Čtěme to, co je psáno

31. 8. 2017 / Pavel Urban

čas čtení 1 minuta

 „Jestliže neskončí zabíjení nevinných muslimů na Blízkém východě, neskončí ani teroristické útoky na Západě. Dokud budou západní bomby padat na syrská a irácká města a vraždit civilisty, budou mít náhončí z Daeše snadnou práci, jak přemluvit dezorientované a frustrované jedince v Evropě i ve Spojených státech k nesmiřitelnému boji proti nepřátelské západní civilizaci,“ napsal nedávno Daniel Veselý.

Kdybychom žili v přísně logickém světě, nedalo by se k tomu nic dodat. Aspoň já si myslím totéž.

Jenže člověk v přísně logickém světě nežije. Náš mozek na to reaguje tendencí „číst mezi řádky“. A domýšlet to, co sice řečeno či napsáno nebylo, ale podle naši vlastní logiky to tam nějak je.

Třeba výše uvedený citát může vzbudit pocit, že konec zabíjení nevinných civilistů na Blízkém východě bude znamenat konec nebo aspoň radikální omezení (islámského) terorismu na Západě. Nebo že absence západních bomb při vraždění syrských a iráckých civilistů citelně znesnadní práci náhončím Daeše na Západě.

Obojí je dost nepravděpodobné. A Daniel Veselý netvrdí, že by tomu tak mělo být. Méně zkušení čtenáři ale mohou zmíněný odstavec číst tak, jako by to tvrdil.

Tohle je dobré připomenout, protože podobné „vzbuzování dojmů“ je oblíbeným nástrojem demagogů. Které následně nelze hnát k zodpovědnosti za to, co neřekli a nenapsali. Daniel Veselý jistě nechtěl nikým manipulovat. Ale ne každý je tak ohleduplný.

0
Vytisknout
8761

Diskuse

Obsah vydání | 1. 9. 2017