl od tzv. květnového povstání v českých zemích, jež přišlo s křížkem po funuse), že tam neexistoval ani žádný protikomunistický disent (až na Kusého, Tatarku, Čarnogurského... až na surrealisty nebo ekologická uskupení, samozřejmě). A co víc, vadí mu, že nový slovenský zákon staví zločiny minulého režimu na rovinu se zločiny nacismu.

Štěrba používá typickou argumentaci omlouvačů zločinů spáchaných komunistickými stranami: Šlo prý o produkt napjaté mezinárodní situace, který byl údajně následně režimem samotným napraven.

Takové tvrzení ovšem realitu hrubě zjednodušuje. Neexistuje přece důvod pochybovat o tom, že např. stalinské čistky měly kromě posilování osobní moci diktátora a kromě hledání obětních beránků, na které budou svedeny hospodářské potíže režimu, také za cíl naplnit Gulagy otrockou pracovní silou využitou v mimořádně nelidských podmínkách k prvotní akumulaci kapitálu.

Předválečné čistky v sovětské komunistické straně byly na Západě často vítány jako domnělý důkaz toho, že Stalin likviduje radikální elementy prosazující vývoz revoluce. Nemůže být tedy nic absurdnějšího než vysvětlovat tyto čistky tehdejší napjatou mezinárodní situací. Opak je pravdou: Posilování osobní Stalinovy moci nade všechny meze mnozí na Západě také otevřeně vítali.

Kromě toho neexistuje ani důvod nerozlišovat mezi postiženými nekomunisty a komunisty. Ti první se za vytrpěná příkoří v podstatě až do konce režimu žádných rehabilitací nedočkali. Skončili v lágrech a pod smyšlenými záminkami přicházeli o majetek, a to často i z hlediska tehdejších gumových zákonů protiprávně, jelikož se ve skutečnosti nijak neprovinili - ale pokud přežili, žádného zadostiučinění se jim nikdy nedostalo.

Podle Štěrby je důkazem samočistící schopnosti minulého režimu skutečnost, že se bývalý vězeň z 50. let Gustáv Husák nakonec stal prezidentem reálsocialistického normalizačního Československa.

Gustáv Husák byl ovšem slovenský komunista vězněný v 50. letech za své nacionalistické názory, mj. za snahu odtrhnout Slovensko a udělat z něj šestnáctou svazovou republiku SSSR.

Kdybychom však pátrali třeba v seznamu jáchymovských muklů z 50. let, žádné budoucí prezidenty, generální tajemníky, premiéry či jiné vysoké představitele minulého režimu bychom tam samozřejmě nenašli...

0
Vytisknout
6675

Diskuse

Obsah vydání | 18. 7. 2011