K čemu ruská propaganda pořád potřebuje Západ?

11. 5. 2022

čas čtení 1 minuta
Kremelská propaganda nedefinuje Rusko na základě nějakého seznamu pozitivních vlastností, ale téměř výhradně negací, zdůrazňováním toho, že není jako Západ, nebo dokonce více než je "Jiný" nebo jako "Antizápad", říká ruský komentátor Michail Požarskij.

Připomíná, že pojem :jiného: vyvinul francouzský existencialista Jean-Paul Sartre, který věřil, že jednotlivci nemají přirozenost, ale sami si vybírají svou základní podstatu - i když tuto možnost ostatním upírají tím, že je zařazují do nějaké kategorie.

Sartre samozřejmě rozpoznal, že "ti druzí" nám dělají totéž. Proto mají ve svých myslích jakoby nezávislý subjekt, i když ne v našich. Ale Sartrova společnice Simone de Beauvoirová tvrdila, že z tohoto pravidla existuje jedna velká výjimka: Ženy, které se až příliš často dívají skrze mužskou optiku ženskosti.

Dokonce i když se ženy ocitnou mezi jinými ženami, interpretuje Požarskij de Beauvoirovou, stále se k sobě chovají jako k nositelkám esenciálního "ženskosti", tedy vidí se očima muže a tak se zbavují možnosti samostatné subjektivity, kterou by měly mít.

Úvahy de Beauvoirové jsou užitečné, vezmeme-li v úvahu důsledky kremelské propagandy, která se nezaměřuje pouze na to, jak Západ správně či nesprávně pohlíží na Rusko, ale importuje západní názory, i když se znaménkem mínus, aby se pokusila definovat, kdo a co je Rusko.

Tento přístup vede k neustálé sebekolonizaci a ztrátě subjektivity. Ve skutečnosti se zdá, že se Kreml třese při pouhé myšlence, že by Rusové museli rozhodovat sami o sobě a své zemi - a jedinou výjimku představuje názor, že Rusko je "Antizápad" a nic víc.

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
2027

Diskuse

Obsah vydání | 16. 5. 2022