Lidi v ČR nemají pocit, že mají mít odpovědnost za cokoliv
28. 4. 2017
S francouzskou historičkou Muriel Blaive hovoří v tomto rozhovoru Britských listů Jan Čulík o kořenech rasismu a xeno...26. 8. 2017 / Jan Čulík
Léta působí legračně, že pražský Ústav pro studium totalitních režimů má ve svém názvu už předem tvrzení, že nějaké režimy byly totalitní, přestože to nikdo nedokázal a je nutno to nejprve studovat. Sezemský si vůbec neuvědomuje, že je komické, předem si předsudečně určit, že něco je, a pak se snažit hledat "důkazy", které by náš emocionální předsudek potvrdily. Zuří, že si Muriel Blaive dovolila říct tuto naprosto normální a logickou věc:
"Těmto lidem leží v žaludku nejen vznik, ale i samotný název Ústavu pro studium totalitních režimů," píše komicky Sezemský. "'Zakladatelé ústavu v samotném názvu přiznali, že mají politickou agendu. To se samozřejmě příčí skutečnému vědeckému výzkumu. Pokud byste se dobrali závěru, že režim byl totalitní, měl by to být závěr, a ne předpoklad,' tvrdí Muriel Blaive. Nebere na vědomí, že ÚSTR vznikl z důvodu vyrovnání s totalitní minulostí, a jeho klíčovým úkolem bylo otevření archivů Státní bezpečnosti. Tato expertka na poválečnou minulost Československa se teprve musí vědeckým způsobem dopátrat, zda u nás vůbec totalita vznikla."
Sezemský tento normální vědecký postup pozoruhodně považuje za "bizarní".
Hlavně ale Sezemskému vadí, že si historička Blaivová dovolila najít v dobových archivech důkazy, že i stalinský režim v Československu usiloval o to s obyvatelstvem vyjít (žádný režim se nebude chovat tak, aby vyvolal v obyvatelstvu proti sobě povstání) a že i za stalinismu docházelo k vyjednávání mezi obyvatelstvem a představiteli režimu. Co je na tom tak šokujícího? Muriel Blaive nepopírá, že stalinský režim byla nepříjemná diktatura a že nebylo příliš příjemné v tomto režimu žít. Ovšem je zjevné, že každý režim usiluje o spolupráci s obyvatelstvem a je cenné, že to Blaive nyní zdokumentovala.
Budou lidé jako Sezemský nyní cenzurovat výsledky seriozní vědecké práce tak, jak se to děje v Číně nebo v Polsku za vlády strany Právo a spravedlnost?
Česká republika stojí mimo mezinárodní veřejnou debatu. Je izolována a odsunuta stranou, a k její stále větší marginalizaci přispívají i její nynější nepřátelské postoje vůči nejrůznějším etnikům, multikulturalismu a Bruselu.
Zaujala mě otázka jedné mé studentky z Glasgow University, která se po pobytu v ČR dotazovala, proč nejsou v České republice sídla vůbec žádných mezinárodních institucí, jako třeba v Ženevě nebo ve Vídni. Češi většinou hovoří jen sami mezi sebou a měli by být rádi, že v ČR pracuje minimální skupinka skutečně renomovaných mezinárodních vědců, kteří jsou schopni analyzovat moderní českou historii sine ira et studio.
Britské listy natočily videorozhovor s Muriel Blaive, v němž historička hovoří zajímavě právě na toto téma. Bude se vysílat na Regionální televizi a bude zveřejněn v Britských listech příští týden.
Diskuse