Proč je Barcelona "salafistickým městem"

23. 8. 2017

Barcelona, která je světově proslulou turistickou destinací, představuje současně i přitažlivý cíl džihádistů na cestě spojující evropské státy jako Francie a Belgie s marockými zločineckými sítěmi, napsal Marc Daou.

Od bombového útoku na vlak v Madridu v roce 2004, což byl nejkrvavější islamistický útok na evropské půdě, bylo Španělsko ušetřeno tohoto typu džihádistického násilí, který zasahoval Francii, Belgii, Německo a Británii.

To trvalo až do čtvrtka 17. srpna, kdy dodávka vjela do davu na rušném barcelonském bulváru Las Ramblas a zabila 13 lidí. K útoku se přihlásil "islámský stát" a o několik hodin později došlo k zabití ženy při druhém útoku v pobřežním městě Cambrils.

Španělské úřady se připravovaly na možnost takového útoku. Pohotovost byla zvýšena na stupeň čtyři pětistupňové škály již v roce 2015 a zpravodajské služby varovaly před útoky, zejména skupiny "islámský stát", na turistická centra.

Většina expertů vyjádřila rozčarování, ale nikoliv překvapení. Podle nich dochází v některých částech Španělska k šíření salafismu, a to zejména v autonomním regionu Katalánsko.

"Dalo se to čekat; Barcelona je městem, kde dlouho nalézala přístřeší forma radikalizace, která chvíli prosazovala Muslimské bratrstvo, Tabligh (hnutí prosazující doslovný výklad islámu) a pak salafisty," říká Pierre Conesa, bývalý vysoký představitel francouzského ministerstva obrany a autor několika knih o politickém islámu. Podle něj v Barceloně došlo již před delší dobou k vytvoření radikalizační infrastruktury podobné té v Londýně, bruselské čtvrti Molenbeek nebo pařížskému předměstí Trappes.

"Ve Španělsku existují centra islamistických aktivistů, z nichž některá byla v posledních letech ve velkém počtu zrušena španělskými zpravodajskými službami," tvrdí Roger Marion, bývalý šéf protiteroristického oddělení francouzské policie. Podle něj Francouzi nalezli spojení mezi islamisty ve Francii a Španělsku již přede dvěma dekádami.

V posledních letech španělské bezpečnostní služby zatkly desítky lidí podezřelých ze spojení s islamisty, zejména v oblasti Barcelony. Mezi lety 2012 a říjnem 2016 šlo o 186 osob, včetně 63 v Katalánsku a 50 v provincii Barcelona, uvedlo španělské ministerstvo vnitra.

Několik desítek osob bylo zatčeno od počátku letošního roku. V dubnu katalánská policie provedla velkou protiteroristickou operaci zahrnující řadu zatčení a domovních prohlídek na předměstích Barcelony. Někteří ze zadržených měli patrně spojení s útočníky v Bruselu v březnu 2016.

Španělský "salafistický koridor" vede z katalánského vnitrozemí na francouzskou hranici a dostalo se mu mezinárodní pozornosti již po 11. září 2001, když američtí vyšetřovatelé zjistili, že jeden z hlavních únosců, Muhammad Atta, se setkal s pákistánským zprostředkovatelem ve španělském městě Salou.

Katalánsko jako centrum džihádistů ostře kontrastuje s obrazem přední světové turistické destinace. V roce 2015 však vlivný španělský thinktank Elcano Royal Institute publikoval alarmující zprávu nazvanou "Teroristé, sítě a organizace: Fazety džihádistického hnutí ve Španělsku", která podrobně dokumentuje "mimořádnou transformaci" džihádismu, zejména v Katalánsku, po roce 2011.

Autoři zprávy, Fernando Reinares a Carola Garcia-Calvová, tvrdí že "metropolitní oblast Barcelony zůstává hlavním ohniskem džihádistického terorismu ve Španělsku". Takřka 32 % zatčených mezi červnem 2013 a listopadem 2015 ve Španělsku "kvůli aktivitám spojeným s džihádistickým terorismem" v době zadržení sídlilo v Barceloně.

Katalánský politolog Jordi Morenas rozděluje salafisty usazené v regionu již na přelomu 80. a 90. let do tří kategorií. První přišla s první vlnou přistěhovalců a nebyla zvlášť oddána islámu, než došlo k radikalizaci a tito lidé se dostali do čela salafistických mešit, islamistických institucí nebo firem zaměstnávajících nové přistěhovalce.

Druhá kategorie zahrnuje lidi zaměstnávané institucemi, které řídí salafisté. Třetí je složena z příznivců navštěvujících mešity a konference, kteří nejsou aktivně zapojeni do hnutí.

Zranitelnost džihádismem zvyšují chudé španělské enklávy Melilla a Ceuta v Severní Africe. Velká většina zatčených mezi lety 2013 a 2016 pochází právě odsud. Jiní směřují z Maroka do Španělska a odsud se snaží dostat do Francie nebo Belgie.

Experti se dosud snaží zjistit, proč se "islámský stát" rozhodl udeřit právě ve Španělsku. (Může jít o stejný fenomén jako v Bruselu: Policie začala zatýkáním ohrožovat teroristickou infrastrukturu a v důsledku přestalo být Španělsko teroristy vnímáno jako bezpečná základna, kterou má smysl chránit před útoky - KD.) Pracuje se s vysvětleními, která zahrnují zapojení do operací NATO v Iráku, které je ovšem okrajové ve srovnání s jinými zeměmi.

Další upozorňují na symbolický význam historického území Andalusie, kterou džihádisté ve své propagandě zahrnují do příštího "chalífátu".

Podrobnosti ve francouzštině: ZDE

0
Vytisknout
4885

Diskuse

Obsah vydání | 25. 8. 2017