Případný přesun amerických vojsk z Německa do Polska nemá co dělat s Trumpem

8. 6. 2020 / Karel Dolejší

Bylo by chybou spojovat úvahy o případném přesunu amerických jednotek z Německa do Polska se zničujícím dopadem, který má na americko-německé vztahy působení zcela neseriózního Donalda Trumpa v nejvyšší mocenské funkci Spojených států amerických. Jakkoliv osobní rozměr politiky nelze popřít a osobní chemie mezi rezervovanou pedantkou Merkelovou a hysterickým bordelářem Trumpem musí být nepochybně děsivou záležitostí, stěhování Američanů do Polska dává velmi dobrý strategický smysl - a už k němu nejspíše mělo dávno dojít.

Anexe Krymu a intervence v Donbasu v roce 2014 naplno ukázaly, že ve vztazích s Ruskem nelze spoléhat na nějaké mezinárodní normy a závazky. Putinova vize obnovení sovětského impéria v původních hranicích ale staví do první linie ohrožení i pobaltské státy - Estonsko, Lotyšsko a Litvu - které Stalin na základě paktu s Hitlerem pohltil v roce 1940, ale nyní jsou členy Severoatlantické aliance. A při obraně Pobaltí musí nezbytně sehrát klíčovou roli právě Polsko, na jehož území se v oblasti jediného reálného pozemního spojení s Litvou nachází strategicky důležité město Suwałki - až donedávna známé snad jen jako rodiště režiséra Andrzeje Wajdy.

V zásadě platí, že čím věrohodnější je úmysl NATO v případě potřeby co nejrychleji posílit všechny tři pobaltské členy, tím spíše se podaří ruské generály odradit od pošilhávání po dalším "Blitzkriegu". A o věrohodnosti zmíněného úmyslu rozhoduje mimo jiné také rozmístění a dispozice jednotek NATO.

Americké síly ze svých tradičních základen v Německu, které zdědily ze studené války, ale nemusejí představovat dostatečně přesvědčivé gesto. Jejich případná přeprava do operační oblasti, z níž by vůbec mohly reálně zasáhnout do bojů o Pobaltí - tj. do prostoru Suwałek - by odsud byla velmi pomalá. Navíc, jak na základě analýzy manévrů NATO v Polsku upozornil německý vojenský publicista Sven Ortmann, existuje i reálná varianta izolace přicházejících posil NATO na levém břehu Visly, čehož by Rusko mohlo dosáhnout zničením stávajících mostů semibalistickými raketami Iskander z Kaliningradské enklávy. Z takové úvahy logicky plyne, že jádro sil, jejichž funkcí má být odstrašení ruského útoku na Pobaltí, by mělo být rozhodně rozmístěno na pravém břehu Visly, tj. ve východním Polsku.

Případnému přesunu amerických jednotek do Polska ale nahrává i měnící se poměr vojenských sil mezi Německem a Polskem. Ačkoliv spolková republika pod tlakem NATO pomalu přidává do obranného rozpočtu, tempo rozhodně není příliš působivé (letos jde o 1,38 % hrubého domácího produktu) - a na bojeschopnosti Bundeswehru se změny dosud prakticky neprojevily. Naproti tomu polských 2,1 % HDP na obranu má do roku 2030 postupně vzrůst na 2,5 %, ale zejména polské akvizice nové vojenské techniky, pokud se trend ještě nějaký čas udrží, mohou případně z Polska udělat stejně důležitou, případně i důležitější vojenskou mocnost, než jakou je tradičně jeho západní soused.

Pro bližší představu jen telegraficky: V současné době má polská armáda například ve výzbroji srovnatelný počet německých tanků Leopard 2 jako Bundeswehr (247:250), přičemž ale Poláci kromě toho provozují ještě více jak dvě stovky vlastních tanků PT-91 Twardy tří různých verzí a plánují další částečnou modernizaci 318 starších T-72 sovětského původu. Polské ozbrojené síly objednaly 120 ks moderních samohybných houfnic AHS Krab, ale používají také dále 111 ks starších, původně čs. houfnic Dana a 198 původně sovětských houfnic Gvozdika/Goźdik, zatímco Německo provozuje celkem 108 s Krabem srovnatelných samohybných houfnic PzH-2000. Německo si tak nadále uchovává zjevnou kvantitativní převahu pouze v letectvu.

***

V zemích, které nejsou řízeny jako absolutní monarchie, nemívá zpravidla dočasně zvolený lídr zásadní vliv na celkové trendy. Může je jistě pozdržet či uspíšit, dokáže věci zlepšit nebo zhoršit, ale zcela určující váhu obyčejně nezískává.

To platí i o případném přesunu amerických jednotek z Německa do Polska, k němuž mohlo za poněkud jiné konstelace v Bílém domě docela dobře dojít řekněme již před pěti lety.

0
Vytisknout
2371

Diskuse

Obsah vydání | 11. 6. 2020