Naši absolventi jsou balíci

18. 1. 2017


"Víte," pronesl během kampaně v roce 2016 tehdejší kandidát Donald Trump, "Vždycky jsem chtěl řici tohle: ...Experti jsou strašní." Trump byl často nachytán na hruškách v základních tématech veřejné politiky a opakovaně útočí na intelektuály, kteří ho kritizovali pro absenci podstaty. Slavně prohlásil, "Mám rád nedostatečně vzdělané," požadoval, aby Barack Obama prokázal své americké občanství a citoval National Enquirer jako zdroj obvinění, že otec jednoho z jeho oponentů, Ted Cruz, byl zapojen do zavraždění prezidenta Johna F. Kennedyho, napsal v Chronicle of Higher Education Tom Nichols.


Vyšší vzdělání je považováno za ochranu proti těmto typům čelních útoků na zavedené vědění, která má posilovat schopnost voličů rozeznat fakta od fikce a bojovat s fantazírováním kritickým zdůvodňováním.

Jak to funguje? Nedobře. Po loňských volbách polovina Republikánů věřila, že Donald Trump získal většinu hlasů (což nezískal), zatímco více než polovina Demokratů je přesvědčena, že Rusko zmanipulovalo americké volební stroje (což neudělalo).

Instituce college nejen že selhává ve svém poslání vzdělat mladé muže a ženy , ale také v úkolu poskytnout základ civilizačního vědění, na němž stojí informované hlasování a občanská participace. Tato selhání ohrožují stabilitu a budoucnost americké demokracie.

Zacházení se studenty jako se zákazníky, šíření podvodných "univerzit", inflace titulů a změna mocenské konstelace mezi vyučujícím a studentem jsou dobře zdokumentované fenomény, častý předmět stížností. Tyto prvky nicméně tvoří nebezpečnější celek: Občanstvo nepřipravené na své povinnosti ve veřejné sféře a postižené zmatením, které vychází z indiferentního a líného sáhnutí po televizi, rádiu a webu. A co je horší, občané už nepřistupují k politické participaci jako k veřejné povinnosti, ale místo toho se zapojují do bezvýchodných konfliktů na sociálních médiích, kde je cokoliv urazí, zatímco uvěří čemukoliv.

College měla v dřívějších dobách být nepříjemnou zkušeností, protože růst je vždy spojen s výzvou. Bylo to místo, kde student opustil dětství a přijal úzkost, nepohodlí a výzvu složitosti, která vede k hlubšímu poznání - doufalo se, že na celý život.

To už bohužel není způsob, jak se pohlíží na vyšší vzdělání, ať už ze strany college nebo studentů. College dnes představuje zkušenost, která se soustředí na klienta. Místo aby studenty zbavila intelektuálního solipsismu, moderní univerzita jej posiluje. Studenti mohou opustit kampus bez toho, aby plně přijali, že potkali někoho inteligentnějšího než jsou sami, ať už mezi vrstevníky nebo mezi profesory (pokud se vůbec namáhají mezi oběma skupinami rozlišovat).

Tento klientský model vychází z konkurence o studenty, která vedla instituce k marketingu operujícímu se "zkušeností" místo se vzděláním. Konkurence o školné znamená, že studenti dnes nakupují college stejným způsobem, jako dospělí auta. Mladí lidé se tak zapisují bez toho, aby se vážněji zamysleli, jak absolvovat nebo co pak. Čtyři roky se změní v pět a stále častěji v šest a více. (Absolvent školy v Kalifornii proslulé svými párty popsal vzdělání jako "těch magických sedm let mezi školou a prvním místem ve skladu.")

Omezená dieta studia se změnila v drahý vzdělávací bufet zaplněný vesměs intelektuální podřadnou stravou, ale s malým dohledem dospělých, který by zajistil, že studenti dají přednost výživě před nesmyslem. Členové fakult často jednají spíš jako prodejci kursů než jako vzdělavatelé. Jak mi jednou řekl profesor elitní college, "V některých dnech si připadám méně jako učitel a více jako prodavač v drahém butiku."

Tyto změny nepřišly znenadání. Vznikaly dekády. Když jsem koncem 80. let přišel do Dartmouthu, mí kolegové mi vyprávěli příběh proslulého vědce, který přednášel skupině studentů o mezinárodní bezpečnosti. Během otázek student zpochybnil profesorovy názory a prohlásil, "Víte, váš odhad je stejně dobrý jako můj." "Ne ne ne," řekl profesor důrazně. "Moje odhady jsou mnohem, mnohem lepší než vaše."

Studenti mohou opustit kampus bez toho, aby přijali, že potkali někoho inteligentnějšího než jsou sami. Ale problém je obecnější. Mladá žena v roce 2013 na sociálních médiích požádala o pomoc s úkolem. Zřejmě měla zjistit podrobnosti o smrtící chemické látce sarinu. "Nemohu zjistit chemické a fyzické vlastnosti plynu sarin, prosím pomozte," tweetovala studentka.

Na její žádost rychle reagoval ředitel bezpečnostní konzultační firmy v Londýně, expert na poli chemických zbraní. Nabídl pomoc a opravil ji, že sarin není plyn. Studentka odpověděla bouří vyvolanou uraženým egem: "ano [urážka] je to plyn ty ignorantský [urážka]. sarin je tekutina a může se vypařit... sklapni []." Bezpečnostní profesionál, zjevně ohromen, to zkusil ještě jednou: "Vygooglujte si mě. Jsem expert na sarin. Omlouvám se, že jsem vám chtěl pomoci." Věci se nezlepšily, než hádka konečně skončila.

