Kdy dojde k denuklearizaci USA a dalších atomových velmocí?

21. 6. 2018 / Daniel Veselý

Patrně každý příčetný člověk si přeje, aby se darebácké státy v čele se Severní Koreou zbavily svého jaderného arzenálu. Pokud se ale tentýž požadavek vztáhne na atomový potenciál světových velmocí - především Spojených států, názory se různí. Někteří argumentují, že svět přece potřebuje jaderného četníka, a jiní zase hovoří o bláznivé utopii. Jenže pokrok, alespoň podle mého soudu, spočívá v uskutečňování zdánlivých utopií.  

Nyní, když svitla naděje na denuklearizaci Korejského poloostrova, si někteří pozorovatelé kladou smělou otázkou, zda není na místě hovořit také o denuklearizaci Spojených států. Zatímco KLDR podle odborných odhadů disponuje materiálem k výrobě 30 až 60 atomových zbraní, Spojené státy mají nejsofistikovanější nukleární arzenál na světě, čítající 6800 jaderných hlavic. Atomový arzenál Spojených států a Ruska, které vlastní srovnatelný počet jaderných hlavic, představuje 90 procent světového atomového potenciálu. Z tohoto hlediska se potenciální denuklearizace Korejského poloostrova jeví jako naprosto skromný, či přímo nedostatečný krok vstříc světu bez přízraku atomového inferna.

Mnozí mohou namítnout, že ve Spojených státech na rozdíl od Severní Koreje stále ještě existují fungující demokratické mechanismy. Nicméně skutečnost, že kódy k jadernému kufříku má v rukou krajně nepředvídatelný politik, který vyjádřil obdiv k diktátorským manýrům Kim Čong-una, nevěstí nic dobrého. Navíc Donald Trump může jaderné zbraně použít i bez souhlasu Kongresu a Pentagonu. Obzvlášť varující je v tomto ohledu Přezkoumání jaderného postoje (NPR), které Trumpova administrativa zveřejnila v tomto roce. Washington v tomto klíčovém dokumentu klade důraz na vývoj jaderných hlavic s nízkou silou exploze, jež podle kritiků zamlžují rozdíl mezi atomovými a konvenčními zbraněmi, a existuje tudíž větší pravděpodobnost jejich použití. NPR také poprvé v historii zvažuje nasazení atomových zbraní v případě hybridních hrozeb, třeba masivního kybernetického útoku proti Spojeným státům. Bílý dům investuje 1,7 bilionu dolarů do modernizace nukleárního arzenálu, přestože se v roce 1968 v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT) zavázal k jadernému odzbrojení.

V loňském roce 120 zemí schválilo Smlouvu o zákazu jaderných zbraní (NWBT), přičemž tento dokument k dnešnímu datu podepsalo 58 států a dalších 10 jej ratifikovalo. Avšak pět atomových velmocí – Spojené státy, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína – tuto dohodu vehementně bojkotuje. Proti této ambiciózní inciativě se vyslovila i Severoatlantická aliance.

O tom, že přízrak zničujícího jaderného konfliktu je zásadní celosvětovou hrozbou, pravidelně informuje kolektiv vědců sdružených okolo časopisu The Bulletin of the Atomic Scientists. Tito výzkumníci letos posunuli ručičku ikonických hodin soudného dne (Doomsday Clock) na dvě minuty před půlnocí, přičemž půlnoc symbolizuje zánik lidstva jako biologického druhu. Hlavním impulzem je podle expertů skutečnost, že „hlavní jaderní aktéři jsou na pokraji nového závodu ve zbrojení; závodu, který bude velice nákladný a který zvýší pravděpodobnost nehod a chybných rozhodnutí“. A pravděpodobnost nehod a chybných rozhodnutí, jež by vedly k vypuknutí jaderné války mezi USA a Ruskem, dělá vrásky i bývalému americkému ministrovi obrany Williamu Perrymu, který dnes podporuje kampaň proti nukleárním zbraním.

Znepokojení výzkumníků vyvolala rovněž nepředvídatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně možného nasazení atomových zbraní. Na hodinách soudného dne bylo za dvě minuty dvanáct naposledy v první polovině 50. let, kdy hrozil nukleární konflikt mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Jenže západní komentátoři a analytikové jsou posedlí severokorejským atomovým arzenálem, hrozbou íránského jaderného programu či ruskými jadernými hlavicemi. Ano, také Kreml se v tomto ohledu chová velice nezodpovědně, ale naše pozornost by se měla v první řadě upínat k zemi, která tyto apokalyptické zbraně už jednou použila a která kupříkladu Severní Koreji opakovaně vyhrožovala, že je použije. Avšak Trumpův Bílý dům za sebou na světové scéně pálí všechny mosty, a proto od něj nejen v této věci není možné očekávat jakoukoliv sebereflexi.                    

 

 

0
Vytisknout
3171

Diskuse

Obsah vydání | 26. 6. 2018