U dvora krále Borise je jen jedna věc jistá: Tohle všechno skončí špatně

29. 4. 2021

čas čtení 5 minut

Namísto vlády má Británie dnes dvořany, píše Raphael Behr. Namísto premiéra je tam potentát. Tradiční struktury stále ještě existují, ale už jen jako pocta zastaralému způsobu vlády. Stále ještě existují ministři. Ale nemají nic společného se skutečnou mocí, která se pohybuje v nepevném maelstromu poradců a činitelů usilujících o blízkost k trůnu Borise Johnsona.

Důsledkem tohoto stavu věcí je ostrý zápach skandálů šířících se z Downing Street - směsice finančních neregulérností, hazardérských politických kroků a pomstychtivosti, částečně od premiérovy milenky. To všechno doplňuje obraz byzantského intrikánství.   

 

V úřadě britského premiéra byly vždycky neformálni kliky a "kuchyňské kabinety". Premiéři vždycky důvěřovali více svým poradcům než ministrům. Avšak současná situace je bezprecedentní ze tří důvodů.

Nejprve brexit. Možná existoval způsob jak vyčlenit Británii z EU, aniž by bylo nutno tento projekt definovat jako totální roztržku s minulostí, která vyžaduje vyhlazení veškerých odlišných názorů. Avšak ta možnost zvolena nebyla. Johnson přijal revoluční étos, podle něhož je možno instituční normy zrušit. Kompromis je slabost, vítězství je zajištěno pouze tehdy, když jsou už spáleny všechny mosty.

Zadruhé, pandemie. Lockdown znamenal, že parlament musel Johnsonovi předat moc v měřítku v době míru nemyslitelném. Vláda převzala téměř autoritářsky moc. Tvrzení, že je třeba jednat rychle, a že proto demokratický dohled nad rozhodnutími vlády jen zdržuje, možná bylo ospravedlnitelné na začátku pandemie, jenže tento princip platí od té doby všude. Nutnost jednat rychle se proměnila v přesvědčení, že zdokladovat jednání není nutné, většina dohod o vládních kontraktech se může dojedat neformálně mezi známými a stoupenci Konzervativní strany.

Zatřetí, Johnsonův charakter. Tento britské premiér přistupuje k pravdě asi tak, jak dvouleté dítě přistupuje k brokolici. Chápe, že je v ní něco dobrého, ale dotkne se jeho rtů jen tehdy, když ho k tomu donutí vyšší autorita. Všichni, kdo kdy s Johnsonem pracovali v novinách či v politice, hovoří o jeho sobectví a o jeho nespolehlivosti. Johnson touží po tom být milován a vyžaduje loajalitu, jenže nemá vlastnosti, které by mohly vést k vzniku přátelství. Johnsonova veřejná žovialita skrývá obsesivní paranoidní pocity. Vzhledem k tomu, že Johnson nedokáže být nikomu věrný, předpokládá, že i ostatní jsou ochotni ho kdykoliv zradit, což samozřejmě udělají, je to vyvoláno jeho podváděním.

Motorem Borise Johnsona je neúnavné přesvědčení o jeho vlastní výjimečnosti, je přesvědčen, že má právo být na vrcholu moci. Domnívá se také, že pravidla jsou pasti, do nichž se chytají jen slaboši, a čest je trofej z PVC, kterou si udělují ti, kteří prohráli pro útěchu.

Mít takovouto osobu v ohnisku britské vlády lividuje veškerý nepsaný protokol.

Konzervativní poslanci nemají žádné iluze o člověku, který jim stojí v čele. Jmenovali premiérem darebáka jako svého krále, protože chtěli úspěch, který jeho metody přinášejí.  Bylo nevyhnutelné, že důkazy o tom, že je naprosto nevhodný pro funkci premiéra, proniknou na veřejnost, i když to bude určitou dobu trvat, než to bude mít volební dopady. Nyní konzervativní poslanci řeší, do jaké míry to, co se děje v Londýně, ovlivňuje náladu voličů. Je voličům jedno, že Johnson dostal pochybné půjčky na renovaci svého bytu? Vadí voličům, že Johnson řekl, že raději by viděl hromady mrtvol, než aby musel zavést třetí lockdown?

Uvidí se příští týden, kdy se 6. května konají místní volby a volby do skotského a velšského parlamentu. Pokud budou konzervativci volebně úspěšní, závěrem bude, že Johnsonovy metody zatím ještě fungují. Zda je to dobrý systém - zda premiérova popularita má zlikvidovat pochybnosti o jeho nedostatku etiky - je otázka, která bude odložena do příští krize.

Ta se dostaví brzo. Downing Street je nyní mašinérie, jejímž hlavním cílem je generovat mstivost a nepřátelství. Energie, která by měla být vydávána na tvorbu politické strategie, je vydávána na vyrovnávání starých účtů a na podpalování nových požárů na boj proti starým požárům. Dvůr krále Borise slučuje nadšenectví revoluce s arogancí impéria a s morálkou gangsterů. Je těžké předpovídat, jak dlouho může takový režim přežít, ale dvě věci lze sebevědomě předpovědět: pád bude strašný a málo z těch, kteří dnes vyvolávají Johnsonovi slávu, se tím po jeho pádu bude chlubit.

Podrobnosti v angličtině ZDE 

1
Vytisknout
5279

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2021