Členové fakult v učebnách a na sociálních médiích hlásí častěji takovéto incidenty, při nichž se studenti považují za rovné nebo považují opravu za urážku. Nezasloužená chvála a prázdný úspěch postavený na křehké aroganci studentů, které je může vést ke střetu s prvním učitelem nebo zaměstnavatelem, jenž tuto iluzi naruší, je návyk, který přechází v odpor dospělých uvěřit čemukoliv, co je nepříjemné nebo představuje výzvu.

I když college předává studentům vkus a životní standardy, propaguje svou značku a přesvědčuje studenty, že jsou lépe vzdělaní, než ve skutečnosti jsou. Proto se například college od 90. let povyšují na "univerzity". Snaží se přitáhnout studenty, kteří chtějí věřit, že platí za něco mimořádného - regionální nebo národní "univerzitu" spíše než za místní college. Tyto nové "univerzity" pak nabízejí záruku titulu v konkurenci jak se zavedenými, tak s novými institucemi a snaží se všemožně získat nové zdroje financování.

To vše je na hranici akademického zneužívání.

Není možné obejít skutečnost, že studenti příliš často plýtvají penězi a získávají iluzi vzdělání, když jsou přitahováni kurzy nebo přednášejícími, kteří by buď neměli existovat, nebo jejichž působení by mělo být omezeno na malý počet studentů, kteří mají zájem věnovat se jim důkladně.

Problém inflačních diplomů je posílen poklesem úrovně obhajob. Akademické standardy byly sníženy ve snaze zajistit, že nedojde k narušení příjemného charakteru akademické zkušenosti. Jak v roce 2011 zjistila studie University of Chicago, "dosažení uspokojivých akademických výsledků na současné college a univerzitě nevyžaduje velké úsilí". 45 % studentů hlásí, že v předchozím semestru neprošli ani jediným kursem, který by vyžadoval více jak 20 stran psaného textu za celý semestr; 32 % neprošlo ani jednou přednáškou, která by vyžadovala přečtení více než 40 stran týdně.

Červený diplom už neznamená to co v roce 1960 nebo i 1980. Studie zkoumající 200 college a univerzit v roce 2009 zjistila, že výborná je nejčastější známka, což představuje nárůst o téměř 30 % oproti roku 1960 a o více jak 10 % jen od roku 1988.

Dopad lehčí zátěže a snazších zkoušek na občanskou kompetenci by měl být zřejmý. Studenti absolvují s iluzorní sebedůvěrou, ale to neodpovídá úrovni vzdělání nebo intelektuálního výkonu.

College dále znehodnocuje expertízu v myslích studentů podněcováním evaluace přednášejících stojících před nimi. Jsem příznivcem určitého omezeného využití studentské evaluace. Ale celá myšlenka se vymkla kontrole, když studenti hodností profesionály jako by šlo o filmy nebo pár bot.

Kumulativní dopad tohoto přístupu ke vzdělání orientovaného na služby a zákaznické testy spočívá v posilování cynismu a neinformovaného úsudku vůči kritickému myšlení. To nakonec ohrožuje stabilitu republikánské formy demokracie, která spočívá na důvěře ve zvolené představitele a jejich poradce, že přijmou informovaná rozhodnutí.

Když se školy vzdaly intelektuální autority na vlastní půdě, kapitulovaly podobně i za jejími hranicemi. Tradice svobodného bádání, která vznikala po staletí a která se v posledním půlstoletí stala terčem vlny útoků, ustupuje silnějšímu imperativu uzpůsobit akademické prostředí tak, aby se tam mladí cítili jako doma.

Kampus přední univerzity už není místem intelektuálního zkoumání. Je to luxusní dům pronajatý na 4-6 let, vždy na po 9 měsících, mladými lidmi, kteří mohou řvát na profesory jako na nešikovné služky v koloniální usedlosti.

Už to dávno není záležitost politické pravice nebo levice; všichni akademici jsou ohromeni křehkostí studentů v 21. století. Prostředí moderních univerzit studenty infantilizuje a ničí jejich schopnost logicky a informovaně argumentovat. A co je horší, když studenti zjistí, že emoce překoná vše ostatní, zapamatují si to jako prostředek proti nesouhlasu v jakémkoliv tématu.

Když studenti opouštějí mou přednášku, uvědomuji si, že nemohu moderovat jejich argumentaci věčně. Nemohu jim zabránit, aby shazovali druhé, aby odmítali fakta, pomlouvali dobře myšlenou radu, požadovali, aby jejich pocity byly přijaty místo pravdy. Pokud stráví čtyři roky příležitostným posuzováním svých profesorů, projevy neúcty k instituci a poučováním spolužáků, nelze očekávat, že budou respektovat spoluobčany nebo jim naslouchat.

Boj za udržení smyslu a civilizovanosti je zvlášť naléhavý dnes, kdy nový americký prezident sám útočil na učení a expertízu a politicky profitoval z nejnecivilizovanější a nejvulgárnější prezidentské kampaně v moderní historii. Ale pokud už ani absolventi college nedokážou vést rozumnou debatu a rozlišit mezi věděním a pocity, pak jsme v tak vážných problémech, jaké žádný učenec nebo expert nedokáže napravit.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vzhledem k tomu, že jste na těchto stránkách, máme na vás malou prosbu. Britské listy čte hodně lidí, ale na jejich provoz přispívá jen zlomek čtenářů. Zvlášť v nynější zhoršující se mezinárodní situaci jsme přesvědčeni, že věcné informace a analýzy, které BL přinášejí do českého prostředí, hrají nezastupitelnou roli. Server se však nedá provozovat zadarmo. Prosíme, přispějte finančně na jeho provoz.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500.   Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

0
Vytisknout
4771

Diskuse

Obsah vydání | 20. 1. 2017