Afghánci v Německu čelí odmítání a deportaci

26. 10. 2016

Nebylo to snadné v oblasti, kde mnoho místních není připraveno a ochotno přijímat nově příchozí, ale přidal se k iniciativě zaměřené na nové žadatele o azyl, která má pomoci přizpůsobit jejich nové životy a naučit je výborně německy. Udělal na místní pozitivní dojem a popisují jej jako chytrého a vysoce motivovaného, přinejmenším do letošního srpna. Tehdy byla jeho žádost o azyl zamítnuta, jen dva týdny po rozhovoru prověřujícím uprchlický status.

"Nikdy jem nečekal, že [rozhodnutí] bude negativní. Byl jsem tak motivován a přestal myslet na hrozby [doma v Afghánistánu]. Když jsem přečetl odpověď, všechno se mi vybavilo znova. Sotva se mi daří usnout a nemohu se soustředit," řekl Qaderi agentuře IRIN.

Qaderi patří k 94 000 Afghánců, kteří přijeli do Německa v roce 2015 během "dlouhého přistěhovaleckého léta". Koncem roku do Německa přišlo 890 000 migrantů a žadatelů o azyl. Afghánci tvořili druhou největší kvótu po Syřanech, pokud jde o neevropské národnosti, ale na rozdíl od Syřanů jsou jejich šance na přijetí mnohem nižší. V roce 2015 byla žádost o azyl zamítnuta 27 % Afghánců, tvrdí Eurostat. Během tří čtvrtletí roku 2016 se podíl odmítnutých vyšplhal na 46 %.

Vzestup počtu odmítnutých souvisí s podobným růstem v mnoha jiných zemích EU. Mezitím se konflikt v Afghánistánu za posledních 18 měsíců výrazně zhoršil, zabito nebo zraněno bylo v roce 2015 na 11 000 civilistů a do září letošního roku dalších 8 387, tvrdí OSN.

V oznámení o zamítnutí Qaderiho žádosti Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) uvádí, že pravděpodobnost stát se obětí afghánského vnitřního konfliktu je odhadována na 0,074 %, což je založeno na "výpočtu míry rizika" vycházejícím z počtu obyvatel a obětí v roce 2014. To prý neospravedlňuje udělení azylu.

Bernd Mesovic, zástupce ředitele frankfurtské nevládní organizace Pro Asyl, tvrdí, že kalkulace rizika je "absurdní" a nevychází ze spolehlivých aktuálních údajů získaných v oblastech pod faktickou kontrolou Talibánu. Teprve ty by umožnily získat realistický obraz o současných bezpečnostních hrozbách v Afghánistánu. Podle Mesovice rostoucí počet odmítnutých žádostí o azyl pro Afghánce má vyvolat mezi veřejností dojem, že "většina Afghánců ochranu nepotřebuje".

Qaderi se odvolal. Stěžuje si, že osoba provádějící pohovor mu neposkytla dostatečnou příležitost vysvětlit svůj individuální případ. V lednu 2015 byl kontaktován údajnými fundamentalisty, kteří jej chtěli využít jako zdroj informací při plánování útoku na guvernéra města v severním Afghánistánu. Když odmítl, zbili jej a jemu i rodině vyhrožovali zabitím. O deset dní později sotva unikl pokusu o únos a rozhodl se k odjezdu. Když přes Írán dorazil do Turecka, přes východní Balkán dorazil do České republiky. V Bulharsku a České republice byl zatčen a déle než měsíc vězněn.

Zamítnutí žádosti automaticky neznamená deportaci. Afghánistán podobně jako řada jiných zemí odmítá přijímat své občany vracené z Evropy, pokud dobrovolně nesouhlasí se stěhováním, což znamená, že lidé jako Qaderi mohou zůstat v Německu s tolerovaným statusem známým jako "Duldung", což omezuje jejich pracovní příležitosti a přístup k sociálním službám. Ale v září tištěné vydání časopisu Der Spiegel informovalo, že Německo připravuje dvojstrannou dohodu s Afghánistánem, která umožní Afghánce vracet, v některých případech nuceně.

Podrobnosti v angličtině: ZDE