Bodláky Václava Duška
16. 2. 2017 / Václav Dušek
Výchovný políček uštědřil z nejmoudřejších pedagogických démantů neposednému žáku darebáku, který trápí zastupitele města a nehodlá mlčet, naopak; bude stíhat nekompetentnost a strejcovské manýry do konečného řešení. Žák darebák zplnoletněn, pravil na bezduchou ohavnou kritiku zavánějící křupanstvím a bublifukovou namyšleností, že nebude reagovat, že si pedagogického činitele neváží. A nedivme se, režisér kusu Slavná celá rodina od děda až po mne zacílil na mládence Pavkou Morozovem – nu, vrtati do minulosti, třeba pedagog volil vhodnější slova, i když...
Ve školství chybějí peníze, ano, a kde ne, ale ve školách chybějí i skuteční učitele, podučitelské kádry neradno pěstovat. Ničeho dobrého nepřinesou. Máte učitelské prokurátory, kteří se rádi vypínají nad žáky – uráží, ponižují, podezírají, vytvářejí prostředí nechutných třenic.
Být učitelem je poslání a občas, ano, neschopností zavání.
Četl jsem, že démant démantů oblažuje i partaj modroptačí, a že předseda partaje se k odpadlému démantovému pírku nevyjádřil aspoň pokáráním. Kdeže! Partajní cesta dlážděna potem a krví; pokusíš se vytáhnout z pyramidy kamínků a máš po partajní mohyle.
Ministryně poctivě ministruje, učitelstvo běduje, žactvo mnohé bojkotuje a... pedagogická armáda se zmítá v první linii, ťápe mezi minami, učitel, podučitel, žák – a svět se hnul o míle daleko. Stát se chápajícím učitelem, to je oč tu běží. Karatelů, žalobců, namyšlených nadutců a nepřátel mládí stále dostatek.
Mládí vpřed, ale pro jistotu nasadit ohlávku a vést mládež do bezvědomí k cílům nejistým.
Diskuse