Karta se obrací v neprospěch Miloše Zemana

24. 10. 2016 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty

Pokud ale někdo skutečně chce pád Miloše Zemana v příští prezidentské volbě, pak je podstatné – a to mne napadlo při vypuknutí střetu mezi prezidentem a ministrem Hermanem o dalajlámu a údajné vydírání ministra prezidentem – aby se tento pozvolný vývoj nechal přirozeně dozrát a aby se nad postupným pádem Zemana do stále odpudivějších skandálů, z nichž čouhají panské způsoby hradní šlechty kolem Mynáře a Nejedlého, neradovala „schwarzenberkovská“ část společnosti tak triumfalisticky, že většinové společnosti bude Zemana líto.

Bylo to 16. října, kdy v Otázkách V. Moravce zjevně spokojený a suverénní Jiří Čunek říkal tato slova (stopáž od 26. minuty): „Já skutečně – možná na rozdíl i od svých kolegů v KDU – já jsem přesvědčen, že Andrej Babiš tady nevyplnil marketingově koblihový prostor. On tady vyplnil prostor toho, že důsledek opoziční smlouvy…“ A pak mluvil o tzv. kmotrech, o sobě jako o oběti toho prostředí, které tu zavládlo po opoziční smlouvě atd.

Pokud jde o tzv. čunkiádu, problém byl v tom, že se za podivných okolností nedostala k soudu, kde mohl být Jiří Čunek očištěn. Ale k tomu se nechci vracet. Šokující na citovaných Čunkových slovech bylo to, že „lidový politik“, politik tak drtivě úspěšný na valašském a nejen valašském venkově, vytahuje po tolika letech opoziční smlouvu jako aktuální problém, na který podle něj reaguje úspěch Andreje Babiše. To je zjevný útok na prezidenta Zemana, který je zosobněním této opoziční smlouvy, smlouvy mezi ním a Václavem Klausem po volbách v roce 1998, kdy Zeman v předvolební kampani líčil Klausovu ODS jako největší zlo.

O opoziční smlouvě by se mělo jistě mluvit co nejvíce, zejména mezi lidem, zejména mezi levicovými voliči, kterým v minulé prezidentské volbě Zeman jako zosobnění opozice proti Nečasově vládě splynul s levicí. Nicméně že o ní začne mluvit Jiří Čunek, to jsem naprosto nečekal. On vlastně chválí Babiše a ANO a kritizuje Zemana, staví Babiše a Zemana proti sobě. Pokud se k tomu přidá fakt, že lidoví kandidáti, exponenti zemanismu, tedy Hašek a Škromach, prohráli ve volbách a jihomoravský venkov (!) je nepodržel, může se přízeň lidu za o něco více než rok v prezidentských volbách postavit proti Zemanovi.

Pokud ale někdo skutečně chce pád Miloše Zemana v příští prezidentské volbě, pak je podstatné – a to mne napadlo při vypuknutí střetu mezi prezidentem a ministrem Hermanem o dalajlámu a údajné vydírání ministra prezidentem – aby se tento pozvolný vývoj nechal přirozeně dozrát a aby se nad postupným pádem Zemana do stále odpudivějších skandálů, z nichž čouhají panské způsoby hradní šlechty kolem Mynáře a Nejedlého, neradovala „schwarzenberkovská“ část společnosti tak triumfalisticky, že většinové společnosti bude Zemana líto. Ať měla kdysi Unie svobody sebevětší pravdu s tím, že Klaus se skandálem s financováním ODS odrovnal, mnoha lidem bylo Klause líto a podrželi ho. Nakonec i díky tomu vystoupal až do prezidentské role.

V té příští prezidentské volbě na začátku roku 2018, což je už opravdu velmi blízko, by nemělo jít o návrat střetu z první prezidentské volby, ač se o to Hrad všemi silami snaží. Ti, kdo volili Miloše Zemana v roce 2013, by neměli mít pocit, že hlasují o své minulé volbě, ale měli by mít pocit, že se za těch pět stalo tolik nechutných věcí, že více už nechtějí.

Zeman jako prezident jistě bude mít vždy podporu, ale jeho podpora jako kandidáta na prezidenta pro dalších pět let může být už dnes ve skutečnosti velmi slabá. Lze navíc očekávat, že každý měsíc nebo i vícekrát za měsíc nás hradní věrchuška obšťastní nějakým panským skandálem a pokusí se ho schovávat za lid. Pokud by se do lidového povědomí k tomu všemu vrátila debata o opoziční smlouvě jako o něčem naprosto reálném a devastujícím – oproti tzv. pražské kavárně - jak to nyní podává jeden z nejpopulárnějších lidových politiků v naší zemi, byl by to podle mne jasný konec pro jakékoli šance na Zemanovo znovuzvolení.

Otázky V. Moravce z 16. října ZDE

0
Vytisknout
12221

Diskuse

Obsah vydání | 26. 10. 2016