Poslanecká imunita -- test předvolebních slibů Věcí veřejných

28. 6. 2011 / Radek Batelka

V těchto dnech budeme mít přímo exemplární možnost posoudit dodržování předvolebních slibů a programových zásad některých našich politiků. Policie požádala parlament o vydání dvou poslanců VV, Víta Bárty a Jaroslava Škárky, k trestnímu stíhání za poskytnutí a přijetí úplatku. Parlament bude nyní hlasovat o zbavení poslanecké imunity a vydání pro stíhání. Pokud poslance nevydá, bude tím jejich stíhání v tomto případě vyloučeno navždy, stejně tak jako možnost nechat o případu rozhodnout nezávislý soud.

Věci veřejné před volbami slibovali, že budou prosazovat faktické zrušení poslanecké imunity. V jejich programu na str. 12 se můžeme dočíst:

"Požadujeme omezení imunity poslanců a senátorů pouze na imunitu za projevy učiněné v

Parlamentu ČR nebo v jeho orgánech."

S tímto požadavkem se naprosto ztotožňuji a klidně bych k němu přidal ještě imunitu před znemožněním účasti na hlasování. Poslanci v případné vazbě by muselo být umožněno omezené vykonávání mandátu, včetně účasti na hlasováních. Zneužití policie v tomto směru jsme zde již totiž nejméně jednou hmatatelně zažili, a to při účelovém zadržení poslance Miroslava Sládka před druhou volbou Havla prezidentem v r. 1998. Hrálo se o jeden hlas a Sládek, o kterém se vědělo, že by hlasoval proti Havlovi, byl před druhým kolem volby zadržen a umístěn do pankrácké věznice, údajně za jakési výroky o česko-německých vztazích. Hned po volbě byl zase propuštěn bez jakéhokoliv obvinění či pokračování případu.

Imunita před postihem za politické výroky a ochrana před znemožněním výkonu mandátu během případného vyšetřování a průběhu soudu mají logické opodstatnění. Jakákoli další imunita je již jen neospravedlnitelné privilegium. Vytváří z poslanců nadobčany a je dobrá pouze k ochraně a zajištění beztrestnosti při aktivitách, které jsou pro ostatní občany trestné.

Bude tedy velmi zajímavé sledovat, jak zejména poslanci VV dostojí svým slibům a proklamacím. Již nyní lze tušit, že řada z nich bude mít problém zbavit Škárku a hlavně Bártu imunity, ačkoli by tak podle svého předvolebního slibu měli okamžitě učinit. Případ nestandardních hotovostních půjček poslancům přece není rétorickým projevem v parlamentu ani náhodou. Toto podezření z korupce by tedy mělo být prověřeno nezávislým soudem.

Místo toho však slyšíme, jak si poslanci musí nejdříve "podrobně prostudovat spis". Tato praxe je naprosto idiotská a musí být co nejdříve zrušena. Spis má studovat státní zastupitelství a nakonec nezávislý soud. Ten jediný může rozhodnout o vině, nikoli poslanci.

Budou-li však poslanci VV tvrdit, že vyšetřování je zmanipulované a soud zaujatý, bude to znamenat, že zde máme ještě mnohem horší problém, než imunitou přikrytou poslaneckou kriminalitu. Jsou-li policie a soudy tak zmanipulované a zkorumpované, že se před jejich standardní prací musí poslanci chránit imunitou, jak se před nimi ochráníme my, občané? Jak to, že naši poslanci tu tvoří a udržují pravidla systému, před nimiž se oni sami musí bránit tak, že hrají mimo tato pravidla? To je otázka, kterou bude nutno neustále pokládat každému poslanci, který kdy zvedne ruku proti vydání jiného poslance ke stíhání na žádost policie. Dnešní úprava poslanecké imunity nechrání výkon funkce poslanců, nemá s veřejným zájmem nic společného. Vytváří zde pouze společenskou vrstvu papalášů, kteří mohou páchat beztrestně to, za co jiní občané po právu končí za mřížemi.

K imunitě před vymáháním zákona lze však přistoupit i opačně. Zůstane-li zachována poslanecká imunita, lze naprosto oprávněně požadovat, aby byli stejnou imunitou chránění před zlovůlí policie a soudů všichni občané. Aby mohl být někdo stíhán, musel by ho nejdříve jeho imunity zbavit například kolektiv jeho nejbližších přátel či spolupracovníků. Přitažené za vlasy? Nikoli! Právě takto to totiž nyní funguje pro poslance a senátory.

0
Vytisknout
3394

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2011