V případě Řecka řeší Německo vlastní problémy
24. 6. 2011
Kdybych byl Řek, tak bych taky demonstroval, píše v deníku Guardian Simon Jenkins. Řekové totiž vědí, že jejich utrácení zaplatí bohatší členové Evropské unie. EU už poskytla Řecku 155 miliard dolarů a poskytne ještě víc. To nejsou peníze pro hospodářské oživení, to jsou jen peníze na splácení úroků za řecké dluhy.
Užší Evropská unie byla pokusem nadnárodní hospodářské autority nahradit národní demokracii. Předpokládala, že obchodní kultura "Německa" může být vnucena nejrozmanitějším kulturám. Země, kde se hodně pracuje a šetří, přivedou k disciplíne ty, kde se tolik nepracuje a nešetří. Měly to všechno financovat banky. Byla to utopie.
Řecko bylo vpuštěno do Evropské unie r. 1981 a od té doby je bohatě dotováno. Řecká politika se přizpůsobila tomu, že polovina všech řeckých zaměstnanců je závislá na státu. V důsledku přijetí eura nemůže Řecko devalvovat svou měnu, a tak nemůže financovat svůj rozpočtový deficit. Ale to není problém, pokud Evropa dál Řecko dotuje a platí jeho dluhy. Německo zaplatí vždycky všechno.
Nyní toho má Německo už dost - ale má dost důsledků svého vlastního unionismu. EU přijala Řecko v době, kdy to bylo pouhých sedm let po pádu zkorumpované vojenské diktatury. Ta, o třicet let později, stále ještě produkuje vlády závislé na vnější finanční podpoře. Není realistické, že by se bývalo Řecko mohlo proměnit přes noc v německy efektivní stát.
Případ Řecka je systémovým selháním. Demokracie funguje jen tam, kde se politici musejí ze své činnosti tvrdě zodpovídat, kde zdanění a státní výdaje jsou v určitém časovém období vázány na hlasování pro představitele určitých politických stran.
Evropská unie vyžaduje, aby bohatší státy dotovaly chudší státy. Tyto dotace nejsou omezeny žádnou nutností pro politiky, aby se z nich zodpovídali.
Evropská unie je dnes z ústavního hlediska natolik nedokonalá, že se skoro žádné její členské státy nedováží předložit své členství v EU ke schválení referendem. Poučení je jasné. Suverénní státy s vlastní charakteristickou politickou kulturou se nikdy nesmějí vzdát správy svých vnitřních záležitostí, pokud s takovou ztrátou autonomie jejich občané nesouhlasí. Řekové nadšeně vstoupili do EU a přijali euro, protože v tom byly pro ně peníze. Měli naprostou pravdu. Proč by měl člověk odmítat takové dary, když platí jiní?
Evropská unie bývala chvalitebným projektem, jehož cílem bylo napravit chyby minuslosti. Ale dnes je něčím úplně jiným, nástrojem, jak chyby současnosti přesunout jako břemeno do budoucnosti. Nemějte starost, všechno to zaplatí naše děti.
Kompletní článek v angličtině ZDE
Diskuse