Kdy si české sdělovací prostředky vezmou na mušku kapitalismus?

9. 5. 2019 / Daniel Veselý

Ti, kdo běžně sledují zahraniční média, příkladně Al Džazíru nebo The Guardian, patrně nebudou zaskočeni názory zpochybňujícími posvátnou krávu tuzemské novinářské obce, jíž je kapitalismus. Tento systém se v očích prominentních polistopadových žurnalistů stal životaschopnou alternativou vůči dysfunkčnímu reálnému socialismu. Jenže tato binární optika je již minulostí a dříve či později obdobná stanoviska v českém prostoru nevyhnutelně zaznějí, ačkoli se vší pravděpodobností budou zesměšňována a bagatelizována. 

Věc se zdá být celkem jednoduchá: Vědci zveřejňují jednu chmurnou prognózu za druhou, živelné pohromy vyvolané globálním oteplováním (či spíše rozvratem) nabývají na stále větší intenzitě a klimatičtí aktivisté burcují zpohodlnělou západní společnost z letargické dřímoty. Pokud se zamyslíme nad skutečným stavem věcí, dospějeme k nekompromisnímu závěru, že hlavní problém vězí ve stávajícím systému – kapitalismu, jenž není slučitelný s udržitelným životem na planetě. Systematické drancování přírodních zdrojů včetně spalování fosilních paliv je alfou a omegou tohoto společenského uspořádání, ze kterého dlouhé dekády těžila západní společnost, zatímco se globální Jih potýkal s externalitami rostoucího HDP západních zemí. A jestliže máme pouhých 11 let na odvrácení nekontrolovatelné klimatické katastrofy, je nutno neprodleně jednat, a to i prostřednictvím občanské neposlušnosti.

Kontroverzní aktivity politického hnutí Extinction Rebellion, jemuž se nedávno podařilo paralyzovat centrum Londýna, jsou podle mého soudu mnohem potřebnější než v jádru neškodné středoškolské protesty. Manifest tohoto hnutí volá po radikální změně zpochybňuje stávající „toxický systém“, který je zapotřebí radikálně transformovat. Je třeba „rozbít hierarchii moci“, aby mohla být vybudována rovnostářštější společnost, stojí psáno v manifestu. Členové a přívrženci tohoto autonomního a decentralizovaného hnutí, jež sází na strategii nenásilného odporu, soudí, že pokud korporátní kapitalismus zůstane hnacím motorem mezinárodní ekonomiky, globální katastrofa nás nemine.

Obdobný názor zastává i britský novinář George Monbiot, který se domnívá, že nekonečný růst, tedy základní atribut kapitalismu, nezbytně vede k ekologické kalamitě. Alternativou vůči nezdravému a nadto sebevražednému společenskému uspořádání by podle Monbiota mělo být vytvoření spravedlivější společnosti stojící na jednouchém principu: Každá generace - ať již žije kdekoliv -  by měla mít stejné právo na využívání přírodního bohatství. A konkrétní plány na tuto radikální transformaci existují: Progresivní demokraté nedávno v Kongresu představili Nový zelený úděl; ambiciózní program sociálních a ekonomických reforem, jenž volá po přechodu americké ekonomiky na obnovitelné zdroje energie.

Monbiotovy texty, ostře kritizující a zpochybňující kapitalistický systém, vycházejí v liberálním britském deníku The Guardian. A nyní si položme otázku: Mohla by obdobná „blasfémie“, jež od základu popírá socioekonomický systém, kterému prominentní čeští žurnalisté zasvětili celý svůj život, spatřit světlo světa na stránkách českého tisku?

Nedovedu si také představit, že by Česká televize v dohledné době odvysílala pořad s názvem Klimatické změny: Je ekonomická revize nutná? Věcně moderovanou diskusi lze zhlédnout na webových stránkách katarské televize Al Džazíra. Takový pořad by u nás spustil hysterický povyk a konspirační teorie o neomarxistickém spiknutí, neboť přítomní hosté nepochybují o lidskou činností vyvolaných klimatických změnách, jakož i o destruktivní povaze kapitalistického systému závislého na fosilních palivech.

Mainstreamoví čeští novináři jen stěží dokážou opustit koncept, který v jejich očích stále představuje životaschopnou alternativu vůči strašidelné minulosti. Česká mediální scéna není ani schopna ukázat prstem na gaunera sídlícího v Bílém domě, jehož antiklimatická agenda bez nadsázky ohrožuje udržitelný život na této planetě. Čas je však neúprosný a tuzemským mluvícím hlavám nakonec nezbyde nic jiného, než se připojit k jejich progresivním kolegům. A kdyby tomu tak nebylo, definitivně by ztratili i poslední zbytky vážnosti.

0
Vytisknout
5823

Diskuse

Obsah vydání | 14. 5. 2019