Brazílie a krize liberálního řádu

30. 8. 2017

čas čtení 4 minuty
Fernando Henrique Cardoso byl svědkem špatných časů, ekonomického rozkvětu a nyní krize. Jako brazilský prezident v letech 1995 - 2002 konsolidoval demokracii a reformoval ekonomiku. V následující dekádě přitáhl pozornost světa růst brazilského bohatství a země byla odměněna mistrovstvím světa ve fotbale i olympiádou, napsal Gideon Rachman.


Ale Cardoso sedící ve své kanceláři v São Paulo přiznává, že Brazílie čelí "morální a ekonomické krizi". Ekonomika v letech 2015 a 2016 poklesla téměř o 8 %. Prezidentka Dilma Rousseffová byla vloni odvolána. Současný prezident Michel Temer a nějakých 40 % poslanců jsou vyšetřováni kvůli korupci.

Brazilská krize má globální implikace. V dobrých časech se země stala symbolem triumfu liberální politiky a ekonomiky. V časech špatných nicméně představuje symptom globální krize liberálního řádu.

Seškrtáním dotací, kontrolou inflace, privatizací a otevřením ekonomiky Cardoso položil základy dlouhé ekonomické expanzi. Jeho následník Luiz Inácio da Silva známý jako Lula byl levičák, který stavěl na liberálních reformách, jež zdědil. V Lulově éře byla notorická brazilská nerovnost snižována sociálními programy, které jí vynesly globální chválu.

Země s 207 miliony obyvatel se stala neformálním mluvčím kontinentu a vznikajícího světového řádu. Prostřednictvím skupiny BRICS prosazovala novou globální rovnováhu sil, která byla vnímána jako naléhavá a neohrožující. Bývalý americký prezident Barack Obama Lulu veřejně pochválil.

Avšak letos byl Lula usvědčen z korupce a může se dočkat zákazu kandidatury v příštích prezidentských volbách. Jeho pád je symbolem zklamaných nadějí mnoha chudších Brazilců. Když je ekonomika v krizi, nerovnost opět roste a veřejnou rozpravu zaměstnávají korupční skandály, brazilská politická třída je široce opovrhována. Voliči jsou stále cyničtější a hluboce polarizovaní.

Podobně jako USA a Evropě využívají krize populističtí politici přesouvající se do hlavního proudu. Jak ukázal výzkum před prezidentskými volbami v roce 2018, na druhém místě za Lulou je Jair Bolsonaro, ultrapravicový nacionalista. Bývalý důstojník má politický styl, v jehož světle vypadá Donald Trump umírněně. Věnoval své úsilí o odvolání prezidentky plukovníkovi Brilhantemu Ustrovi, který velel jednotce, jež Rousseffovou mučila, když byla během diktatury z politických důvodů vězněna.

Podobně jako Rodrigo Duterte, šílený prezident Filipín, staví Bolsonaro svou popularitu na slibu, že se tvrdě vypořádá se zločinci. Fakt že Rio de Janeiro je postiženo násilným zločinem činí jeho volání po obnovení "pořádku" široce populárním. Většina expertů tvrdí, že Bolsonaro je příliš extrémní na to, aby zvítězil. Ale připomíná mi to rozhovory ve Washingtonu v roce 2015, když bylo Trumpovo vítězství považováno za nemyslitelné.

Ať už Bolsonaro vyhraje nebo ne, jeho vzestup je známkou polarizace brazilské politiky. Mnozí na levici tvrdí, že Lula i Dilma jsou obětmi nelegitimního převratu pravicového establishmentu. Konzervativní reakcí je, že Dělnická strana vybudovala svou moc na korupci, patronáži a plýtvavých výdajích, které vyčerpaly ekonomiku. Invektiva na obou stranách silně připomíná stranictví, které postihlo Trumpovu Ameriku a brexitovou Británii.

Brazilská krize má vlastní vnitřní příčiny a logiku. Ale také zapadá do globálního vzorce. Cardosovy reformy proběhly v éře, kdy liberální ekonomické a politické myšlenky byly po celém světě na vzestupu.

Ale finanční krize z roku 2008 vyvolala odpor vůči "neoliberalismu". Současný americký prezident odsuzuje globalismus a káže protekcionismus. Nacionalističtí vůdci jsou u moci v Pekingu, Dillí, Moskvě a Ankaře. Profesor Cardoso hovořící několika jazyky patří do jiné éry, kdy politice dominovali technokraté a akademici.

Ale brazilští liberálové doufají, že korupční skandál se může stát základem efektivnější Brazílie. Hloubka probíhající ekonomické krize může také přimět zemi k ekonomickým reformám odstraňujícím dotace a klientelismus. A Cardoso je přesvědčen, že politický pokrok minulých dekád přetrvá. Jak tvrdí, v minulosti "Brazilci znali jména předních generálů... Ale teď každý zná soudce a prokurátory. To je pokrok."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8739

Diskuse

Obsah vydání | 1. 9. 2017