K omezení "šíleného" extrémního počasí je zapotřebí dramatických opatření v oblasti klimatu

29. 8. 2023

 
List Guardian si vyžádal odborná hodnocení více než 40 vědců z celého světa.

Ti uvedli, že nárůst globální teploty je zcela v souladu s varováními, která se objevovala po celá desetiletí, a že k němu letos přispěl návrat klimatického jevu El Niño. Uvedli však, že lidé a místa jsou vůči extrémnímu počasí zranitelnější, než se očekávalo, a trpí následky, které nikdy předtím nezažili, protože padají klimatické rekordy.

"Červenec byl nejteplejším měsícem v historii lidstva a lidé na celém světě trpí jeho následky," uvedl profesor Piers Forster z univerzity v britském Leedsu. "Ale to jsme při [této úrovni] oteplování očekávali. Pokud svět nebude spolupracovat a nezařadí klimatická opatření na první místo v programu, stane se toto léto za deset let průměrným."

"Dopady jsou děsivě silnější, než jsem já - a mnoho klimatologů, které znám - očekával," řekl profesor Krishna AchutaRao z Indického technologického institutu.

Dr. Christophe Cassou, výzkumný pracovník CNRS na Université Paul Sabatier Toulouse III ve Francii, uvedl:  "Změny [klimatických] nebezpečí nebyly v globálním měřítku podceněny. Ale dopady byly podceněny, protože jsme mnohem zranitelnější, než jsme si mysleli - naše zranitelnost nás bije do očí."

Klimatické modely přesně předpověděly nárůst globální teploty v důsledku prudkého nárůstu emisí skleníkových plynů lidstvem. Řada vědců však zdůraznila, že mají zvláštní potíže s předpovídáním extrémních projevů počasí, které jsou z definice vzácné.

"Je možné, že vážně podceňujeme nebezpečí, která nás čekají," řekl doktor Raúl Cordero, donedávna působící na univerzitě v chilském Santiagu. "Letíme částečně naslepo, pokud jde o to, co můžeme očekávat v případě klimatických extrémů."

Vědci měli jasno v tom, že svět ještě nepřekročil bod zlomu, kdy by se klimatické změny staly běsnícími. Dr. Rein Haarsma z Královského nizozemského meteorologického institutu však uvedl, že zlomové body se blíží: "Extrémy, které nyní pozorujeme, by mohly vyvolat body zvratu, jako je zhroucení atlantické meridionální převratné cirkulace a tání antarktických ledovců, což by mělo ničivé dopady."

Podle vědců zbývá ještě "malá příležitost", jak se vyhnout nejhorší klimatické krizi. Vědci v drtivé většině označili za rozhodující jeden krok: snížit spalování fosilních paliv na nulu.

"Musíme přestat spalovat fosilní paliva," řekla Dr. Friederike Ottová z Imperial College London. "A to hned, ne až někdy v době, kdy umožníme společnostem vydělat všechny možné peníze."

Profesorka Emily Shuckburghová z univerzity v Cambridge ve Velké Británii uvedla:  "Každý, kdo jakýmkoli způsobem udržuje éru fosilních paliv, stojí pevně na špatné straně historie."

"Vědomí, že se na dnešní extrémní události budeme dívat jako na mírné v porovnání s tím, co nás čeká v budoucnosti, je skutečně ohromující," řekla profesorka Andrea Duttonová z University of Wisconsin-Madison v USA. "Rychlost, s jakou tento přechod uskutečníme, určí, jakou budoucnost dostaneme."

OSN svolává na 20. září summit o klimatických ambicích. "Téměř všechny naše ukazatele v oblasti klimatu ukazují špatným směrem," uvedla Amina Mohammedová, zástupkyně generálního tajemníka OSN. "Světová meteorologická organizace varovala, že příštích pět let bude pravděpodobně nejteplejších v historii, což nejvíce zasáhne zranitelné komunity.

"Doufáme a očekáváme, že [političtí] představitelé, soukromý sektor a organizace občanské společnosti přijdou na summit s důvěryhodnými a ambiciózními opatřeními a závazky."