Obava z otevřené debaty?

15. 7. 2011 / Boris Cvek

Po příjezdu do Prahy z XXI. Letní filosofické školy v městečku Sázava, kde jsem měl dvě přednášky o Richardu Rortym a kde jsem se také účastnil hutných diskuzí s bratry Flossovými (doc. Karel Floss býval senátorem za ČSSD a prof. Pavel Floss je dodnes profesorem na FF UP v Olomouci) o mém "filozofickém pragmatismu", jsem se měl možnost setkat s prof. Václavem Hořejším, ředitelem Ústavu molekulární genetiky a také přispěvatelem do Britských listů.

U oběda před prohlídkou jeho impozantního pracoviště (v Česku patří mezi nejužší vědeckou elitu) mimo jiné padla otázka, proč Britské listy mají mezi některými lidmi "tak špatnou pověst". Opravdu i pro mi blízké lidi, kterých si vážím, a vlastně i pro mne samotného bylo obtížné číst některé možná "příliš levicové" nebo polistopadový vývoj "příliš zpochybňující" příspěvky. Ale pak jsem si uvědomil, že tento náš způsob myšlení je vlastně dědictvím nezpochybnitelné interpretace dějin z dob vlády KSČ a náš Listopad příliš připomíná předchozí Únor nebo Říjen.

Strach z Britských listů a zároveň jejich přitažlivost (a to i pro ty, kdo Britské listy nenávidí) je vlastně dědictvím normalizace, je to naše nenormální reakce na otevřenou, nedogmatickou debatu, v níž je možné mluvit i hereticky a v níž se postoje musí obhajovat argumenty. Možná i proto Britské listy více konvenují vzdělaným lidem, byť - nebo spíše právě proto - že se nikdo nemůže ztotožnit se všemi články v nich zveřejňovanými. S dobrými novinami se přece nemáme ztotožňovat, ale máme nad nimi přemýšlet, máme v nich nacházet jiné pohledy, často znepokojivé pro ten náš pohled a jeho samolibou spokojenost se sebou samým. V tomto poslání, myslím, nemají Britské listy v českém mediálním prostoru konkurenci.

0
Vytisknout
5163

Diskuse

Obsah vydání | 18. 7. 2011