Varování pro jiné země: Jak managerialismus zničil britské univerzity a co proti tomu dělat

22. 8. 2017

čas čtení 5 minut


Britský univerzitní sektor roste už dlouhá desetiletí, avšak nyní se ten růst zastavil. Počet uchazečů o univerzitní studium letos poklesl o 4 procenta. I když v Británii získává univerzitní vzdělání (v Anglii tříleté!) téměř 50 procent populace, jen asi 20 procent pracovních míst vyžaduje univerzitní diplom. Z jedné americké studie vyplynulo, že 46 procent studentů neprojevilo během svého univerzitního studia žádné zlepšení svých kognitivních schopností. V některých univerzitních oborech, jako je obor úřadování pro podnikatele, se kognitivní schopnosti studentů v prvních několika letech zhoršily. A poté, co studenti absolvují vysokou školu, mnoho z nich nenachází zaměstnání. Přitom mají obrovské břemeno zadluženosti za univerzitní školné a náklady na studium. Téměř čtvrtina absolventů univerzit se vrací žít v bytě u rodičů nebo u příbuzných, píše André Spicer, autor nové knihy s názvem Business Bullshit (Podnikatelské nesmysly), která vyjde v září.


Kromě toho, britské univerzity mají velké finanční problémy. Univerzitní důchodové zabezpečení je v minusu - chybí 17,5 miliard liber (525 miliard Kč). Vysocí manažeři britských univerzit začali horečně stavět nové univerzitní budovy, sportovní centra a posluchárny. Drtivou většinou to financují půjčkami na trhu obligací.

Britské univerzity už deset let rostou, ale většinou jde o rozšiřování byrokratického aparátu, nikoliv o najímání většího počtu akademiků. Jedna americká studie zjistila, že v letech 1975-2008 vzrostl počet akademického personálu o 10 procent, zatímco počet byrokratů a úředníků vzrostl o 221 procent. V Británii mají nyní dvě třetiny univerzit více úředníků než akademických pracovníků. Jeden expert na britské vysoké školství předpověděl, že brzo vznikne univerzita, která bude mít jen byrokraty a žádné akademiky.

Obrovské rozšíření byrokracie vedlo k obrovskému rozšíření prázdné byrokratické činnosti. K ní patří nákladné změny univerzitních log a univerzitní grafiky, plnění závěrů auditů a reagování na výsledky hierarchických průzkumů "kvality", zápolení se špatně zkonstruovanými systémy výpočetní techniky, realizace "strategických iniciativ" a vyrovnávání se s neúspěšnými pokusy o "vizionářský management". Mezitím jsou všichni členové akademické obce pod tlakem, aby produkovali "výzkum na světové úrovni", aby vynikajícím způsobem vyučovali a měli obrovský dopad na širší společnost. Není divu, že si mnozí britští akademici stěžují, že se "topí v hovnech".

Prázdná byrokratická činnost sice uspokojuje politiky a podnikatele, protože vytváří dojem, že univerzity jsou ochotny udržovat krok s nejnovějšími módními výstřelky. Avšak prázdná byrokratická činnost mnoho stojí. Je nákladná, je deprimující, a často odvádí univerzity od to, co by ve skutečnosti měly dělat. Namísto aby vzdělávaly studenty, dělaly výzkum a přispívaly širší společnosti, univerzity "vyvíjejí svou politickou strategii", zaškrtávají kolonky a snaží se dostat výš v žebříčcích hodnocení "kvality" universit".

Britské univerzity v současnosti nutně potřebují omezit přebujelou byrokracii. Důležité je zlikvidovat snahy vlády ovládat univerzitní sektor do posledního detailu. Kdyby bylo zrušeno polovojenské hodnocení publikací akademiků, v jehož důsledku vznikají hory pitomých článků, které nikdo nečte, univerzitní sektor by ušetřil 250 milionů liber.

Dalším krokem by mělo být zrušení prázdné byrokratické činnosti na univerzitách. Prvním skromným krokem by měla být likvidace nesmyslných pracovních byrokratických míst. To jsou zaměstnání, jejichž držitelé dobře vědí, že  by neměla existovat. Plíživé formy univerzitního eskapismu by se také měly zlikvidovat. Univerzity by měly přestat "připravovat" projekty "strategického rozvoje", vzdát se projektů pro ješitné manažery, jako je zakládání univerzitních poboček v exotických zemích a zrušit luxusní centra pro rekreaci vedoucích pracovníků univerzit. Akademici musejí dostat prostor a právo zpochybňovat a vetovat nové administrativní iniciativy. Kdykoliv někdo navrhne novou byrokratickou iniciativu, akademici musejí mít právo zeptat se: "Existují důkazy, že toto funguje? Jaká je logika, na jejímž základě vznikl tento projekt? Má tento projekt smysl pro akademiky a pro studenty?" Pokud budou zodpovídány tyto tři jednoduché otázky, dojde k podstatné likvidaci prázdných byrokratických aktivit.

Univerzity také musejí přestat odměňovat vytváření prázdné byrokracie. To lze učinit tak, že nevěnujete prázdným řečem pozornost. Jakmile totiž vypnete pozornost v okamžiku, kdy někdo začne používat podnikatelský žargón, donutí to lidi, kteří chtějí prezentovat nové myšlenky, aby je řádně promysleli. Univerzity také musejí zařídit, aby bylo nákladné pro zaměstnance zvyšovat lidem břemeno organizační práce. Například, před zavedením nové procedury by měla  být nejprve zrušena jedna stará.

Kompletní článek v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
13135

Diskuse

Obsah vydání | 29. 8. 2017